Generální ředitel Národní knihovny: Přísnější pohled na nás i na zakázky

Jaký je rozdíl mezi vedením soukromé společnosti, jakou bylo vydavatelství Ringier a státní příspěvkovou organizací - Národní knihovnou?

Rozdíl není ve stylu řízení. Je v tom, jaké lidi člověk řídí. Základní pravidlo je u obou podobné. Máte daný rozpočet, s tím rozpočtem musíte hospodařit, musíte vyjít. V soukromé společnosti jsem měl nad sebou akcionáře, tady je to ministerstvo. Vždy se musíte někomu zodpovídat.

Doplnil bych, že v Ringieru jste jistě v kanceláři neměl pohovku od T.G.Masaryka.

A to je také pravda. To jsem tam opravdu neměl. To berme jako benefit. (smích)

Ve funkci jste od 3. 1. 2011. Nastavte si, prosím, sebekritické zrcadlo. Jak hodnotíte své dosavadní působení?

Já jsem s některými kroky, které jsem chtěl udělat a které jsem udělal, spokojen. To byly nutné organizační změny. Máme rezervy v komunikaci směrem k dalším knihovnám a ke knihovnické obci. Mým cílem je, aby Národní knihovna byla vnímána jako lídr, jako instituce, kam se mohou ostatní knihovny s čímkoliv obrátit. Možná jsem trochu podcenil náročnost a pomalost, či těžkopádnost úředních postupů. Myslel jsem si, že některé věci půjdou rychleji, než skutečně šly. Zde ale máme rezervy i ve vlastních řadách. Snažím se to ale rozklíčovat a pochopit.

ČTĚTE TAKÉ:

Jedním z vašich hlavních úkolů je dotáhnout do konce revitalizaci Národní knihovny, v jakém je stádiu?

V současné době končí první etapa. Koncem června bude kolaudace. V běhu je příprava výběrového řízení na zhotovitele druhé etapy, která by měla začít koncem léta, začátkem podzimu a předpokládáme, že celkově bude revitalizace ukončena začátkem roku 2016. Z dosavadního průběhu mohu říct, že se jedná pořád o reálný termín, přestože jsme si tam vymysleli nové věci a udělali jsme v projektu několik významných změn.

Významné změny rovná se finančně náročnější?

Ne. Významné změny rovná se lepší funkční využití. My jsme přehodnotili původní projekt, jak byl nastaven s cílem co nejširšího otevření veřejnosti. Současně jsme přehodnotili záměr vybudovat v Klementinu podzemní depozitář a nahradili jsme ho podzemním hospodářským prostorem s parkovacími místy. Kromě toho ještě stále řešíme využití některých prostor v rámci Klementina např. i pro galerijní účely.

Kritici tvrdí, že Národní knihovna nepůsobí příliš příjemně. Je omšelá a nepřístupná. Vaše vize je „otevření NK". Není to příliš idealistická představa?

Já bych neřekl, že je to idealistická představa. Musím tady souhlasit s těmi, kdo říkají, že Národní knihovna v současné době působí uzavřeně, nepřístupně. Řekl bych, že to je dáno stávajícím nastavením funkčního využití. Souhlasím i s tím, že působí omšele. Je potřeba si přiznat, že se do vnitřního i vnějšího prostoru v posledních letech nijak výrazně neinvestovalo.

Je zvláštní tvrdit o Klementinu, že je uzavřené. Pokud se zde člověk na pár minut postaví, tak vidí davy turistů, kteří tudy procházejí mezi Karlovým mostem a Mariánským náměstím, ve zdejší Zrcadlové kapli se pořádají koncerty. Působí to tak, že se zde zaměřujete jen na turisty.

Může to tak být vnímáno a v současné době je to do určité míry i pravda. Do budoucna to ale chceme změnit. Národní knihovna má být opravdu otevřená veřejnosti. Nyní zde máme uživatele knihovny a turisty. Téměř nic mezi. Po revitalizaci by základní prostory měly být otevřené.

Jak mám chápat pojem základní prostory?

Nově rekonstruovaná Národní knihovna bude mít několik částí. Jednou z nich budou tzv. základní prostory, zóna setkávání a odpočinku. Tam může kdokoliv přijít, sednout si, může si tam číst a nemusí to být jen knihy půjčené v NK, či jen prostě relaxovat a odpočívat. Cílem je opravdu udělat z Klementina oázu klidu v centru Prahy a to je vize, kterou chci beze zbytku naplnit.

katalog Národní knihovny obsahuje cca 1 500 000 záznamů dokumentů
česká produkce je obsažena téměř v úplnosti od počátku 20. století
katalog Slovanské knihovny obsahuje cca 300 000 záznamů, kromě běžné produkce se doplňují též záznamy rekatalogizací a retrokonverzí
knihopis Digital: databáze jazykově českých tisků do roku 1800, kterou buduje a spravuje Kabinet pro klasická studia při Filozofickém ústavu AV ČR

K naplňování vizí je potřeba mít dobré podmínky. Média nedávno řešila zprávu, která je hojně komentována vašimi kolegy. Dle nového zařízení ministra kultury musíte jako příspěvková organizace žádat o schválení každého nákupu, a to už od výše 1 koruny. Je to správně pochopená interpretace?

Je to správně pochopená interpretace, pokud se bavíme o důsledném dodržování dikce nového nařízení ministra. Nicméně prvotním cílem ze strany ministerstva je, že chce získat přehled o prostředcích, které příspěvkové organizace vynakládají v různých oblastech, ať se jedná o kancelářské potřeby, milionové investice či právní služby. Z dosavadní zkušenosti ale mohu říct, že pokud se jedná o věci, které nejsou kontroverzní, mají svou logiku a jsou dobře zdůvodněny. Jsou-li např. v souvislosti s havarijním stavem, tak tam rozhodně problém není a ministerstvo vychází vstříc.

Znamená to tedy v praxi, pokud kdokoli z vašich zaměstnanců bude chtít něco koupit, tak musí postoupit proces schvalování s ministerstvem.

V podstatě ano, ale samozřejmě je to o nastavení procesu v rámci té které příspěvkové organizace. Každý můj člověk nemusí psát sám na ministerstvo, ale schvalování probíhá centralizovaně v rámci Národní knihovny tak, aby bylo co nejefektivnější. Dám příklad. Nákup toneru do tiskárny - dnes si některá oddělení nakupují tonery samy a IT oddělení má rovněž zásobu tonerů. Nákup neprobíhá centralizovaně od jednoho dodavatele, takže je bez slev. Při centrálních nákupech je samozřejmě mnohem větší efektivita vynaložených financí. A takových položek je opravdu hodně. Je potřeba v této oblasti nastavit jasná pravidla a systém. A to platí tím více v rámci celého resortu kultury. Z tohoto důvodu mám pro postup Ministerstva kultury pochopení.

Není to zvýšení administrativní zátěže pro jednotlivé příspěvkové organizace?

Jsem přesvědčený, že v budoucnu to zátěž nebude. Může tomu tak být v počátku při zpracovávání přehledů evidence počátečních stavů, ale pokud se ten proces zavede a poběží, tak by měl fungovat bez dalších zvýšených administrativních nároků.

Někteří ředitelé příspěvkových organizací si stěžují, že budou muset přijmout další pracovní síly.

Jde o to, co ti lidé, které tam měli doposud, dělali. Zda byli dostatečně a správně vytíženi a zda byla administrativní činnost vykonávána efektivně či chaoticky.

Budete vy, jako relativně nový generální ředitel, následovat trend většiny manažerů a politiků - zavedení protikorupčních opatření v Národní knihovně?

Nerad bych něco nazýval protikorupčními opatřeními. Já bych to spíš vnímal tak, že zavádíme například nastavení výběrových řízení tak, aby byla transparentní a aby jejich výsledky byly nezpochybnitelné. Jedním z těch kroků je, že v hodnotících komisích by neměli sedět lidé, kteří jsou nějak spojeni s firmami, které se účastní vyhlášených výběrových řízení. Tam pak totiž může docházet k různým personálním propojením, apod. V překladu to znamená, že by v komisích už neměli sedět pouze lidé z řad zaměstnanců Národní knihovny. Dále chci, aby při přímém oslovování firem v zakázkách malých rozsahů byly, dle velikosti zakázky, vždy minimálně jedna až dvě firmy, které se zatím na žádných našich zakázkách nepodílely.

Opusťme téma financí a výběrových řízení. Co vy a fenomén dnešní doby e-knihy, neobáváte se jich?

Já mám e-booky rád. Sám mám čtečku a využívám ji. Myslím, že je to správný trend. Zvýší přístupnost literatury i pro mladší generaci, pro kterou je práce s počítačem, mobilem, čtečkou něco, co patří k jejich životu.

Nebudou se kvůli technice postupně knihovny stávat zbytečnou institucí?

Knihovny se nestanou zbytečnou institucí nikdy. Jsou věci, které je potřeba uchovávat jako kulturní bohatství, ale je třeba jej také zpřístupňovat. A pro zpřístupnění tohoto kulturního bohatství jsou digitalizace a e-knihy věci, které je potřeba podporovat.

Vrátím se někam doprostřed našeho rozhovoru. Je potom potřeba otevírat Národní knihovnu veřejnosti, když v duchu stávajícího trendu všichni najdou vše za pár let prostřednictvím internetu?

Je to potřeba. Jakoukoli knihovnu je potřeba fyzicky otevřít široké veřejnosti, protože v současné době a při stávající legislativě, která jistě ještě mnoho desítek let bude platná, jsou pro online zpřístupnění omezení autorským zákonem. Ten umožňuje zpřístupnit zdarma knihy volně v elektronické podobě pouze v místě samém, kde je uchovávána i jejich papírová podoba. Tedy v našem případě v prostorách Národní knihovny.

Za 50 let budou lidé pořád chodit do knihovny. Nebude to tedy dům, nějaká konzerva, která bude jen uchovávat knihy?

Lidi za 50 let budou určitě chodit do knihoven a půjčovat si tam knihy. Stejně jako chodili před 200 lety. A stejně tak jako například příchod CD, gramodesek nezpůsobil zánik živé hudby a koncertů, DVD zánik kin a divadel, tak jakýkoli další technologický pokrok nezpůsobí zánik knihoven. Takže lidé do knihoven chodit budou a knihovny rozhodně nejsou a nebudou zbytečnou institucí.

Mohlo by vás zajímat: