Jedná se o krok, který reaguje na nášlapné miny, které k základům českých veřejných financí nakladla v minulém volebním období tehdejší vládní koalice v čele s „nejlepším “ ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O co jde?

První takovou nášlapnou minou je zákon 458/ 2011 Sb. “O změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů“. Jinak označovaný pod zkratkou JIM. Základní myšlenky JIMu (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) však jako koalice podporujeme. Pokud by ale nedošlo ke zrušení klíčových pasáží tohoto zákona, především v oblasti daně z příjmu fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění, ve veřejných financích v roce 2015 by to znamenalo propad  minimálně 20 mld. Kč.  Jde o kumulovaný vliv poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob – sazba se při zrušení systému superhrubé mzdy zvyšuje pouze na 19 % a výrazné snížení sociálního pojistného hrazeného OSVČ. Navíc tento zákon zásadním způsobem dále deformuje daňové prostředí v porovnání  mezi OSVČ a zaměstnanci.To vyvolává výrazné riziko dalších negativních dopadů do výběru daní a pojistného a je přímou pozvánkou pro zaměstnance do „švarcsystému“. Připomínám, že každé procento zaměstnanců (cca 45 tis. osob), které by díky této zvýšené motivaci přestoupilo do „švarcsystému“, by způsobilo veřejným financím dodatečnou ztrátu  5 mld. Kč.  

Dalším klíčovým prvkem, který je nutno ze zásadních důvodů odmítnout, je v zákoně obsažené zvýšení sazby pojistného na zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem o 2 % a naopak snížení sazby zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o 2 %. Tento „převod pojištění“  měl podle záměrů tehdejší koalice především podpořit podnikatelskou sféru – snížit náklady na pracovní sílu.  Nesporným výsledkem této operace by však byl pokles čistých reálných mezd.  Je tedy naprosto zřejmé, že tento zákon obsahuje výrazná rizika, směřující především přímo do bilance veřejných rozpočtů (vč. státního rozpočtu).