Rozdíl není ve stylu řízení. Je v tom, jaké lidi člověk řídí. Základní pravidlo je u obou podobné. Máte daný rozpočet, s tím rozpočtem musíte hospodařit, musíte vyjít. V soukromé společnosti jsem měl nad sebou akcionáře, tady je to ministerstvo. Vždy se musíte někomu zodpovídat.

Doplnil bych, že v Ringieru jste jistě v kanceláři neměl pohovku od T.G.Masaryka.

A to je také pravda. To jsem tam opravdu neměl. To berme jako benefit. (smích)

Ve funkci jste od 3. 1. 2011. Nastavte si, prosím, sebekritické zrcadlo. Jak hodnotíte své dosavadní působení?

Já jsem s některými kroky, které jsem chtěl udělat a které jsem udělal, spokojen. To byly nutné organizační změny. Máme rezervy v komunikaci směrem k dalším knihovnám a ke knihovnické obci. Mým cílem je, aby Národní knihovna byla vnímána jako lídr, jako instituce, kam se mohou ostatní knihovny s čímkoliv obrátit. Možná jsem trochu podcenil náročnost a pomalost, či těžkopádnost úředních postupů. Myslel jsem si, že některé věci půjdou rychleji, než skutečně šly. Zde ale máme rezervy i ve vlastních řadách. Snažím se to ale rozklíčovat a pochopit.