Votava (ČSSD): Jak to bylo s (ne)rušením superhrubé mzdy

18.08.2020 9:18

V souvislosti se současnou debatou o zrušení superhrubé mzdy často zaznívá z úst některých představitelů ODS či TOP 09 kritika Sobotkovy koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, že zrušením zákona č.458/2011 „o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů” (zjednodušeně JIMu) ponechala v našem daňovém systému superhrubou mzdu, i když ta měla být výše uvedeným zákonem zrušena k 1. 1. 2015.

Votava (ČSSD): Jak to bylo s (ne)rušením superhrubé mzdy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Votava

Nalejme si tedy čistého vína, proč se tak stalo.

Hlavním úkolem nově vzniklé koalice v roce 2014 ČSSD, ANO a KDU-ČSL bylo urychleně odstranit „miny“, které k základům českých veřejných financí záměrně nastražila předchozí vládní koalice ODS, TOP09 a Věci veřejné s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Miny, které kdyby nebyly odhaleny a odstraněny, by při své aktivaci vzaly sotva vytvořené koalici možnost plnit svůj program.

O co šlo?

Takovou „minou“ byl již zmíněný zákon o JIMu. Tento zákon byl sice schválen v roce 2011, jeho účinnost však byla odložena o 4 roky!! Začít měl tedy platit až od 1. 1. 2015, tj. od nového volebního období. A moc dobře věděli, proč ho přesunout až na příští vládu! Dopad tohoto zákona do veřejných rozpočtů by totiž byl zničující. Podle velmi střídmých pro-počtů by jeho účinnost zasáhla jen státní rozpočet ztrátou 20 mld. Kč ročně. Šlo o kumulovaný vliv poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob – sazba se při předpokládaném zrušení systému superhrubé mzdy měla stanovit na 19 % – a výrazného snížení sociálního pojistného hrazeného OSVČ. Navíc tento zákon zásadním způsobem dále deformoval daňové prostředí rozdílným zdaněním OSVČ a zaměstnanců. Zákon totiž předpokládal výrazný pokles sazeb pojistného na sociální pojištění u OSVČ z 29,2 % na 6,5 % při dvojnásobném vyměřovacím základu. Toto snížení by bylo přímo motivací a pozvánkou pro zaměstnance do “švarcsystému”. Pokud by se tak rozhodlo pouhé procento zaměstnanců (cca 45 tisíc osob), tak by to znamenalo pro veřejné finance ztrátu 5 mld. korun.

Dalším klíčovým prvkem zákona bylo zvýšení sazby pojistného na zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem o 2 % a naopak snížení sazby zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o 2 %. Nesporným výsledkem této operace by byl pokles čistých reálných mezd, což při tehdejší průměrné mzdě představovalo více než 500 Kč měsíčně!

Shrnuto a podtrženo – nezrušit zákon o JIM by znamenalo výrazný ne-gativní dopad do státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun. Co by to znamenalo pro veřejné služby a sociální transfery nemusím zdůrazňovat. Šlo by ale také o výrazné zdanění zaměstnanců a pokles jejich reálných mezd. Současně by se deformovalo daňové prostředí – zaměstnanci versus OSVČ. Taková je tedy pravda a odpověď na kritiku současné opozice.

Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL měla zrušení superhrubé mzdy jako jeden z hlavních programových cílů. Sazba daně za superhrubou daň měla být stanovena tak, aby rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky byl neutrální a zároveň nedošlo ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob. A s tím si ale tehdy ministerstvo financí poradit nedovedlo. To už je ale jiná kapitola.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Niedermayer (TOP 09): Můj "ECON" finiš za posílením evropské ekonomiky

7:17 Niedermayer (TOP 09): Můj "ECON" finiš za posílením evropské ekonomiky

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k nové ekonomické legislativě Evropské unie