_profil_top.jpg)
Nechtěl jsem již veřejně komentovat dění na Ukrajině, ale je to mnohem silnější než jsem předpokládal. Zoufalost, lítost, vztek a spousta dalších emocí. Ale také smutek, smutek nad tím, jak bezzubá zatím byla Evropská unie.
S úsměvem (byť možná trochu trpkým) sleduji taškařici okolo kumulace veřejných funkcí některých zákonodárců.
„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu.“ Dante Alighieri, Božská komedie
Za každé koalice, za každé vlády bylo jedním z nejvíce diskutovaných témat zdravotnictví. Vždy byly vznášeny různé požadavky na navyšování mezd zdravotníků a bylo varováno před omezováním zdravotní péče, pokud nebudou splněny.
Školství je rezort, který dlouhodobě stíhá jedna morová rána za druhou. Téměř vše, díky čemu bylo naše školství na špici vzdělávacích systémů, bylo postupně destruováno a nahrazováno rádoby progresivními prvky
Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL je padesátistránkový dokument. Jednou z prvních oblastí v tomto dokumentu je po dopravě právě energetika, jako jeden z dalších pilířů hospodářského rozvoje země.
Doprava je první z konkrétních oblastí zmiňovaných koaliční smlouvou v bloku zaměřeném na hospodářský rozvoj země. Výrazně a bezprostředně limituje jakýkoli další rozvoj naší ekonomiky – od surovin, přes výrobu až po obchod.
Tři strany nové koalice v Poslanecké sněmovně si nejprve jednotlivě a nyní v bloku odsouhlasily koaliční smlouvu, kterou by se chtěly a měly řídit příští čtyři roky.
Cesta od volebního programu, přes koaliční smlouvu až k programovému prohlášení vlády je většinou hodně kostrbatá a tak jako tak nikterak nezaručuje, že se těmito závazky bude reálná politika koaliční vlády nakonec řídit.
Když nejprve Výbor pro záležitosti EU a poté plénum Senátu přijaly v závěru loňského roku komplexní usnesení k návrhu doporučení Evropské rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech, vyvolalo to řadu protichůdných reakcí.
Na základě impulsu Švédska a Polska se během českého předsednictví v první polovině roku 2009 podařilo vdechnout jasné kontury programu Východního partnerství (VP).
Shodou okolností a dokonce bezprostředně po sobě a za účasti premiéra Jiřího Rusnoka se plénum Senátu na své poslední schůzi zabývalo hned dvakrát integrací.
Výsledky předčasných voleb do dolní komory našeho parlamentu asi mnohé z nás překvapily či dokonce zaskočily. Vznikla komplikovaná situace.
Na konci října se v rámci litevského předsednictví v Evropské radě uskutečnila jubilejní 50. Konference COSAC (nejstarší meziparlamentní konference v EU, kterou pořádá každá země předsedající Evropské radě).
Shodou okolností se mi v minulém týdnu podařilo realizovat jeden z dávných snů - privátně jsem navštívil Sibiř.
Dovolil jsem si vypůjčit od Antonia Vivaldiho název jednoho z jeho nejznámějších a nejpopulárnějších hudebních děl.
Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR (VEU) věnuje dlouhodobě velkou pozornost programu Východního partnerství, který je společně s programem Jižního partnerství jedním z nástrojů tzv. Společné politiky sousedství EU.
Byť stále ještě tak trochu váhavě a s určitým zpožděním věnují příslušné orgány ale i občanská veřejnost postupně větší pozornost evropské agendě a dopadům našeho aktivního zapojení v projektu Evropské unie.
Každoročně na konci srpna ožijí Vysoké Tatry jednou akcí. Je jí mezinárodní vojenský výstup na Kriváň, který je vždy spojen i s pietním připomenutím SNP (pro neznalé historie – Slovenského národního povstání během druhé světové války).
Švejk by se divil. Tedy kdyby žil, vlastně existoval. Ale můžeme to ponechat klidně i na Haškovi (samozřejmě Jaroslavu). Politicko-společenské panoptikum České republiky se vyvíjí čím dál lépe.
