Děkuji za slovo. Já tomu úplně nerozumím, se přiznám. Tak buď máme ambici ty věci řešit - vládní návrh, nebo nemáme. Já tedy vzhledem k tomu že, a všichni viděli, kdo hlasoval skutečně pro to, abychom ten sněmovní tisk 545 dokázali posunout zpátky do výboru a mohli ho dokončit, tak ať si každý o tom udělá obrázek. V tuto chvíli právě proto, abych příliš nezdržoval to projednávání a pokud možno abychom dokázali ten sněmovní tisk posunout dál, tak já si tu klíčovou rozpravu k jednotlivým pozměňovacím návrhům nechám do debaty před třetím čtením tady na půdě Poslanecké sněmovny. A velmi stručně teď jenom projdu pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Opravdu tedy vynechávám to, co jsem měl připraveno k nějakému rozsáhlejšímu vystoupení, které považuji za důležité.

Ale pojďme k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Načetl jsem jich do systému několik a přihlásím se k nim. Vezmu to postupně. Velkým tématem často v médiích se zdá, že když se řekne exekuce, řeší se pouze teritorialita. Před tím bych varoval. Sněmovní dokument 7155 už dnes obsahuje řadu ustanovení, které se podařilo schválit na ústavně-právním výboru, která jsou důležitá a klíčová. A jsem tomu rád. A už tím dokážeme výrazně pomoci. To, co ústavně-právní výbor podpořil, je například milostivé léto. Lidovecký návrh, kterým chceme řešit právě tu minulost, čili ty dluhy, které si neseme z minula. To, co prošlo ústavně-právním výborem je jednoduché. V případě, že dlužník má dluh vůči veřejnoprávní instituci jakékoli, a jsou tam přesně vyjmenované taxativně v tom pozměňovacím návrhu, tak dostane exkluzivní příležitost. Ale jednorázovou, nikoli dlouhodobě. Je to přechodné ustanovení pouze na dobu půl roku od účinnosti zákona. Tam bude tři měsíce prostor na to, aby ten dlužník se na tu situaci připravil. A pak bude mít tři měsíce na to, aby uhradil, protože platí to, co jsme řekli, dluhy se mají platit, tak aby uhradil celou jistinu svého dluhu, ale bude mu právě na margo státu, té státní veřejnoprávní instituce odpuštěno veškeré příslušenství, to znamená úroky, penále, sankce, pokuty a tak dále. To je to, co už v tom sněmovním dokumentu 7155 dneska máme.

Dovolím si potom se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, kde tento instrument, kde tento postup navrhuji uplatnit i pro soukromoprávní dluhy, pro soukromoprávní vztahy, kde ovšem, protože jsme si vědomi toho, že zasahujeme do soukromoprávních vztahů, tak přesně v duchu toho, o už dnes obsahuje občanský zákoník, který definuje mravnou výši příslušenství jistiny na úrovni právě její výše, to znamená na úrovni sta procent, tak my zde vycházíme z toho modelu jedna plus jedna. To znamená, dlužníku, máš tři měsíce, resp. šest měsíců na to, abys zaplatil jistinu, kterou dlužíš, a maximálně jednou tolik na příslušenství, na úrocích, sankcích, penále a podobně, pokud už jsi tak náhodou neučinil, protože velmi často ta jistina už dneska je přeplacena, a v případě, že tak učiníš, tak ten dluh, tak ta exekuce ti bude skutečně zastavena, aniž bychom tím jakýmkoli způsobem, a paní ministryně to ví, zatížili soudy. Tady skutečně musíme vnímat i oprávněné požadavky ze strany soudů. A ty my tam skutečně také řešíme. A ani exekutor nepřijde zkrátka, protože tak jako s kolegou Patrikem Nacherem předkládáme zastavování těch marných bagatelních exekucí, a on se k tomu potom přihlásí, tak já se tady o tom nebudu příliš rozvádět, tak počítáme s tím, že exekutorovi by byla uhrazena částka 750 Kč paušálně stanovená jako náklady řízení na zastavení té exekuce. Vycházíme tady z dat, která poskytla Exekutorská komora. Ta hovoří o částce 740. My jsme to zaokrouhlili na 750 a považujeme to za naprosto přiměřené. Pouze chci zdůraznit, že milostivé léto neplatí logicky a správně a spravedlivě pro pohledávky, které jsou svou povahou sankční, výchovné, nebo plnící generální prevenci, to znamená sankce peněžité, majetkové tresty, náhrady škody na zdraví, případně věci, které se týkají vymáhání výživného a tak dále. Tam samozřejmě není možné toto dobrodiní v podobě milostivého léta uplatnit. Takže to je jeden pozměňovací návrh.