Stanjura (ODS): Návrh zákona o obecném referendu je tak trošku šidítko na občany

11. 3. 2016 14:50

Projev na 42. schůzi Poslanecké sněmovny dne 11. 3. 2016

Stanjura (ODS): Návrh zákona o obecném referendu je tak trošku šidítko na občany
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Předseda poslaneckého klubu ODS a dřívější ministr dopravy Zbyněk Stanjura

Děkuji za slovo.

Nebudu příliš dlouho mluvit o samotném principu obecného referenda. Když jsme s panem ministrem Dienstbierem někdy před rokem v jednání zástupců poslaneckých klubů o tom návrhu zákona, který v té době vznikal, o těch základních parametrech debatovali, tak jsem definoval naše jasné stanovisko: My nejsme pro tento zákon o obecném referendu.

A tím, jak je napsán, tak je to zásadně šidítko pro občany, protože v tom návrhu, kde se vylučují otázky, které referendum mít nemá, tak se z našeho pohledu shodneme na čtyřech bodech z těch pěti, které vláda navrhuje. Ale taková ta nenápadná věta říká, že referendum nemůže být omezování v závazcích, které přijala Česká republika, znemožňuje jednání referenda o opravdu klíčových rozhodnutích českého státu. Pro nás - a říkáme to dlouhodobě - je přijatelné ve výjimečných situacích speciální referendum, referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. A my dlouhodobě prosazujeme, abychom o případném přijetí eura rozhodli v referendu.

Pokud ústavní většina, to znamená bez nás, schválí tento návrh zákona, tak žádné referendum o přijetí či nepřijetí eura nebude. Dokážu si odhadnout, jaký by byl výsledek referenda, pokud bychom ten zákon schválili, respektive vy jste jej schválili, našli jste ústavní většinu, uplynulo těch dvanáct měsíců účinnosti. Myslím, že 250 tisíc podpisů se k tomu sehnat dá. A jsem přesvědčený, že odpověď občanů by byla například v roce 2017 nebo 2018, kdy by takovéto referendum mohlo reálně proběhnout, že by byla "Ne, nechceme euro.". Podle tohoto návrhu zákona takové referendum prostě proběhnout nesmí.

A myslím, že to je jedno z klíčových rozhodnutí o budoucnosti naší země a budoucnosti našich občanů. A všichni ti, kteří tady říkají a obhajují tento princip, jak chtějí dát občanům právo promluvit, tak v této konkrétní otázce jim to právo berou. A pojďme se v té debatě věnovat podrobněji parametrům.

Velmi často jsme slýchávali a slýcháváme od těch - a je to pravda, že je to dlouholeté úsilí o přijetí toho zákona v různých volebních obdobích, různé skupiny poslanců či různé vlády navrhovaly, a velmi často říkaly "Na Slovensku to už mají.". A to je pravda, tam ten zákon platí od roku 1993, to znamená 23 let. Slovensko má přibližně polovinu obyvatel - přibližně, ať si přesně neříkáme procenta. Tam je potřeba pro vypsání referenda 350 tisíc podpisů. Kdybych to vzal matematicky na Českou republiku, tak v tom návrhu zákona nemůže být 250 tisíc, ale 700 tisíc podpisů. Takže ta množina podpisů. To číslo potřebné pod žádost o vypsání referenda je výrazně nižší než na Slovensku.

A jaké jsou zkušenosti od našeho souseda, od bývalých spoluobčanů, s kterými jsme dlouhá desetiletí sdíleli společný stát? Zatím proběhlo referendum osmkrát.

Jedno jedině bylo úspěšné ve smyslu, že dosáhlo požadované účasti, která mimochodem na Slovensku je 50 %. Tady v zásadě teoreticky stačí 25,01 %, pokud všichni, kteří přijdou, budou hlasovat pro anebo proti, aby byl výsledek referenda závazný. Takže je to skoro poloviční.

Když se podíváte na statistiku, se kterou vás za chvíli podrobněji seznámím, tak velmi často ten výsledek otázky je někde mezi 88 až 92 %. Je to logické, že k tomu referendu jdou ti, které ta otázka konkrétně velmi zajímá, a hlasují pro. Takže při té naší hranici 25 % souhlasu zapsaných voličů, když to přepočtete a budete vycházet z reálu, ne stoprocentního souhlasu, ale někde 88 až 92, tak vlastně říkáme, že 27, možná 28 % občanů rozhodne. A to je výrazná menšina. Na Slovensku je 50 % povinná účast.

Teď trošku odbočím a poprosil bych vládní koalici a pana ministra, který to za vládu předkládá, aby do druhého čtení nám předložil statistiku výsledků obecných referend v České republice. To se dá jistě zjistit přes Ministerstvo vnitra, abychom věděli v kterých letech, kolik jich bylo vypsáno, případně jaké byly otázky, a která ta referenda byla úspěšná z hlediska platnosti podle počtu přítomných, počtu hlasujících. není důležité, jak to v tom obecném referendu dopadlo, jestli občané hlasovali pro nebo proti, ale zda to bylo platné. A tam je ta hranice 35 %, pokud se nepletu. Ale myslím, že by bylo dobré k debatě o parametrech zákona o obecném referendu vidět výsledky obecných referend, protože ten zákon už nějakou dobu platí. Nebude mít jednotky, podle mne bude mít desítky případů. A ať si také neříkáme "Já znám jedno referendum v mém kraji. A já znám jiné referendum.", ta statistika by byla velmi užitečná a věřím, že ji pak do výboru dostaneme, abychom dokázali prognózovat a odhadnout nějaká ta procenta, která budou vycházet z naší obvyklé volební účasti, ať už v jednotlivých typech voleb, anebo u toho obecného referenda.

V České republice také proběhlo jedno úspěšné referendum, vlastně se stejnou otázkou jako to úspěšné referendum na Slovensku, a to s otázkou, zda si přejeme vstup České republiky do Evropské unie. Bylo to cestou speciálního zákona. Naše politická strana to v té době podporovala. Byl to přesně ten případ, kdy si myslíme, že speciálním zákonem můžeme mimořádně důležitou otázku formou referenda předložit k rozhodnutí občanům.

Všech ostatních sedm referend na Slovensku bylo neúspěšných z hlediska účasti. První proběhlo už v roce 1994, kdy byla otázka, zda občané souhlasí s tím, aby se přijal zákon o prokazování finančních prostředků, které byly použity v privatizaci. Překládám to rovnou ze slovenštiny, tak kdyby to nebylo úplně přesné, tak mě nechytejte za slovo. Účast 19,96 %, méně než 20 %.

Pak bylo referendum v roce 1997, kde byly čtyři otázky. A vlastně i ten náš návrh zákona nevylučuje, že v referendu je několik otázek. Dokonce v jednom termínu může proběhnout referendum i různých petičních akcí. To je správný princip, logický, zjednodušuje administraci a nevrhá občany co tři měsíce do případného referenda. To byly otázky typu: Jste pro vstup Slovenské republiky do NATO? Jste za rozmístění jaderných zbraní na území Slovenské republiky? Jste za rozmístění vojenských základen na území Slovenské republiky? A taky dotaz, zda souhlasí s tím, aby prezidenta Slovenské republiky občané volili přímo. Že už mezi tím mají přímou volbu prezidenta na Slovensku, to všichni víme. Nicméně tohoto referenda se zúčastnilo 9,53 % oprávněných voličů, tzn. méně než 10 %.

V roce 1998 se konalo referendum, kterým se občané měli vyjádřit k tomu, zda si přejí privatizaci - je tam vyjmenováno šest podniků především energetických, nebudu je tady číst. Toto referendum tedy vzbudilo poměrně vysoký zájem, zúčastnilo se ho 44 % voličů, ale i tím pádem bylo na Slovensku podle jejich zákona neúspěšné.

V roce 2000 bylo referendum, které se konalo následně kolem vyvolání mimořádných voleb. Pokud dobře chápu tu otázka, zněla: Přejete si, aby volební funkční období slovenského parlamentu skončilo po 150 dnech od vyhlášení výsledků referenda? 20,03 %.

V roce 2003 bylo úspěšné referendum, kdy otázka zněla, zda se má Slovensko stát členským státem Evropské unie. Účast 52 %.

Pak bylo v roce 2004 znovu referendum o zkrácení funkčního období slovenského parlamentu - účast 36 %, což by v našem případě znamenalo - teď pomíjím výklad, zda ta otázka je nebo není, protože nevím, jestli zkrácení volebního období je odvolatelnost, která je vyloučena. Tam bychom si možná mohli říct, zda podle dikce tohoto zákona by takové referendum přípustné bylo. V této chvíli to nedokážu odhadnout, není to úplně z hlediska toho zákona úplně jasné, zda by mohlo být referendum o zkrácení volebního období. To je de facto odvolatelnost, ale ne v tom pravém slova smyslu, že odvolávám prezidenta, premiéra, ministra, hejtmana, starostu a co vás ještě napadne. A k tomu přišlo 36 % občanů.

Takže pokud by ta otázka byla přípustná, a to já skutečně nevím, možná by pan ministr mohl říct svůj názor - vím, že by to nakonec rozhodoval Ústavní soud podle toho návrhu zákona, zda tento mechanismus je správný, abych jenom neříkal, že všechno v tom návrhu zákona je špatně. Ale 36 %, v našem případě 28 % občanů by de facto mohli vyvolat předčasné volby, pokud je ta otázka průchozí.

Já nevím, zda se to dotýká individuálních práv členů Poslanecké sněmovny. Myslím, že to je příliš široká interpretace pojmu individuálního práva, individuální svobody. Tak, zkusme si odpovědět v těch debatách, zda taková otázka, pokud by nedostál ten zákon změny, zda by byla přípustná a zda je to dobře. Já myslím, že to dobře není, aby tak malá skupina - ona není malá, ale procentuálně malá - 28 % občanů řeklo - tak, nám se nelíbí, jak ty volby dopadly, uděláme referendum a zkrátíme volební období Poslanecké sněmovny. A pak by logicky musely následovat předčasné volby, přesto že ty výsledky a účast v poslaneckých volbách z naší zkušenosti se pohybuje kolem 60 %, když se podíváte dlouhodobě, jaká byla účast ve volbách do Poslanecké sněmovny.

V roce 2010 bylo referendum, které mělo šest otázek. Týkalo se to takových praktických věcí, jako zrušení koncesionářských poplatků, v našem případě by to byla Česká televize a Český rozhlas, zda by se měly zákonem rozšířit pravomoci prezidenta, zda by se mohly projednávat přestupky poslanců, a tak dále. U tohoto referenda byla volební účast 22,84 %.

A úplně poslední referendům proběhlo na Slovensku loni, v únoru roku 2015. Bylo interpretováno a bylo známo jako referendum o rodině, které mělo tři otázky.

Jedna se týkala manželství, jedna adopce a jedna výchovy dětí, v zásadě ve prospěch tradičního modelu rodiny, abych nečetl ty otázky úplně přesně. V tomto případě se referenda zúčastnilo 21,41 % občanů, což není tolik od té navrhované hranice, a z toho pro bylo 95 %.

To znamená, opravdu - a pan ministr tady předkládá jiné zákony, které jdou proti tomu, co to referendum řešilo. Nevím, jestli by byl rád, že v okamžiku, kdy on si například prosadí tady některý z těch zákonů o adopci dětí homosexuálními páry, jestli by se mu líbilo, aby 27 % občanů mu referendem tento jeho případný politický úspěch zrušilo.

To jsou zkušenosti z našeho sousedního státu, a když se podíváte na to - i oni mají upraveno v tom zákoně, kterých otázek se referendum týkat nemá - tak v zásadě s třemi body, které jsou v tomto vládním návrhu, je to shoda, ale žádný další bod není. Oni nemají řešenu tu odvolatelnost, takhle explicitně, a nemají tam samozřejmě ten bod, který my považujeme za nejvíc problematický, a to jsou mezinárodní závazky. Protože mezinárodní závazky vytváří nejenom Parlament, ale je určitý charakter mezinárodních závazků, které může vytvářet samotná vláda. Proto říkám, že ten návrh zákona je tak trošku jako šidítko.

Když slyšíme pana ministra, o čem by například mohlo být referendu, tak například o zvýšení rychlosti na dálnicích ze 130 na 150. Já jsem to navrhoval, jsem pro, ale nikdy bych to neřešil referendem, protože to není klíčová věc naší legislativy a našeho veřejného či privátního života. A říkám, že my připouštíme v určitých otázkách užitečnost referenda, tak současně říkáme, že to má být v mimořádně důležitých otázkách. Všechny ty příklady, které zatím pan ministr aspoň mediálně vyjmenoval, jsou takové... no, možná to EET by nebylo od věci. Ale i to jsou věci, které by se měly řešit ve volbách. Pokud ovšem, je jiná věc, jestli si to prosadíte ústavně konformním způsobem nebo ne. Ale to nechci tady rozvádět. Ale ono to v zásadě, pokud říkáte, že je to kvůli daním, tak já nevím sám, jestli by to byla průchozí otázka. A souhlasím s tím návrhem a opravdu, my s tím souhlasíme jako politická strana, že o daních referendum být nemá.

Takže to, na co vás chceme upozornit, vás, kteří jste připraveni hlasovat pro tento zákon, pokud ho nezměníte, pokud ho necháte pouze v tomto tvaru, jak ho předložila vládní koalice, tak se o klíčových otázkách naší budoucnosti, jako například o přijetí eura, nedá hlasovat. A k úvaze je i počet podpisů pro vyvolání referenda. Vzpomeňme si na to, jak se vyhodnocovaly podpisové archy. Teď nebudu přispívat k té debatě, která je opravdu komická, a neřešme zákonem, že průměr ze dvou čísel se určí tak, že je sečtu a vydělím dvěma, protože ministerští úředníci pak tvrdili na Ministerstvu vnitra, že to nebylo v zákoně.

Tak fakt si nemyslím, že bychom základní matematické vzorce z druhé nebo třetí třídy měli dávat do zákona. Vzpomeňte si na debatu, který podpis je uznatelný a který ne. Jestli to není otázka, která by se měla zpřesnit v tom projednávání. Stejně tak 25 % pro - to vlastně snižuje i to povinné kvorum pro účast. Samozřejmě můžeme modelovat, že když přijde 50 nebo 49 %, tak přijde skoro polovina voličů, tak těch 25 % je adekvátních.

Ale jisté zkušenosti - a může pan ministr přinést i jiné země, aby neřekl, že jsem si účelově vybral Slovensko -já jsem to zkoumal jenom v jedné zemi, té, která nám je historicky a politicky velmi blízko, a říkám, z těch výsledků velmi často ten hlas pro byl kolem 90 %, což matematicky při 28% účasti už se rozhoduje. A je to asi pro ústavně právní výbor, aby dal vedle sebe dva principy, které by platily.

My jsme skládali slib, my jsme říkali, že budeme rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a naším právem je předkládat návrhy zákonů a nějak hlasovat. A tady je napsáno, že pokud vyjde nějaké referendum, tak tři roky k tomu Poslanecká sněmovna nesmí přijmout žádné usnesení. Já bych chtěl, nejsem na to odborník, aby se odehrála odborná debata, jak tyto dva principy, které z mého pohledu jdou proti sobě - měli bychom my všichni individuálně i skupinově po tři roky omezeno toto právo.

Nevím, jak se s tím vypořádáme, nebo vypořádáte. Já jsem chtěl ve svém vystoupení za náš poslanecký klub upozornit na rizika, na to, že tím - a podle mě je to úmyslně, podle mě ti, kteří silně věří v myšlenky eura a chtějí ho prosadit hlava nehlava, úmyslně tam dali ten řádek - to není náhoda. Pokud tomu tak není, tak ho tam dejme explicitně - že o přijetí jiné měny a možná ještě další otázky může být referendum. A je to schované do té obecné - to že jsme přijali - a teď to nechci zpochybňovat nebo ironizovat - opravdu důležité úmluvy.

Ale podle mého přesvědčení, politického přesvědčení, je zatím umanutost těch, kteří euro chtějí, kteří chtějí vyloučit veřejnost z toho rozhodování, tvrdí nám, že jsme o tom rozhodli v roce 2004. Nerozhodli! Podívejte se, jak zněla otázka v roce 2004, a srovnejte Evropskou unii a pravidla fungování EU v roce 2004 a v roce 2016. Diametrálně se to změnilo. Takže, i kdyby to byla pravda, kdyby otázka v roce 2004 byla formulována: "Souhlasíte se vstupem České republiky do Evropské unie a souhlasíte s přijetím eura?", tak máte pravdu vy, kteří říkáte, že už se to jednou v roce 2004 vyřešilo. Není to pravda. Chtěl jsem, aby se o tom mluvilo úplně jasně, že tady je schován zákaz konání referenda o přijetí eura a že bychom minimálně - vy, kteří ten princip chcete podpořit - byste měli tento zákaz z toho zákona vyndat a říct: ano, až jednou buď občané, nebo vláda usoudí, že přišel čas - ti, kteří to chtějí - protože nemá cenu dělat referendum o tom, že ho nechceme.

Referendum by měl dělat ten, kdo chce opustit českou korunu, protože nemá cenu mít referendum: chceme zachovat stávající stav. To nemá žádnou logiku. Kdo to bude chtít změnit, by měl přijít s referendem a veřejnost by se k tomu měla vyjádřit. A podle toho bychom si buď zachovali českou korunu, nebo bychom přijali euro se všemi riziky tohoto politického a ne ekonomického projektu.

Vzhledem k tomu, co jsem říkal, a vzhledem k tomu, že vnímáme politickou realitu a rozložení názorů na tuto problematiku, nebudu navrhovat zamítnutí v prvém čtení. Jsme připraveni, přestože jsme proti obecnému referendu, na odbornou debatu ve výborech o konkrétních záležitostech. Nepovedeme a nebudeme ztrácet čas vedením vášnivých debat o tom principu, to je věc každého z nás nebo každé politické strany, ale protože se nám ten princip nelíbí, chceme a budeme vést debatu o konkrétních parametrech a možnostech, které by případně tento návrh zákona našim občanům přinesl. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Pelikán: Moje stanovisko je velmi výrazně negativní

11:06 Ministr Pelikán: Moje stanovisko je velmi výrazně negativní

Projev na 12. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 4. ke střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.