Vláda ČR minulý pátek 26. února „na sílu” a proti vůli Sněmovny vyhlásila další nouzový stav. Stalo se tak poté, kdy Sněmovna schválila tzv. „pandemický zákon“ a navíc v době, kdy ještě platil protiústavní nouzový stav, jehož platnost končila 27. února před půlnocí.

Takové ignorování ústavních zákonů zatím Česká republika za dobu své existence nezažila. Současně ignorovala i soudní rozhodnutí, byť se netýkalo přímo této věci, které konstatovalo ještě před posledním rozhodnutím vlády o nouzovém stavu, že vláda nekoná dobře (v kauze gymnázia Na Zatlance).

Nouzový stav byl pravidelně prodlužován ve Sněmovně pětkrát po sobě. Vláda ho totiž může vyhlásit vždy jen na měsíc, o delší trvání nouzového stavu musí žádat Sněmovnu. Lidé napříč celou republikou už byli po pětiměsíčních omezeních, která dostatečně nefungovala, tak otrávení, že je začali masově porušovat a jejich názory se promítly i do hlasování jejich zástupců ve Sněmovně. Proto dne 12. února 2021 došlo k tomu, že poprvé od začátku problémů s Covidem-19 Sněmovna nevyhověla vládě a nouzový stav neprodloužila. Nebylo to ale samoúčelné, jen to zrcadlilo přání mnoha občanů, aby se postupovalo jinak, nikoli v nouzovém stavu. Proto hnutí SPD nastínilo kroky, jak situaci řešit, včetně konkrétních paragrafových úprav zákonů, ale nebylo to vládou využito.

Vláda ale zcela ignorovala přání většiny ve Sněmovně a vyhlásila 14. února 2021 nový nouzový stav. Udělala tak poté, co tzv. demoblok požadoval vyhovět požadavkům hejtmanů, kteří se báli převzít za současnou situaci odpovědnost. Nic na tom, že nouzový stav navazoval na ten předchozí, nezměnilo se v zásadě ani odůvodnění, situace byla podobná jako v době, kdy tři dny předtím Sněmovna rozhodla o neprodloužení. Podle mnoha ústavních právníků je to ignorování ústavního práva a ohýbání ústavy, ale necelé dva týdny potom to vláda udělala znovu. Úplně stejně. Vláda si tedy evidentně dělá ze Sněmovny dobrý den.