Ty sliby velkých politických stran mne baví. Nejenže zneužívají svých dosavadních funkcí, ale lidem prostě (nebo sprostě) lžou.
Vážení, přesně na tuto větu ty velké strany čekají. Budou si moci všechno rozdělit samy. A my v krajích opravdu chceme kopii sněmovny? NE!
Slovy Štěpána Šafránka, protože "Všude žijí lidé". A mají tam mnohem horší podmínky než jiní. V Olomouckém kraji je to typicky Jesenicko.
Kdo má dnes dojem, že něco znamená nebo by rád znamenal, musí kandidovat na prezidenta, nebo alespoň nějakého nominovat. Kocáb má dokonce celý seznam. Myslí to ti lidi opravdu vážně?
Naši zastupitelé, například z Přerova, kde jsme na radnici, se nás ptají, jak to, že náš lídr nebude u Moravce. Popravdě - nevíme. Diskriminují nás jako většinu tohoto národa. Jen vy jim můžete dát svou volbou "na prdel".
Snažíte se, pracujete,, máte děti, vezmete si hypotéku a splácíte. Pak přijdete na čas o práci. A jste v koncích. Stát vám nepomůže, nechá vás v tom. Spadnout až na dno.
Dovolte, abych vám představil politiku. Politika je něco, co si zprivatizovali muži, aby vládli ženám. Je to prostě tak.
Na vládě neznají zákon! Podle zákona totiž za děti odpovídají rodiče. Házení odpovědnosti za nevychované a nevzdělatelné spratky na obce, města a kraje je tak úplně mimo mísu.
Proto se musí chovat jako sebevědomá samospráva. Kterému bude stát sloužit, nikdy naopak.
Nebo ten, kdo neví, kolik aut tam ve špičce musí projet. Ty kolony jsou prostě v dnešní době neuvěřitelné.
Proto taky nebudu na končícího hejtmana útočit. Udělal kus práce. Slušný politik to dokáže uznat.
Boj proti korupci v praxi. Do domu vám kdykoli vpadne komando kvůli kdečemu v kotli, ale čí je vlastně která firma se má tajit.
Když čtu někdy titulky v novinách, jak je tu nějaký šok, musím se smát. Situace očima pražských novinářů je těžce vzdálená realitě. Ať vrátí novinářský, nebo občanský průkaz.
Hovořím o otázkách Václava Moravce. Jsou do nich připuštěni jen někteří. Ostatní "zavřou do skříně".
Napsal jsem dopis ministru financí, abych mu po jeho šoku z romského gheta představil Českou republiku. A sdílely mne už tisíce lidí. Zvláštní pocit!
Je smutné, že kraje se staly jen prodlouženou rukou dozoru ministerstva vnitra proti obcím. Mělo by to být právě naopak.
Zase se bude slibovat - učitelům peníze, podnikatelům podpora, rodinám pomoc, důchodcům zvýšení důchodů. Zbude pak z toho velké NIC.
Nehledejte v tom nic lechtivého. Hovořím o politicích a o tom, co vše jde na koho vytáhnout.
Ale o to víc bych možná v olomouckém zastupitelstvu měl být. Slibotechen a snílků je totiž v politice dost. Je nám třeba pravdy.
To je ta země, ve které jste vícepremiér a ministr financí. Začněme od základu: Česká republika je země, v níž se mluví česky.
