Vystrčil (ODS): V tom zákoně to normálně někdo dal navíc, protože to potřeboval

30.01.2019 17:18 | Zprávy

Projev na 5. schůze Senátu dne 30. 1. 2019 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

Vystrčil (ODS): V tom zákoně to normálně někdo dal navíc, protože to potřeboval
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Omlouvám se, že budu, vážené kolegyně, kolegové, pane místopředsedo vlády, trošku delší, ale já si myslím, že ty dvě materie si to zaslouží.

Na úvod si dovolím připomenout to, co už tady zaznělo od paní garanční zpravodajky, že vlastně od 25. května roku 2018 jsou členské země povinny aplikovat a používat obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Aby to nařízení mohlo být plně využito těmi členskými zeměmi, tak bylo potřeba přijmout prováděcí zákon, který upřesní některé věci, které ty členské země si i v rámci toho nařízení mohou upravit. Většinou jsou ty věci, které v tom nařízení začínají slovy, členské státy mohou, nebo každý členský stát může. Abyste věděli, k čemu jsme se nyní po 7 měsících v rámci přijímání toho doprovodného zákona dopracovali.

Spojení členské státy mohou v tom nařízení je celkem čtyřikrát, pouze čtyřikrát. Spojení každý členský stát může je tam pouze dvakrát, ve smyslu toho, že může. Čili jedná se o 6 věcí, které bylo potřeba v rámci doprovodného zákona vyřešit. Výsledkem je, že před sebou máme zákon, který má 29 stránek a 68 paragrafů. To je ten vlastní zákon, to je ten senátní tisk 25, pak máme změnový zákon, který má ještě více paragrafů a ještě více stránek, ten důvod je jednoduchý, protože předkladatel a následně i Poslanecká sněmovna začala řešit spoustu dalších jiných věcí, protože se jim to hodilo. To, že občané již 7 měsíců čekají na to, kdy bude konečně doprovodný zákon a my budeme vědět, v kolika letech si dítě může založit Facebook, nebo budeme vědět, jak velké sankce nám hrozí za porušení GDPR, resp. toho nařízení, v podstatě zřejmě nikoho nezajímalo, nebo to bylo mnohem méně důležitější než prostě některé jiné věci. Dělo se tak přesto, že již 31. ledna 2018 náš VUZP si pozval odpovědné osoby, odpovědné zástupce ministerstva vnitra atd., říkal jim, že je nejvyšší čas, aby doprovodný zákon vznikl, že je pozdě, že by bylo potřeba na tom makat. A protože se pořád nemakalo, tak dokonce jsme to předložili na plénum Senátu a projednávali, na 12. schůzi konané 15. února, to je zase ještě 3 měsíce před nabytím účinnosti v uvozovkách toho nařízení. Vyzvali jsme znovu všechny, co to mají na zodpovědnost, aby dělali všechno pro to, aby ten doprovodný zákon byl včas, aby všichni, co se dnes tím nařízením budou muset řídit, aby věděli, co mají dělat. Zase se, neříkám, že nestalo téměř nic, ale stalo se toho velmi málo. Z hlediska přípravy toho zákona se stalo to, že dneska tady sedíme a máme konečně ten doprovodný zákon přijmout. V nějaké podobě, o které teď právě ještě budu mluvit.

A teď tady máme dvě materie. To je ten doprovodný zákon. Ten se nazývá: Návrh zákona o zpracování osobních údajů. A pak k tomu máme, já tomu budu říkat zkráceně, změnový zákon, který, když se udělá nějaký doprovodný zákon, tak se potom dotkne některých dalších zákonů. Teď to bude taky důležité. Ten zákon, kterému říkám změnový, se plně nazývá: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony, a teď je důležité slovo, v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. V souvislosti s přijetím tohoto zákona o zpracování osobních údajů, který se měl zabývat tím, abychom adaptovali obecné nařízení EU do našeho právního řádu i naším zákonem. Teď co se stalo dál, když se tím zákonem začnete pročítat, tak skutečně ten zákon dělá to, že adaptuje to nařízení. Říkal jsem, že těch výskytů, kde jsme to měli provádět v rámci toho nařízení, bylo asi 8, do deseti. Dále, protože se to mezitím ukázalo jako také potřeba, nebyl to schopen udělat nikdo zvlášť, tak ještě transponuje jednu směrnici. Poté se někomu zdálo, že by bylo dobré, aby se ještě změnila struktura Úřadu pro ochranu osobních údajů. To znamená, aby tam nebylo 7 nezávislých inspektorů a předseda, ale aby tam byl předseda, dva místopředsedové, čímž mimochodem dochází k omezení pravomocí Senátu z hlediska nominace těch lidí. A aby to celé začalo fungovat jinak, je to různě vysvětlováno, pan místopředseda vlády to také dnes vysvětloval, budiž, já za sebe říkám, může se mi to nelíbit, ale prošlo to řádným legislativním procesem, bylo to v návrhu toho zákona, předložila to vláda, tu změnu té struktury, projednala to Poslanecká sněmovna v prvním čtení, v druhém čtení, ve třetím čtení a máme to tady. Budiž, je to v pořádku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

ODS , Senát , Vystrčil , GDPR

autor: PV

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Farský (STAN): Ve střední Evropě posilují antievropské a antiukrajinské síly

22:14 Farský (STAN): Ve střední Evropě posilují antievropské a antiukrajinské síly

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k postoji k Ukrajině ve střední Evropě.