Děkuji za slovo, pane předsedající, já půjdu tady dopředu, ono je to lépe slyšet potom. Dneska jsou ty podmínky, tak já budu mluvit o malinko trošku déle, ale zkusím věcně, konstruktivně a srozumitelně na maximum. I proto jsem tady ty věci s paní ministryní, které tady budu probírat, už dopředu i probíral, aby byla informovaná, abychom se nepřekvapovali.

Zkusím to strukturovat do 4 oblastí, bloků nebo návrhů a rád bych, aby potom případně paní ministryně mohla zareagovat ještě v obecné rozpravě. Za to bych byl vděčný, protože i podle toho, jak bude reagovat, tak se budu rozhodovat v dalším hlasování já osobně.

Tak první oblast je spíš takový apel nebo úvod k tomu, o čem dneska ten zákon je. Primárně to vnímám jako zákon o podnikatelích, kteří jsou v nesnázích. Všichni to víme. Je to problém, který způsobila zkrátka nějaká vyšší moc. A za mě tady padly nějaké částky, kolik to vlastně bude stát. Dneska to nikdo vlastně ani pořádně nevíme. Jak říkala paní ministryně, v té první vlně byla schválena nějaká částka, nakonec to dopadlo jinak. Já bych jenom apeloval na to, aby tady byly nějaké procesy, které jsou i ze strany vlády dlouhodobě srozumitelné a konzistentní.

Já se teď budu bavit především o maloobchodním prodeji. Dopředu říkám, já v té oblasti podnikám, i když se už asi dva roky tomu vůbec nevěnuji, v poslední době trochu musím, takže mám konkrétní zkušenost. Proto si tady dovolím k tomu něco říci.

Je to věc, která je velice citlivá a je to narušení rovných podmínek podnikatelů. A i když já sám tomu nerozumím, proč tomu tak je. Vláda dělá různá omezení, já myslím, že je potřeba je podporovat, pokud jde o omezení jakýchkoli kontaktů a dalších věcí, abychom předcházeli pandemii. Tomu všichni rozumíme. Nicméně je tady problém, že tady se dávají velké peníze na kompenzace podnikatelům ve službách a maloobchodě, ale někteří jsou omezeni, někteří ne, a nemá to podle mého názoru logiku. A byl bych rád, aby to tady na plénu zaznělo. Je to můj osobní názor, ale myslím si, že to není pouze můj názor.