Článek byl převzat z Profilu BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA - TO BY V TOM BYL ČERT, ABYCHOM TU REPUBLIKU NEPOLOŽILI

Nenechte se zmást tím, že ji tvoří ministři. Být ministrem automaticky neznamená mít patent na rozum. Krásně to v červnu 1990 „vysvětlil“ Jan Ruml, takto náměstek federálního MV bez byť jen náznaku relevantního vzdělání, reportérce ČT. Na dotaz, zda se domnívá, že Ján Langoš, čerstvě jmenovaný MV ČSFR, je dostatečně profesionální na to, aby zvládl tak složitý resort, jakým je vnitro, odpověděl „Paní redaktorko, uvědomte si laskavě, že profesionalitu získáváte jmenováním do funkce!“ Šel jsem do kolen a tehdy jsem si definitivně uvědomil, že tohle nemůže skončit dobře.

Proč od minulého týdne? To pánové moudře poseděli, probrali problémy NATO a EU (o čem asi diskutovali? Že by o připravované likvidaci národní suverenity nad vzdušným prostorem ČR?) a potlachali o "aktuální bezpečnostní situaci v České republice", aby se pak vrhli na něco, co otvírá zcela nový prostor pro rozkrádání státních peněz – na tzv. Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. „Neviditelný“ ministr obrany Metnar s ní opět (po kolikáté už?) prokázal, že má perfektní smysl pro načasování podobných kroků tak, aby vládě a premiérovi co nejvíce namydlil schody. Naposledy svým návrhem na posílení pravomocí vlády a premiéra v době ohrožení státu. Sice vloni, ale také v březnu. Nejspíš to je tím nadcházejícím jarem.

K mému obrovskému překvapení jsem se totiž v dokumentu mimo jiné dočetl, že mezi cíle hybridní války může patřit zpomalení či paralyzování politického rozhodovacího procesu, oslabování důvěry občanů v ústavněprávní uspořádání a demokratické instituce a mechanismy, narušování ekonomických procesů, získání vlivu v klíčových hospodářských sektorech a strategických podnicích, manipulace či ovládnutí informačního prostředí a oslabení či ovlivnění fungování kritické infrastruktury. Nevěřil jsem vlastním očím: perfektní popis naší současné situace, dosažené ovšem nikoliv prostřednictvím nějakých ruských nebo čínských „agentů s ricinem“, ale neúnavnou pílí vlády a opozice při vytváření chaosu v souvislosti (nejen) s koronavirovou pandemií, samozřejmě za vydatného přispění ústavního soudu ČR.