Nelze se jim divit, když pomáhali zabraňovat obrovským škodám a odhalovat významná ohrožení veřejného zájmu, například korupci. Jejich nedostatečnou ochranou bohužel doposud vznikají značná rizika, a to především v podobě ohrožení principů, které jsou obsaženy v článku 11 Základních práv EU a zabývající se svobodou projevu a svobodou médií.
Stávající řešení se doposud velmi liší, a to je také problém ČR. Evropský parlament, ve svém usnesení z října 2017, “o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků”, tak poměrně výjimečně racionálně, vyzval Komisi k předložení legislativního návrhu zajišťujícího vysokou a komplexní úroveň ochrany oznamovatelů, při čemž významným podpůrným aspektem ke zpracování směrnice byly též často vznášené požadavky ze strany odborné občanské veřejnosti a odborů.
Evropská komise tak, v jakémsi balíčku, představila soubor opatření, při čemž návrh Směrnice je jedním z nich. Tento návrh nastavuje minimální standardy pro ochranu oznamovatelů pouze v oblastech, kde existuje potřeba posílit vymahatelnost. Nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů je klíčovým faktorem ovlivňujícím vymahatelnost a kde protiprávní jednání může vyústit ve vážné narušení veřejného zájmu. Zaměřuje se na oblasti spadající do působnosti EU a s nejsilnějším dopadem na zvýšení vymahatelnosti. Členským zemím však ponechává možnost zavést nebo ponechat si ustanovení příznivější vůči právům oznamovatelů. A to je velice důležité!
V této fázi nelze všechny dopady, a to nejen na vnitrostátní legislativě, přesně specifikovat, neboť návrh je v některých bodech prozatím až příliš obecný.
Evropský parlament dosud tento návrh neprojednával, ale lze očekávat vstřícný postoj, a to na základě jeho přechozích aktivit v tomto směru. Pro zajímavost, o směrnici se bude hlasovat kvalifikovanou většinou v Radě, za spolurozhodování s EP.
Přestože jsem si velice dobře vědom toho, že někteří z nás mohou mít k tzv. Whistleblowingu, tedy oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti, zcela odlišný filozofický přístup, dokonce mají až nepřekonatelný odpor, argumetujíce narůstající podporou k jakémusi udávání, já osobně jsem explicitně tento návrh směrnice EP a Rady, při jeho projednávání na Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR, podpořil a jako zpravodaj prosadil podporující stanovisko.
Návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
VEZ, po vystoupení zástupce předkladatele………….., zpravodajské zprávě poslance Jiřího Valenty a po proběhlé diskuzi:
1) vítá vznik této směrnice a důvody, které vedly k jejímu vzniku považuje za relevantní, nesporné a přímo vyžadující a ospravedlňující potřebnou právní úpravu
2) souhlasí s principem požadavku harmonizace problematiky whistleblowingu na evropské úrovni, neboť tato je na úrovních národních až kontraproduktivně roztříštěná, při
čemž ČR není v tomto ohledu bohužel výjimkou
3) pozitivně vnímá, že problematika zvýšení ochrany oznamovatelů podezření ze spáchání trestné činnosti v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti je jedním z dlouhodobě deklarovaných cílů vlád ČR
4) oceňuje, že v obsahu směrnice je již obsažen detailní popis požadavků na atributy interních a externích oznamovacích mechanismů, stejně jako vyváženost ochrany dotčených osob před lživým i šikanozním oznámením.
Jiří VALENTA,
poslanec PSP ČR za KSČM, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
