Bylo mi dvanáct, ale přesto si pamatuji: Palach nám vrátil kousek sebeúcty. Poslední pokus sjednotit národ, než jsme se rozpadli a rozdrobili do bezčasí normalizace. Snad se to dá tak lépe přežít. A když se pak vrátila naděje, vrátil se i Palach. Najednou to vypadalo, že tu byl celou tu dobu s námi. Tak doufám, že je tu i dnes. Vlastně nás ani moc nepoučuje, jen říká, jak k sobě strašně patří život a bolest.