Veřejné zdravotnictví v České republice zajisté vyniká svojí multidisciplinaritou. Ke vzniku současného systému veřejného zdravotního pojištění došlo v 90. letech 20. století. Moderní veřejné zdravotnictví je orientováno na zdraví obyvatelstva, kdy je nutné brát v potaz však rozvoj celkového zdravotního potenciálu společnosti. Veřejné zdravotní pojištění slouží v České republice k úhradě zdravotní péče, jejímž cílem je prostřednictvím zdravotních služeb zlepšovat či zachovat zdravotní stav pojištěnce nebo také zmírnit jeho utrpení. Podmínky zdravotního pojištění jsou předmětem zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

V případě Česka lze hovořit o poskytování zdravotní péče na principu solidarity – dle tzv. Bismarckovského modelu zdravotnictví mají tak všichni občané povinnost do fondů zdravotních pojišťoven platbu ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. To se týká nejenom zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů. Za seniory, studenty, neopatřené děti aj. je plátcem pojištění stát. [1]

Veřejné zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění. Dle zákona je přesně definováno, co je a co není možné prostřednictvím tohoto pojištění hradit. Odvody na zdravotní pojištění jsou v případě České republiky přerozdělovány nestátním zdravotním pojišťovnám a ty získané peněžní prostředky shromažďují v tzv. pojišťovacích fondech. Zdravotní péče je tak hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přičemž přímá finanční spoluúčast občanů nesmí přesáhnout 15 %. Pacienti si musí připlácet za některé léky, stomatologické služby či zdravotní pomůcky apod. [2]

Hlavní principy zdravotního pojištění v České republice je možné shrnout to těchto základních bodů:

• solidarita;
• povinné pojištění;
• svobodná volba pojišťovny;
• svobodný výběr poskytovatele zdravotní péče.

Jde o povinný systém, který je financován individuálními plátci, státem a zaměstnavateli. Zdravotní pojištění disponuje charakterem daně a poskytování zdravotní péče je pro každého stejná v případě veřejného zdravotního pojištění, a to bez ohledu na to, jak vysoké jsou odvody apod. Odvod pojištění se odvíjí od velikosti příjmů daného pojištěnce. V České republice je veřejné zdravotní pojištění průběžným systémem, což znamená, že veškeré finanční prostředky, které jsou vybrány, směřují na aktuálně čerpanou zdravotní péči a nejsou zde vytvářeny žádné rezervy. Mezi služby zdravotní péče, které jsou zde hrazeny, patří např. diagnostická péče, preventivní zdravotní péče, lékárenská péče, posudková činnost, paliativní péče, léčebně rehabilitační péče, zdravotnická záchranná služba aj.