Tím velkým tématem a základní pravicovou hodnotou pro mne je svoboda volby.
Stav, kdy si občan může o svých záležitostech rozhodovat v maximální možné míře sám bez všudypřítomné ruky státu, která je přesvědčena, že musí o občany “pečovat”. Dodal bych, že za jejich vlastní peníze.
Stát by se měl v zásadě omezit jen na své základní funkce – vnější obrana, vnitřní bezpečnost a fungující a jasné zákonodárství. Stav, kdy stát nařizuje občanům např. čím mají svítit (zákaz žárovek), nutí občany platit to co nepotřebují (např. energetické štítky budov, příspěvky na obnovitelné zdroje apod.) a zároveň zvyšuje jak daňové zatížení tak přerozdělování, pokládám za útok na základní občanské svobody a i na základy parlamentní demokracie.
S tím souvisí i nutnost změny volebního systému do poslanecké sněmovny na většinový (nejlépe jednokolový), aby odpovědnost vlád nezávisela na mnohdy velice podivných koaličních dohodách, které obvykle činí z volebních programů a slibů “cár papíru”. Aby i zde byla jasná odpovědnost jak politiků, kteří jsou voleni, tak i občanů, kteří je volí.
Jak důležité toto téma je a jak se jím ODS od ostatních stran odlišuje, bylo vidět na volebních programech ostatních politických stran a to nejen tradičně levicových (ČSSD, KSČM a dnes zelení). Pan Babiš chce řídit stát “jako firmu”, kde občané budou patrně plnit roli poslušných zaměstnanců za které rozhoduje “šéf”. Úsvit navrhuje že “vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný president”, což už je vlastně téměř splněno….. A v programu TOP 09 “svoboda volby” občana není zmíněna vůbec.
A podle volebních výsledků to řadě našich spoluobčanů vyhovuje.
Važme si tedy této idee, která stála i u zrodu ODS jako konzervativní a pravicové strany, a nezapomínejme o ní přemýšlet, prosazovat ji a vysvětlovat ostatním občanům, že toto je ta správná cesta pro stát, kde úspěch není trestán. Stát, kde občan není jen převodním kolečkem těch “správných” rozhodnutí a příkazů kohosi “shora”, který je přesvědčen, že jen on a jemu podobní vědí, co je pro občana dobré. A je úplně lhostejné, kde ten “někdo” sedí – zda na Pražském hradě, v Bruselu či dříve v Moskvě.
Je nezbytné si neustále uvědomovat, že “svoboda volby” je to, co nám chtějí levičáci všech barev a odstínů natrvalo sebrat – nejen nám, ale i našim dětem a vnoučatům. A že naší povinností je tuto svobodu hájit a uhájit, abychom se za pár let nemuseli sami před sebou stydět.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz