Jak na Vás působí příchod jara? Anketa
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM získal od společnosti JCDecaux Group bezplatně prostor pro rozsáhlou outdoorovou kampaň. „Tím, že jsme získali reklamní plochy nejen v metru, ale i na zastávkách autobusů a tramvají po celé Praze, tak pevně doufáme, že se dárcovství dostane do povědomí široké veřejnosti. Potřebujeme především mladé, zdravé dárce - i proto spolupracujeme s univerzitami a podporujeme studentské projekty. Pořádáme přednášky a semináře. Od loňského roku nás podporuje Český svaz biatlonu, který si dal za cíl šířit myšlenku dobrovolného dárcovství, a to nejen mezi sportovce, ale i fanoušky. Zatím poslední projekt, který má registru potenciální dárce přivést je spolupráce s kapelou Support Lesbiens, která chce věnovat nové album i koncertní šňůru propagaci registru,“ doplňuje Bc. Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM.
Transplantace kostní dřeně je v dnešní době standardním postupem, který zachraňuje stále více nemocných. Je často jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (více než 70 nemocí, včetně leukémie, anémie, poruch imunity atd.). Své o tom ví i Petr Kašpárek, který onemocněl akutní myeolidní leukémií a transplantaci kostní dřeně podstoupil před 814 dny. „Já jsem na svého dárce čekal třičtvrtě roku, bylo to období, kdy jsem měl jednu chemoterapii za druhou, vždy mě pustili na chvíli domů a pak znovu. Bylo to náročné a vyčerpávající - fyzicky i psychicky. Transplantace se povedla až po zdlouhavém vyhledávání, první dva vytipovaní dárci bohužel odpadli ještě před odběrem kostní dřeně, jeden kvůli vlastní vážnější nemoci, druhý kvůli viróze. Nakonec mi našli dárce až v Německu, to už jsem si říkal, že se to snad konečně povede. Nebýt ale lidí, kteří chtějí darovat kostní dřeň, dnes bych tady nebyl. Transplantace byla v mém případě úspěšná a já už pár týdnů po zákroku začal v rámci rehabilitace jezdit na kole a vrátil jsem se už i do práce,“, popisuje pan Kašpárek.
Psali jsme:
Český registr dárců krvetvorných buněk vyhledává potenciální dárce pro české i zahraniční pacienty. V posledních letech přibývá nepříbuzenských transplantací - tedy transplantací, kdy dárcem není rodinný příslušník. „Najít takového vhodného dárce vyžaduje evidovat v registrech dostatečné množství dobrovolníků. Jen tak se šance na záchranu života nemocných zvyšují. Stále bohužel ale platí, že asi třetina pacientů svého dárce ani v rodině ani v registrech nenajde. Ještě před dvaceti lety bylo přitom ze 100 transplantací 70 příbuzenských a 30 nepříbuzenských – dnes je tomu přesně naopak. Přitom tím, že do registru vstoupí i jediný dárce, se zvýší nemocným pacientům naděje na záchranu,“ vysvětluje Bc. Michaela Mužíková, manažerka komunikace Ústavu hematologie a krevní transfuze.
Dárci se hledají nejprve v rodině, pokud tam nalezen není, transplantační centrum žádá registr o vyhledání nepříbuzného dárce v národních a mezinárodních registrech. „Celosvětově teď byla pokořena hranice 25 milionů dárců - což je vůbec nejvíce v historii, přesto je ale potřeba si uvědomit, že je to stále málo. Tento počet se může zdát vysoký, nicméně představuje stále méně než 1 procento dospělé populace světa. Přestože štěpem od nepříbuzného dárce bylo celosvětově transplantováno přes 250 tisíc nemocných, mnoho jiných pacientů se záchrany nedočká. Každé tři minuty lékaři někomu na světě oznámí, že má leukémii nebo jinou poruchu krvetvorby. Pro mnoho z nich současně začnou hledat i vhodného dárce,“ doplňuje Bc. Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM. Každý jeden dárce je potřeba, protože to může být zrovna on, na jehož štěp čeká otec nebo matka od dětí, nebo přímo dětský pacient
Darování kostní dřeně sice není nejpříjemnější zážitek, ale za záchranu života to stojí. Rozhodl se k tomu i Richard Šrámek, kterému před přibližně půl rokem zazvonil telefon. „Volali mi asi rok po tom, co jsem do registru vstoupil. Koordinátorka se mě znovu zeptala, jestli jsem si to nerozmyslel a když jsem ji ujistil, že kostní dřeň darovat chci, začali jsme probírat možnosti odběru. Nakonec jsem si vybral odběr na separátoru, který je sice zdlouhavější, ale pro mě v ten moment přijatelnější. Jediné nepříjemné pro mě bylo, když jsem před odběrem dostával léky, které podporují vyplavování a růst krvetvorných buněk, samotný odběr už pak tak nepříjemný nebyl. Stále ještě čekám, jestli se mi neozvou, že potřebují ještě jeden štěp, to se občas prý může stát. Každopádně, bych do toho i po tom, co vím, co odběr obnáší, šel znovu. To vědomí, že někomu člověk pomáhá je úžasný,“ doplňuje.
Podmínky vstupu:
· věk 18-35 let
· výborný zdravotní stav
· hmotnost více než 50 kg
· žádná trvalá medikace a léčba (výjimkou je antikoncepce)
· ochota věnovat svůj čas a pohodlí
· ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
DÁRCOVSTVÍ KRVETVORNÝCH BUNĚK JE VŽDY DOBROVOLNÉ, BEZPLATNÉ A ANONYMNÍ.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
