Nelze se jim divit, když pomáhali zabraňovat obrovským škodám a odhalovat významná ohrožení veřejného zájmu, například korupci. Jejich nedostatečnou ochranou bohužel doposud vznikají značná rizika, a to především v podobě ohrožení principů, které jsou obsaženy v článku 11 Základních práv EU a zabývající se svobodou projevu a svobodou médií.
Stávající řešení se doposud velmi liší, a to je také problém ČR. Evropský parlament, ve svém usnesení z října 2017, “o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků”, tak poměrně výjimečně racionálně, vyzval Komisi k předložení legislativního návrhu zajišťujícího vysokou a komplexní úroveň ochrany oznamovatelů, při čemž významným podpůrným aspektem ke zpracování směrnice byly též často vznášené požadavky ze strany odborné občanské veřejnosti a odborů.
Evropská komise tak, v jakémsi balíčku, představila soubor opatření, při čemž návrh Směrnice je jedním z nich. Tento návrh nastavuje minimální standardy pro ochranu oznamovatelů pouze v oblastech, kde existuje potřeba posílit vymahatelnost. Nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů je klíčovým faktorem ovlivňujícím vymahatelnost a kde protiprávní jednání může vyústit ve vážné narušení veřejného zájmu. Zaměřuje se na oblasti spadající do působnosti EU a s nejsilnějším dopadem na zvýšení vymahatelnosti. Členským zemím však ponechává možnost zavést nebo ponechat si ustanovení příznivější vůči právům oznamovatelů. A to je velice důležité!
V této fázi nelze všechny dopady, a to nejen na vnitrostátní legislativě, přesně specifikovat, neboť návrh je v některých bodech prozatím až příliš obecný.
Evropský parlament dosud tento návrh neprojednával, ale lze očekávat vstřícný postoj, a to na základě jeho přechozích aktivit v tomto směru. Pro zajímavost, o směrnici se bude hlasovat kvalifikovanou většinou v Radě, za spolurozhodování s EP.
Přestože jsem si velice dobře vědom toho, že někteří z nás mohou mít k tzv. Whistleblowingu, tedy oznamování podezření ze spáchání protiprávního jednání v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti, zcela odlišný filozofický přístup, dokonce mají až nepřekonatelný odpor, argumetujíce narůstající podporou k jakémusi udávání, já osobně jsem explicitně tento návrh směrnice EP a Rady, při jeho projednávání na Výboru pro evropské záležitosti PSP ČR, podpořil a jako zpravodaj prosadil podporující stanovisko.
Návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie
VEZ, po vystoupení zástupce předkladatele………….., zpravodajské zprávě poslance Jiřího Valenty a po proběhlé diskuzi:
1) vítá vznik této směrnice a důvody, které vedly k jejímu vzniku považuje za relevantní, nesporné a přímo vyžadující a ospravedlňující potřebnou právní úpravu
2) souhlasí s principem požadavku harmonizace problematiky whistleblowingu na evropské úrovni, neboť tato je na úrovních národních až kontraproduktivně roztříštěná, při
čemž ČR není v tomto ohledu bohužel výjimkou
3) pozitivně vnímá, že problematika zvýšení ochrany oznamovatelů podezření ze spáchání trestné činnosti v souvislosti s výkonem své pracovní činnosti je jedním z dlouhodobě deklarovaných cílů vlád ČR
4) oceňuje, že v obsahu směrnice je již obsažen detailní popis požadavků na atributy interních a externích oznamovacích mechanismů, stejně jako vyváženost ochrany dotčených osob před lživým i šikanozním oznámením.
Jiří VALENTA,
poslanec PSP ČR za KSČM, místopředseda Výboru pro evropské záležitosti
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV