Parlamentní demokracie není estetická kulisa. Je to precizní rozdělení kompetencí. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně; prezident má ústavně vymezené role a limity. Jakmile se limity začnou „vykládat“ místo dodržovat, mění se režim bez změny ústavy. A právě to se dnes legitimizuje.

Zastánci rozšiřujícího výkladu prezidentských pravomocí tvrdí, že jde o výjimku – o ochranu hodnot. Jenže výjimky jsou v ústavním právu jed, pokud nejsou přesně vymezené a kontrolované. Co dnes projde jako morální gesto, zítra poslouží jako precedens. A precedent je v politice silnější než tisíc tiskových konferencí. Neptá se na motivy, pouze kopíruje postup.

Ještě nebezpečnější je posun legitimity z parlamentu do ulice. Demonstrace mají své místo, ale nejsou náhradou ústavních procedur. Pokud se kompetenční spor řeší mediálním tlakem a „správným davem“, dochází k převrácení logiky právního státu: zákon se začne ohýbat podle nálady, nikoli podle textu a judikatury. Organizace jako Milion chvilek pak – vědomě či ne – personifikují systémový posun: z odpovědnosti vůči právu k odpovědnosti vůči emocím.

Do hry vstupují média. Ne tím, že informují, ale tím, jak rámují porušení pravidel jako ctnost. Vzniká nová normalita: mocní mohou „pro jednou“, protože jsou na „správné straně“. To je starý recept. Totalitní sklony nevyrůstají z nenávisti k právu, ale z přesvědčení, že právo překáží dobru. Jakmile se tento názor zabydlí, brzdy a protiváhy přestávají fungovat.

Dalším rizikem je personalizace hlavy státu. Prezident není osamělý aktér; je uzlovým bodem vlivů, poradců a tlaků. Pokud se jeho role posiluje mimo ústavní změnu, vzniká asymetrie moci bez odpovědnosti. To je o to nebezpečnější v prostředí, kde část rozhodování fakticky migruje mimo národní parlament – ať už vlivem krizového řízení, nebo evropské exekutivy. Dvojí deficit kontroly je přesně ten terén, na kterém se omezuje parlamentní demokracie bez přiznané reformy.

Nejde tedy o obhajobu kohokoli. Jde o obranu procedur. Právo musí platit i tehdy, když se nám výsledek nelíbí. Jinak se z právního státu stane stát výkladu – kde vítězí ten, kdo lépe mobilizuje emoce. A to už není demokracie v právním smyslu, ale mediálně moderovaná moc.

Kde se láme ústava?

1. Zásada parlamentní odpovědnosti vlády znamená, že politická odpovědnost za složení vlády leží na premiérovi a sněmovní většině. Prezident není třetí komorou ani hodnotovým filtrem nominací.
2. Prezidentské pravomoci jsou taxativní. Jakékoli jejich rozšiřování výkladem bez ústavní změny porušuje princip legality a dělby moci. „Hodnotový“ nesouhlas není ústavní kategorií.
3. Precedenční efekt: jednorázové překročení se stává návodem. Ústavní právo zná brzdy (kompetenční žaloby, soudní přezkum). Obcházení těchto brzd mediálním tlakem je obcházením ústavy.
4. Rovnost politické soutěže: selektivní přístup k nominacím narušuje rovné podmínky politických aktérů a fakticky vnáší diskreci tam, kde má platit pravidlo.
5. Ulice vs. právo: demonstrace nemohou nahrazovat ústavní proces. Legitimizace porušení zákona „ve jménu dobra“ je rozklad právního státu.

Závěrem lze konstatovat, buď budeme ctít ústavu i tehdy, když se nám to politicky nehodí, nebo si otevřeme cestu k režimu, kde se pravidla ohýbají podle okamžité morální převahy. Nejde o Pavla, Turka ani Macinku. Jde o to, zda má moc brzdy. A bez brzd končí každá demokracie stejně.

 _Zdroj:

_{1.      Hlidacipes.org (2026) Kdo že tu porušuje ústavu? Prezident to v případě Turka není, 8. 2. 2026. Dostupné z https://hlidacipes.org/kdo-ze-tu-porusuje-ustavu-prezident-to-v-pripadu-turka-neni/}

_{2.      Paseková, E. (2026) Prezident Pavel je na hraně Ústavy, míní expert. Odmítnutí Turka musí mít právní důvod, Česká justice, 8. 1. 2026. Dostupné z https://www.ceska-justice.cz/2026/01/prezident-pavel-je-na-hrane-ustavy-mini-expert/}

_{3.      Political System (2026), Embassy of the Czech Republic in Copenhagen, sekce o systému a prezidentských pravomocích. Dostupné z https://mzv.gov.cz/copenhagen/en/briefly_about_the_czech_republic/political_system/index.html}

_{4.      War of Words Erupts After Foreign Minister’s Late-Night Messages… (2026), Brno Daily. Dostupné z https://brnodaily.com/2026/01/27/news/politics/war-of-words-erupts-after-foreign-ministers-late-night-messages-threatening-president-pavel/}

_{5.       Czech government faces parliamentary no-confidence vote over row with the president (2026) Euronews, 3. 2. 2026. Dostupné z https://www.euronews.com/2026/02/03/czech-government-faces-parliamentary-no-confidence-vote-over-row-with-the-president}