Interview amerického moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolalo v západním světě silné a mnohdy velmi kritické reakce. Carlson, který nyní provozuje vlastní kanál na síti X, byl prvním západním novinářem, kterého Putin po invazi na Ukrajinu přijal a bavil se s ním. 

Celý rozhovor trvá přes dvě hodiny a jeho obsah podle některých stojí za zamyšlení, jiní zas uvádí, že nemá smysl ruského vládce poslouchat, protože jeho slova nemají žádnou váhu. Mezi prohlášeními, která ve veřejném prostoru silně rezonovala, byla Putinova odpověď na Carlsonovu otázku, zda si dovede představit situaci, za které by poslal svou armádu do Polska.

Putin odvětil, že by tak učinil v jednom jediném případě. „Pokud by Polsko zaútočilo na Rusko. Jinak nemáme v Polsku, v Litvě ani jinde žádné zájmy. Tak proč bychom to dělali?“ ptal se.

Lze, nebo nelze těmto slovům Vladimira Putina věřit? ParlamentníListy.cz se zeptaly českých politiků. Odpovědi jsou různé a v některých případech i nečekané.

„Nelze. I když se domnívám, že to není pravděpodobné, nepodceňoval bych ho,“ uvedl místopředseda Sněmovny a šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček.

Podobně to vidí i poslanec ODS Karel Krejza. „Ani náhodou. Pokud tomu uvěříme a přestaneme budovat silnou armádu, můžou si autoři rozhovoru mnout ruce radostí,“ sdělil redakci.

„Velmoci uvažují jinak než malé země bez ohledu na ty, kdo jsou formálně v jejich čele. Putin léta válku s Ukrajinou oddaloval navzdory ruským jestřábům, kteří západu nevěřili. Rusko nepotřebuje napadat Polsko ani jiné země, pokud je k tomu nebude nutit strategická potřeba. Rusko od devadesátých let toužilo po úzké spolupráci a partnerství se západem včetně vstupu do NATO - ukázalo se, že západ o rovnoprávné partnerství zájem nemá a když Putin začal likvidovat oligarchy a další, kteří v tandemu se západními firmami rozkrádali zemi, a začal posilovat ekonomickou i vojenskou suverenitu Ruska, stal se nepřítelem. Jako každý, kdo se kdy postaví hlavně USA a jejich zájmům. Platí premisa, že pokud budeme chtít být korektními partnery Ruska, tak Rusko bude také korektní partner, jak ukazuje většina ruských sousedů a partnerů - přičemž Rusko těch spřátelených má dnes po celém světě víc než satelity USA - viz fronta stojící před branami rusko-čínského uskupení BRICS,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.

Podle senátora za ODS Raduana Nwelatiho se Putinovi věřit patrně dá, ovšem tato důvěra je časově ohraničená. „Po jeho zkušenostech s napadením Ukrajiny, které se vyvíjelo a vyvíjí jinak, než on předpokládal, tak se mu to asi v tuto chvíli i dá věřit. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat, než tento nynější nezájem o napadení Polska, Lotyšská a dalších zemí NATO přehodnotí a změní,“ upozorňuje senátor.

„Hitler také sliboval, že po obsazení Sudet nemá žádných dalších územních nároků a rok později Polsko napadl. Lhaní je základní výbavou podobných diktatur a jejich pomocníků. Bude-li si Putin myslet, že může uspět, tak to prostě zkusí,“ obává se pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Fotogalerie: - Milionový Fiala

Odlišně to vidí senátor ODS Tomáš Jirsa. „Myslím, že ano. Jít do konfliktu s NATO, které má zbraňové systémy o dvě až tři třídy lepší než Ukrajina, kde to Putinovi drhne, je velké riziko. Na rozdíl od Ukrajiny máme třeba letadla. A také Polsko zbrojí a tak pro něj a pobaltské země neplatí Trumpovo varování o černých pasažérech,“ je přesvědčený Jirsa. 

Podle nezávislé senátorky Jany Zwyrtek Hamplové problém nestojí tak, zda lze Putinovi věřit. „Jde především o to, že je velmi smutné, že podobná prohlášení jedné ze světových velmocí musíme čerpat z rozhovoru s novinářem. Tyto otázky by měly být řešeny u jednacího stolu na nejvyšší úrovni, jejich cílem by mělo být ukončit válku na Ukrajině a tím v podstatě eliminovat jakékoli navazující nebezpečí eskalace konfliktu. Pokud jde o rozhovor, pak Putin podle mne sám chtěl světu sdělit, že Rusko nemá žádný zájem na napadení kohokoliv, a kdo to tvrdí, tak lže. A musel k tomu využít tuto PR formu, protože s ním nikdo “nemluví”, Rusko je vykreslováno až hystericky jako úhlavní nepřítel, vede se válečná rétorika, a v případě České republiky se dokonce pálí kalendáře s mírovými symboly. Putin prohlásil před celým světem, že je to úplně jinak. Neumím si představit vhodnější okamžik pro oficiální jednání než teď. Nikdo nechceme válku? Tak to podepišme. Pokud po tomto rozhovoru západ nevyzve Putina k jednání, měli bychom se ptát hodně hlasitě proč. Míč je totiž na naší straně hřiště. Putin ho tam svým rozhovorem nasměroval. Proto bylo kolem toho rozhovoru tolik povyku. Západu se Putinova slova evidentně nehodí, protože nezapadají do jeho aktuální proválečné rétoriky,“ sděluje senátorka.

„Ano, zcela jistě. Nemá k tomu jediný reálný důvod. Ostatně to, že je tento falešný argument zneužíván jako strašák po celé Evropě už skoro dva roky, má pouze jeden jediný důvod - aby lidé dál poslušně kývali na dodávky zbraní a peněz zkorumpovanému režimu Volodymyra Zelenského. My za PRO od první minuty konfliktu jasně říkáme, že jediným řešením jsou diplomatická jednání a že další dodávky zbraní a peněz na Ukrajinu pouze způsobují další zbytečné krveprolití. Proto je naším heslem “už ani náboj a ani korunu na Ukrajinu”. Jedinou cestou je mír,“ konstatuje šéf strany PRO Jindřich Rajchl.

Obecnou nedůvěru bychom podle prvního místopředsedy Trikolory Petra Štěpánka měli mít ke všem politikům obecně. „Ruský prezident Vladimir Putin je všechno jiné než šílenec, kterého nám iniciativně vykreslují politici a média hlavního proudu. Kdo viděl před pár lety sérii dokumentárních rozhovorů s Putinem, kterou natočil slavný americký režisér Oliver Stone, či teď naposled, kdo zhlédnul Putinův rozhovor s Tuckerem Carlsonem, a je s to vyhodnotit si slyšené nepředpojatě, mi jistě dá za pravdu. Vaše otázka mi, promiňte, moc smyslu nedává, neboť nedůvěřiví bychom měli být ke všem politikům, ne pouze k Putinovi. Mnohem přínosnější je podle mě zamyslet se nad otázkou, jaký by to pro Putina a Rusko dávalo smysl zaplést se do války s celou aliancí NATO, což by po napadení Polska či Lotyšska nepochybně následovalo. Já žádný rozumný důvod, proč by se do něčeho takového měl Putin pustit, nevidím. Proč? Protože Putin je všechno jiné, jen ne šílenec. Dlouhodobě usiluje o něco jiného. O respekt k Rusku coby jedné ze světových velmocí. A to je přesně to, co mu kolektivní Západ a především USA již několik desetiletí programově upírají. Jen při troše dobré vůle by svět mohl vypadat jinak. Uvidíme, zda Trump dostane šanci něco podobného zrealizovat,“ napsal redakci Štěpánek.

„Není ale možné si dělat seriózní názor na situaci v bezpečnostních otázkách jen na základě veřejných vyjádření kohokoliv. Všichni chceme, aby se válka na Ukrajině nerozšířila. Od toho máme armádu a bezpečnostní složky, aby vyhodnocovaly neveřejné informace. Věřím, že zemím NATO nic takového nehrozí a budu doufat, že celá situace se bude spíš uklidňovat než eskalovat,“ uvedl šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Podle poslance SPD Radovana Vícha jde ruskému prezidentovi o obchodní vztahy s Evropou. „Ruská federace nemá žádné územní zájmy v Evropě, ve které nejsou navíc žádná významná ložiska a zásoby nerostných bohatství, které naopak Ruská federace má. V principu Putinovi jde o vzájemné výhodné obchodní vztahy se státy Evropy, která je slabá a navíc žádné vojenské schopnosti srovnatelné s Ruskou federací nemá. Ty mají pouze a výhradně jednotlivé státy. Jeho obavy pramení z permanentního rozšiřování NATO směrem k Ruské federaci a poslední kapkou bylo zahájení úvah o vstupu Ukrajiny do NATO. Pokud vezmeme v úvahu Minské dohody, které (jak se později ukázalo) měly pouze vytvořit čas potřebný na přípravu Ukrajiny na válečný konflikt, nemám důvod nevěřit Putinovi v této věci, protože v případě tohoto konfliktu by šlo s největší pravděpodobností o jaderný konflikt s nedozírnými následky, což si on na rozdíl od válečných jestřábů v USA a jejich evropských a domácích náhledů, plně uvědomuje,“ uvedl poslanec.

Předseda Sociální demokracie Michal Šmarda reagoval stručně. „Nejde mu věřit vůbec nic,“ sdělil PL.

„Žádnému politikovi se nemá věřit, to říkal už Karel Kryl, natož politikům, kteří jsou v čele mocností. I proto je třeba mít silnou vlastní armádu schopnou bránit naše vlastní území, ať už se stane ve světě cokoliv. Kdyby vláda hospodařila efektivně a dávala ročně 2% HDP do zajištění obrany našeho vlastního území, tak bychom jí zatleskali. Jenže nákup čerpacích stanic za 4,5 miliardy nebo 24 stíhaček s náklady 150 miliard nemá s bezpečností naší země ani s efektivitou nic společného. Oba nákupy jsou nejen zbytečné, ale velmi drahé. Svobodní prosazují nízké daně a chytré investice do armády po vzoru Švýcarska. Cestou je i zatraktivnění cvičení pro aktivní zálohy, aby se po nich nebáli odvelení do zahraniční míse a absolvent získal jako součást výcviku zbrojní průkaz či řidičák na náklaďáky,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček.

Psali jsme:

„Já jsem to neviděl, ale mám jasno.“ Putin, Carlson a český učitel

Kdo vede, zabíjí lidi. I v USA. Moskva je hezčí než New York. Tucker se odvázal. Úplně

To už by ODS nemusela přežít. Zbořil o tom, co „už není normální“

Odstavit Bidena. A místo něho... Po rozhovoru Putina výbuch v USA. Pozorovatel tuší

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.