historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
Pozítří se Fed dožívá už 102 let. Limonádu, na níž svou „image“ staví, bere na vidle Ismail Hossein-zade, emeritní profesor Drake University. Kromě fakt, které osvícenější publikum zná, nabízí i citáty, co je možná překvapí.
Vynalézt mantru, s níž se „boj o muslimská srdce a mozky vyhraje“, uložil Státnímu departmentu už G. W. Bush. Úkol na síly to byl už tehdy. Z marnosti, s níž to Amerika zkouší znovu, si dělá šprťouchlata Glenn Greenwald.
„Islámské vojenské alianci“, slepené saúdskou monarchií – prý „proti terorismu“ - se klaní i český “hlavní proud“. V Americe má podlézání švindlu i tisíceré odpůrce. Například Stephena Lendmana.
Zítra Fed rozhodne, zda zvýší základní úrokovou sazbu. Janet Yellenová, jeho šéfka, signalizuje předem, že bude hlasovat pro. Ten verdikt spustí lavinu. Kde všude a jak moc, dešifruje profesor Valentin Katasonov:
Joachim Hagopian absolvoval i West Point. Kariéru udělal v U.S. Army. Teď mu tamtamy, žádající „Podpořit naše hochy“, lezou krkem. „Vymývají mozky.“ Je to „prolhané alibi válkám a násilí“. Protřelý mazák jim nahlíží pod kůži:
Žebříček 400 nejzazobanějších Američanů sestavuje Forbes. Ten poslední podrobil analýze Institute for Policy Studies. „20 nejbohatších lidí,“ stojí tu, „toho už vlastní víc, než spodní půlka Ameriky“ („152 miliónů lidí z 57 domácností“).
Autocenzura v gáži „pravdolásky“ umí divy, trumfující i evangelia. Jako ten s Ransdorfem, co prý do banky vyrazil s kufrem. Pro 350 miliónů euro. „Na prkno.“ Jak nebetyčná je to blbost, ví i finanční analfabet.
Pokud se mobilizace k válce rozeběhne, od jisté chvíle je s to se vymknout kontrole. Právě to se dost možná, aniž nám to dochází, děje přímo před našima očima, píše Paul Craig Roberts, druhý muž Reaganova fiskálu a tvůrce „reaganomiky“.
„Islámský stát“ a Ankaru pojí opičí láska k teroru. Ruce od krve má i dnešní Kyjev. Tím hlubší vzájemné souznění. Teď to vypadá i na zločinné spolčení, loupící z cizího území. Do tajů, které tutlá, nahlíží Andrej Uvarov.
Začalo to článkem The Times o řeckých studentkách, „prodávajících sex za stravu“ (Greek Students Sell Sex for Food). I za „cenu jednoho cheesburgeru“. Druhý muž Reaganova fiskálu tím rozpumpoval bouřlivou diskusi.
Ta otázka už denervuje i belgický týdeník Trend-Tendances. Čtou ho hlavně manažeři a bankéři. Komu vděčí „Islámský stát“ za to, že je „jednou z nejzámožnějších námezdních armád světa“, tu vysvětluje Alain Mouton.
EU se Turecko, které ji migrační vlnou destabilizuje, snaží uplatit. Sekunduje tomu i česká „levice“. Pat Buchanan je ikonou pravice. V Americe. Vražda ruských vojáků, bojujících proti IS - píše – je „nabubřelá provokace“.
Sestřelit ruský bitevník, bojující proti islamistickému teroru, zavelí jen darebák. Jenom ten ze „sorty státních činitelů, ochotných pro svou zhrzenou ješitnost a zištné cíle hnát svět až na hranu velké války“, píše Petr Iskenderov.
Centrální banky na nás v tichosti rafičí hned dvě boudy: výlučně bezhotovostních plateb - a záporného úroku. Co všechno má ten podraz za lubem, dešifruje americká profesorka Ellen Brownová, šéfující Institutu veřejného bankovnictví.
Už se urodil i šťavnatý příměr. S „druhou frontou“ až ve chvíli, kdy ta první už hnala wehrmacht na Berlín. Jak je to s „druhou frontou“ v Sýrii, ví i Tulsi Gabbardová, poslankyně amerického Kongresu za Havajské ostrovy.
Válka, jež v pátek vtrhla do Paříže, šokuje řadové Francouze o to víc, že mají mizivé tušení, čím ji vyvolala jejich vlastní vláda, píše Thierry Meyssan. U nás se uvedl už knihou Velký podvod – žádné letadlo na Pentagon nespadlo (2002).
Pařížský „pátek třináctého“ je drastickým mementem. Hříčkou emocí a planých deklarací se stát nesmí. Tím víc to chce informací, vedoucích k jádru věci. K těm, co třeba do hry vrátit, přidává další kanadský profesor Michel Chossudovsky.
Že kapitálu se vyváží víc, než zboží, platí už celé století. Že jde o novou kvalitu – i její magmatické důsledky – postřehl jako první Lenin. Poslední novum té proměny komentuje Valentin Katasonov z extraligy ruské ekonomické vědy:
„Ve čtvrtek zveřejněných 5.544 stran smlouvy o Transpacifickém partnerství (TPP) – obchodní dohody 12 zemí, generujících téměř 40 procent světového produktu – potvrzuje obavy těch nejapokalyptičtějších kritiků,“ píše Chris Hedges.
Některé pravdy znějí pramálo „salonfähig“. Třeba ta, jak temné cíle a síly jsou k nalezení za dnešní migrační vlnou. Peter Koenig je z těch, kdo ví, že taková špína pod pokličkou zůstat nesmí.
