Penzijní reforma je vážná věc
Váš kolega Grospič řekl o reformě toto: "To ale přece není žádná solidarita, je to vyjádření buržoazního přání, aby staří rodiče co nejdříve zemřeli, nebo co možná do nejvyššího věku byli povinně výdělečně činní, a děti tak měly slevu na svých příjmech. Je smutné, že i někteří rádoby levicoví politici, i z dnešní opozice, na toto slyší a je to pro ně rajskou hudbou nebo přinejmenším nutným zlem. " Je to vážně tak zlé, jak to popisuje?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
V řešení důchodového systému se protínají principy solidarity (zejm mezigenerační) a ekvivalence (soulad s individuálním výkonem). Jde o problém jak zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost systému, ale současně jde i o významné finační zájmy - fondům jde o desítky milard korun ročně (a vynásobte si to délkou celoživotního spoření). pro stabilitu systému je také důležité možnost pracovat pro každého kdo má zájem a kvalita zdraví. Nezaměstnaní a nemocní do systému veřejného pojištění nic nepřinesou.
Citovaý výrok kolegy Grospiče si nevybavuji, tak nechci domýšlet, co měl asi na mysli. Osobně ale neznám žádného levicového, opozičního politika, kterému by šetření na seniorech bylo "rajskou hudbou". Mezi lidmi ale existuje určitý fenomen "ageismu" (podceńování či diskriminace lidí kvůli věku). přitom o seniori se má starat jak sociální systém, tak i sounáležitost v rámci rodiny.
Vztah k seniorům je věcí celkové kultury - barbaři sice obdivovali své stařešiny, ale nadbytečné členy pospolitosti nechávali často na pospas. Ještě na úsvitu civlizace ve staré Spartě vládl zvyk nepoužitelné lidi (nemocné a staré) házet ze skály. Dokažme že jsme dál a že zajistit pro naše seniory přiměřeně důstojné stáří nám není za těžko. A tady je největší problém s lidmi pobírající podprůměrný důchod.
KSČM prosazuje především solidaritu v rámci silného veřejného systému. Pokud by se měl měnit věk odchodu do důchodu (délka života se skutečně prodlužuje), tak jen s ohledem na možnosti a kvalitu života v tzv. třetím věku. Kdo dnes odhadne zda sedmdesátníci v roce 2080 budou natolik sociálně čiperní, že posunout nárok na plnou penzi bude možné až za 70. rok jejich chronologického věku.
