Raději čestného nepřítele než nečestného přítele.
Nejhorší představa naší budoucnosti? Vládní koalice SPD+Trikolóra a prezidentem znovu Klaus starší. Naštěstí je to méně než teoretická představa. Jinak by to byla vize černější než černý mor bez antibiotik, oproti němuž je covid 19 jen hodný strýček.
Dnešní demonstrace na náměstí Republiky v Praze proběhla kultivovaněji než festival násilí před 10 dni, a byla realizací svobody projevu v našich ústavněprávních mezích. To jsou však asi jediné dobré zprávy, které o ní lze říci.
Prymulův odchod by byl správným řešením jen tehdy, kdyby měl místo něj Babiš alespoň stejně kvalitního nástupce schopného udržet dosavadní linii opatření. Obávám se, že takového nástupce nemá.
Kdo nevidí, je slepý jedním ze svých smyslů. Kdo nechce vidět, je slepý celým svým duchem.
Jak snadno se premiant koronavirové krize může stát propadajícím předvádíme v přímém přenosu celému světu. Bohužel však tohle není sport ani reality show. Tady nejde o medaile, postup ani sestup. Tady jde o životy nás všech.
Postup doslovně sledující literu nějakého pravidla není zárukou, že odpovídá obsahu a smyslu daného pravidla, a tím ani spravedlnosti, která má být jeho pomocí dosahována.
Může bezvýznamný člen KSČM schvalovat cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan? Pokud čtenáře zajímá odpověď na tuto otázku, nechť čte dále.
Pamatujete komedii Jáchyme, hoď ho stroje? Hlavní hrdina František Koudelka v podání Luďka Soboty byl trochu roztržitý, ale jinak sympatický mladík s dobrým srdcem. Kéž by totéž bylo možno říci o jeho jmenovci doc. Zdeňku Koudelkovi.
Jedním z největších nepřátel spravedlnosti je právní formalismus, který nadřazuje formu nad obsah, čímž forma přestává být nosičem obsahu, ale stává se samoúčelem.
Chránit lidské životy je jednou z nejzákladnějších povinností státu. Kde není život, není ani právo shromaždovací, vlastnické, konání náboženských obřadů či hospodářské činnosti. Ovšem nejen po dobu karantény, ale už nikdy...
ČR patří k zemím, kde se prozatím daří epidemii covid udržet pod kontrolou. Je to důsledek včasných a intenzivních restrikcí, které prosadila vláda. Pro naši zemi nejsou takto zásadní úspěchy v eurounijní komparaci běžné. Važme si toho!
Samoúčelnou amerikanizaci češtiny nemám rád. Když můžeme říct srozumitelně česky "práce z domova", proč se nutit do pojmu "home office"? Ať však česky či anglicky, využití této formy práce je mimořádně přínosné nejen v době koronaviru.
Někteří to pořád ještě nepochopili. Bohužel nejsme pány koronavirové krize a otázka nezní, co si z "ekonomických důvodů" můžeme dovolit omezit, ale co vše pro ochranu zdraví a života občanů budeme muset omezit.
Vláda si vede výborně. Boj s koronavirem zvládá nadprůměrně a veškeré společenské zájmy chce řešit proporcionálně s důrazem na klíčové funkce státu a bojem proti existenční nouzi. Společnost ovládá solidarita, lidé jsou trpěliví. Jen někteří to kazí.
Koronavirus v mnoha zemích nastolil zcela bezprecedentní situaci, začasté nejhorší od 2. světové války. Poučení z něj budeme čerpat za pochodu a ještě dlouho, stejně tak přijímat jednotlivá opatření reagující na překotně se formující nové podmínky.
Poslední týden před volbami přinesl další důkaz současné úrovně naší politiky. Exemplárním příkladem morálního i ideového dna, kam se propadla česká politická scéna, je již dlouhou dobu Tomio Okamura, který tuto svoji pozici neustále posiluje.
Letos slavíme 129. výročí svátku práce. Současně je tomu letos 30 let od událostí listopadu 1989, které položily základ obnovy kapitalismu v naší zemi a přinesly občanům naší země jen falešné sliby a plané naděje.
Jaké jsou mé programové priority ve volbách do EP? V čem bych chtěl současnou EU změnit? Jaký mám postoj k referendu o setrvání v EU a czexitu? A proč preferuji socialismus před kapitalismem? Dozvíte se v rozhovoru, který jsem poskytl Halo novinám.
Zvyk otupuje vnímání člověka. Když sebevětší bezpráví trvá dlouho, lidé si obvykle postupně zvyknou a berou to jako samozřejmé. Tak je tomu bohužel i v případě exekucí soukromými exekutory, jedné z největších ohavností našeho právního řádu.
Vážený pane Černochu, obávám se, že tento Váš dotaz nepřináší do naší diskuse nic nového, toto jsme již přece diskutovali níže. Zopakuji proto pouze to nejdůležitější: 1) Je-li nějaká tradice či zvyk skutečně založená na podřízenosti žen, myslím že nebudete rozporovat p
