historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
Prázdnou slámu mlátí pavlač nebo putyka. Od profesora se to nečeká. Igor Lukeš přednáší na Boston University. Historii a mezinárodní vztahy. V sobotu obšťastnil čtenáře Mladé fronty Dnes. 150 let od premiéry Kapitálu.
„Jen co řecká vláda prohnala v květnu parlamentem 140 dalších ´reforem´, snižujících ještě víc důchody i mzdy a zdaňujících i ty pod hranicí chudoby, vznášejí věřitelé další nároky,“ píše Werner Rügemer.
K příčinám toho, proč se v druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou Marine Le Penová a Emmanuel Macron, si nemohl nevzít slovo i Oskar Lafontaine, jedna z nejpovolanějších duší německé radikální levice:
„Od doby, kdy levicový prezidentský kandidát dohání v anketách náskok jiných, nálepkuje ho konkurence jako nebezpečného komunistu,“ píše o Jean–Luc Mélenchonovi Annika Joeres v německém deníku Die Zeit.
Sjezd ČSSD spustil vodopád komentářů. Řada z nich jen planě plácá.
Sebevražd v existenční pasti, do níž umí lidi vhánět postkomunismus, už bylo víc. Ta poslední, k níž došlo v Napajedlech, však nemá obdoby. Život si vzal pan Jaroslav Janota. Důvody popsal v blogu na iDnes.
„Máme-li věřit Eurostatu, Evropa je úspěšným modelem hlavně na Severu. Dánové, Finové a Švédové, dotázaní na svou ´všeobecnou spokojenost´, stojí s 8 body na stupnici od 0 do 10 bezkonkurečně v popředí,“ píše Jens Berger na německých NachDenkSeiten.
Facebook KSČM býval unylou nástěnkou. Teď se začíná mít k světu. Chce to šťouchance do vosího hnízda. Pak se semele debata, co nenudí. Slibně roste i počet účastníků.
Vánoční pohodou otřásla smutná zpráva. Dotloukla srdce desítek Alexandrovců. Zemřeli cestou tam, kde ruský voják drtí teroristické podsvětí. Stovky kondolencí proudí i z České republiky. Do ticha piety šplíchly i zvratky.
Slovo k tragédii Alexandrovců
„Prvá odhalení nově založené protikorupční kanceláře dokládají, že v ukrajinské politice existuje široce rozvětvená síť, do níž je možná zapleten i prezident Porošenko,“ uvádí Deutschlandfunk. „Na ukrajinskou hlavou státu visí Damoklův meč.“
Ofenzíva na Islámský stát v Mosulu sice pokračuje, vztahy mezi osvoboditeli a osvobozenými však věští, že staré problémy hned tak nevymizí, píší Andreas Schmidt a Sylvio Hoffmann na webu Hintergrund.
K rezoluci o „ruské propagandě“, přijaté minulý týden většinou Evropského parlamentu, se kriticky vrací i Albrecht Müller na NachDenkSeiten. Podle něj „mezi Východem a Západem rozdmýchává konflikt“. Ba přímo „studenou válku.“
Středeční lejstro dopadlo nevalně. Pro bylo 304 europoslanců. Proti 179. 208 se jich zdrželo. Řeč je o rezoluci, „varující před propagandou Ruska a islamistů proti Evropské unii“.
Vlhnou i tisíce chlapských očí. Ty slzy nejsou na povel. Upřímnou soustrast, přátelé! Lítost svírá i naše srdce.
Míla Ransdorf nám chybí už deset měsíců. Jak komunistům, tak nejširší osvícené veřejnosti. Doma i v zahraničí. Lež a nenávist, které ho dohnaly k smrti, skloňují pravdu a lásku. Je to ubohá grimasa. Tím spíš po Mílově smrti.
„Všech devět pachatelů pařížských útoků z minulého roku se do Evropy dostalo pod krytím uprchlíka,“ píše prestižní německý týdeník. Podle BND je sem Islámský stát takto pašuje systematicky.
Včera hypervelmoc, dnes už zase jen velmoc. A těch je víc. Moc, jíž to zkouší zvrátit, je dvojí. Ta tvrdá své překážky válcuje. Ta měkká je paralyzuje.
V Německu sílí animozita vůči Číně, píše profesor Heiner Flassbeck. Za „žluté nebezpečí“ se tu „má nejen dovoz čínské oceli, ale i akvizice firem čínskými investory“.
Hvězdná pěchota, placená za horory o „totáči“, pajdá. Zatím to zvládala o jedné berli. Té z dvojího metru. Vše, z čeho své horory plichtí, se však děje tady a teď.
