Nelze se jim divit, když pomáhali zabraňovat obrovským škodám a odhalovat významná ohrožení veřejného zájmu, například korupci. Jejich nedostatečnou ochranou bohužel doposud vznikají značná rizika, a to především v podobě ohrožení principů, které jsou obsaženy v článku 11 Základních práv EU a zabývající se svobodou projevu a svobodou médií.

Stávající řešení se doposud velmi liší, a to je také problém ČR. Evropský parlament, ve svém usnesení z října 2017, “o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků”, tak poměrně výjimečně racionálně, vyzval Komisi k předložení legislativního návrhu zajišťujícího vysokou a komplexní úroveň ochrany oznamovatelů, při čemž významným podpůrným aspektem ke zpracování směrnice byly též často vznášené požadavky ze strany odborné občanské veřejnosti a odborů.

Evropská komise tak, v jakémsi balíčku, představila soubor opatření, při čemž návrh Směrnice je jedním z nich. Tento návrh nastavuje minimální standardy pro ochranu oznamovatelů pouze v oblastech, kde existuje potřeba posílit vymahatelnost. Nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů je klíčovým faktorem ovlivňujícím vymahatelnost a kde protiprávní jednání může vyústit ve vážné narušení veřejného zájmu. Zaměřuje se na oblasti spadající do působnosti EU a s nejsilnějším dopadem na zvýšení vymahatelnosti. Členským zemím však ponechává možnost zavést nebo ponechat si ustanovení příznivější vůči právům oznamovatelů. A to je velice důležité!

V této fázi nelze všechny dopady, a to nejen na vnitrostátní legislativě, přesně specifikovat, neboť návrh je v některých bodech prozatím až příliš obecný.

Evropský parlament dosud tento návrh neprojednával, ale lze očekávat vstřícný postoj, a to na základě jeho přechozích aktivit v tomto směru. Pro zajímavost, o směrnici se bude hlasovat kvalifikovanou většinou v Radě, za spolurozhodování s EP.