Ale přece jen začněme trochu optimisticky. Zadluženost českých domácností mírně klesá, což dokládá i fakt snižujících se počtů exekucí. Zatímco jich bylo vloni zahájeno 714 tisíc, je to už o 106 tisíc méně než v roce 2012. Lze tedy očekávat, že letos výrazně neporostou ani počty návrhů na oddlužení. „Ačkoli od roku 2009 počet návrhů na oddlužení každým rokem výrazně stoupal, v roce 2014 očekáváme spíše stagnaci těchto návrhů či jen jejich mírný nárůst,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz Jan Malý, společník veřejné obchodní společnosti VPI CZ. (Společnost působí v Praze od 1. června, zabývá se insolvenčními řízeními u společností s čistým obratem nad 50 milionů korun nebo počtem zaměstanců vyšším než 50. Poskytuje i další služby v oblasti insolvencí, pozn. red.)
Pokud tedy dluhy přesáhnou možnosti toho, kdo si je udělal, jednou z možností, jak se jich zbavit, je vyhlášení osobního bankrotu. Vyjádřeno přesnými čísly, Češi již s touto možností umějí pracovat, v roce 2013 požádalo o oddlužení touto cestou celkem 30 029 osob. Ne všem však bylo umožněno, soudy udělily povolení jen ve 22 043 případech.
Jak na osobní bankrot? Může vyvést z pekla
Vzhledem k tomu, že se ParlamentníListy.cz problematikou dluhů, exekucí a někdy až bezvýchodnou situací mnoha lidí, které se do nich dostávají, zabývají, je jistě na místě připomenout fakt, že základní výhodou osobního bankrotu neboli oddlužení je možnost zbavit se veškerých dluhů. A to dokonce i za situace, že všechny dluhy dlužník neuhradí v plném rozsahu.
Psali jsme:
Dlužníkovi navíc odpadají starosti se splácením, částka se mu z platu automaticky strhává a rozposílá věřitelům. „Člověk, který chce vyhlásit osobní bankrot, musí podat svůj insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení prostřednictvím formuláře. Ten je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Povinnou přílohou návrhu je seznam majetku, závazků a listina dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky,“ vysvětlil podrobnosti tohoto kroku Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Osobní bankrot je řešení pro ty, kdo dluží více věřitelům, nejsou schopni dluhy splácet a z pravidelného příjmu mohou uhradit během pěti let alespoň třicet procent svých dluhů. Není to však pravidlo, takže ten, kdo by chtěl kalkulovat dopředu s tím, že se poměrně snadno z dluhů v krátké době vyvlékne, může se dočkat nepříjemného zklamání.
Pozor, ne vždy stačí uhradit jen 30 procent
„Dlužníci se však často chybně domnívají, že stačí uhradit skutečně jen 30 procent a tím oddlužení končí. Není tomu tak. Pokud se oddlužení řeší plněním splátkového kalendáře, splácí dlužník své závazky pět let, tedy 60 měsíců. V tomto období je mu pravidelně strhávána část mzdy ve výši obdobné jako při srážkách ze mzdy v rámci exekuce. Často se tak stává, že dlužník za pět let nakonec uhradí 50, 70 nebo i 100 procent všech svých závazků,“ vysvětlil Jan Malý.
Psali jsme:
K tomu je třeba dodat, že pokud dlužník vlastní nemovitý nebo jiný hodnotný majetek, oddlužení je zpravidla řešeno prodejem majetku, případně kombinací se splátkovým kalendářem. „V případě, kdy je například nemovitost zajištěna zástavním právem, bude prodána v každém případě. Zajištění věřitelé totiž v takovém případě nemohou být uspokojováni splátkovým kalendářem, ale pouze penězi z prodeje zajištěného majetku dlužníka,“ dodal Hartmann.
Vysvětlil dále i pro čtenáře ParlamentníchListů.cz to, že v případě, pokud jsou zadluženi manželé, mohou návrh na oddlužení podat každý sám. Podmínky pro jeho splnění se pak budou posuzovat u každého samostatně. Existuje ale i možnost podat návrh společně.
„Takový návrh musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely případného schválení oddlužení považován za majetek ve společném jmění manželů. Po dobu trvání společného oddlužení se manželé považují za jednoho dlužníka,“ upřesnil ještě Malý.
Finanční gramotnost by se měla budovat už u dětí. Ale pomůže opravdu?
Vzhledem k vysokému počtu zadlužených lidí v Česku se stále hlasitěji objevují snahy o zvyšování finanční gramotnosti. Ta by měla zabránit tomu, aby se lidé nezadlužovali, pokud jejich finanční situace není stabilní. Ale i aby se nezadlužovali u společností, které je nakonec mohou obrat téměř o vše, poněvadž u půjčky stanoví taková pravidla, která dlužníka dostanou na kolena či dokonce na ulici. Číst podrobně smlouvy, které jsou s úvěry spojené, totiž není pro mnoho lidí stále samozřejmostí. A bohužel i ti, pro které je, mohou naletět na šikovně formulovaná pravidla, či přehlédnout miniaturní, avšak často zásadní písmenka.
Psali jsme:
I proto se názory na to, do jaké míry Češi považují nutnost finančního vzdělání za důležitou, zabývají i různé průzkumy veřejného mínění. Jeden takový odhalil, že zvyšování finanční gramotnosti už u dětí a mládeže považuje za nezbytné 60 procent dotázaných Čechů. Průzkum zadala agentuře STEM/MARK společnost KRUK – tedy firma, která se zabývá vymáháním pohledávek. Vyplynulo z něj také to, že by 2/3 Čechů začaly s finančním vzděláváním dětí a mládeže již na základní škole. Celkově odhalil všeobecný názor, že základní škola a rodina by měly být hlavními subjekty, které finanční vzdělání dětem poskytnou.
Nejméně naléhavě vnímají nutnost finančního vzdělávání Moraváci
Poněvadž finanční gramotnost hraje v našem životě velmi důležitou roli, neboť nám umožňuje správně hospodařit s finančními prostředky a vyhnout se problémům se zadlužením, nezbytnosti finančního vzdělání dětí a mládeže jsou si vědomi lidé napříč všemi regiony České republiky. Nejintenzivněji je potřeba finančního vzdělávání dětí a mládeže vnímána lidmi z Čech (62 %), následně pak z Prahy (58 %) a o něco méně obyvateli Moravy (57 %).
Psali jsme:
Pražané věří, že finanční vzdělání mají děti získat především v rodině
Více než dvě třetiny lidí (70 %) se navíc domnívají, že by děti a mládež měly být finančně vzdělávány co nejdříve, tedy od základní školy. Tento názor zastává 72 % Čechů, 71 % Pražanů a 67 % Moravanů. Právě základní škola a rodina by měly být také hlavním zdrojem finančních znalostí. Zatímco v Čechách hraje v rámci finančního vzdělávání důležitější roli základní škola, v Praze přiřazují lidé větší důležitost rodině. Na Moravě jsou přitom role obou institucí vyrovnané.
Pocit nedostatku naučí děti šetřit, říká psycholog Klimeš
Zajímavý moment průzkum ukázal i v tom, že si více než polovina respondentů (64 % Čechů, 62 % Moravanů a 55 % Pražanů) myslí, že by děti měly dostávat kapesné menší finanční hodnoty, zatímco rodiče by jim měli spíše spořit. „Hlavním kritériem, které by rodiče měli v souvislosti s financemi svých dětí sledovat, je to, zda má dítě peněz o něco méně, než by si přálo. Právě pocit nedostatku totiž učí děti hospodařit a navíc se jedná o pocit, který je bude provázet celý život. Proto je to dle mého takto správně,“ uvádí i přední český psycholog Jeroným Klimeš.
V duchu zvyšování finanční gramotnosti se proto v těchto dnech vydala i firma ACEMA Credit, která poskytuje nebankovní úvěry. Velmi netradičním billboardem chce ukázat lidem, jak je nutné bedlivě číst to, co je jim předkládáno.
Tak trochu jiná kampaň s hrubkou na billboardu
„Otočili se k Vám banky zády? Nezoufejte!“ hlásá tak Zdeněk Srstka na hned několika nových billboardech této společnosti. Pokud má čtenář pocit, že je v textu hrubka, nemýlí se. Ovšem textař ani kreativní ředitel agentury, která billboardy vyráběla, o práci nepřišli. Naopak prý dostali pochvalu za nápaditý start kampaně, která takto apeluje na pozorné čtení úvěrových a jiných finančních smluv. Akce je koncipována jako soutěž pro vnímavé kolemjdoucí, jelikož onu pravopisnou chybu obsahuje pouze malé množství billboardů, zbytek je v pořádku. Navíc – ten, kdo objeví nejvíce chybných exemplářů, může dokonce i něco zajímavého od zadavatele kampaně (ACEMA Credit) vyhrát.