Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, já jsem to nakonec nevydržel, ale musím i tohoto zákona využít k jedné věci, protože se ten zákon ohání tím, že vše bude transparentnější, což moji kolegové celkem jasně vysvětlili, že tomu tak úplně není a že si spíš někteří ministři budou umně vytvářet alibi, proč někoho nominovali. A když on potom nebude fungovat, tak nefunguje proto, že oni za to vlastně nemohou, neboť jim ho někdo jiný potom nevybral. K jedné věci, která by transparentnost našeho legislativního procesu a fungování velmi zvýšila. Já se o to snažím už z těch devíti let, co jsem v Senátu, osm let. My, paní ministryně, to máme tak, že my jsme dnes dostali, máme k dispozici návrh zákona tak, že my v něm nevidíme, pokud to dostaneme jako podklad a sami si to neupravíme, my v něm nevidíme, co změnila Poslanecká sněmovna. My to nevidíme. Tzn. my jednotlivě děláme to, že procházíme pozměňovací návrhy v PS a hledáme, co v zákoně změnila PS a potom z toho vyvozujeme, kdo mohl mít jaký politický úmysl. A to je věc, která obecně platí o všech zákonech, které přicházejí do Senátu. A dnes to tady říkám asi po 27., PS, možná by to třeba mohlo dělat i ministerstvo spravedlnosti, není schopna Senátu poskytnout změnový dokument, ve kterém by bylo zřejmé, jaké změny zákona navrhovala vláda, třeba by to mohlo být červeně tentokrát, když je tady ta vláda, a potom jaké změny byly provedeny následně v PS. Abychom si to mohli v rámci změnového dokumentu přečíst a mohli jsme vidět, kdo co dělal, protože to samozřejmě také při politické práci je docela důležité. Tak já na to jen upozorňuji a říkám, že pokud by se toto podařilo, aby se PS tímto způsobem začala chovat k Senátu, tak to zvýší stonásobně transparentnost legislativního procesu než to, o čem se tady dnes bavíme.