Rozhovor nazvaný „Převraty, zbraně hromadného ničení a CIA: Hluboký ponor do toho, co vedlo k americko-izraelské válce s Íránem“ odhalil desetiletí rozhodnutí, intervencí a chyb americké zahraniční politiky na Blízkém východě, s důrazem na komplikovaný vztah Íránu s USA a Izraelem.  

Anketa

Žije se vám lépe, než před čtyřmi roky?

Ano

4%

Ne

96%

hlasovalo: 19361 lidí

 

„Historie, proč je Írán takovým globálním ohniskem, začíná jeho geografií a ropou,“ vysvětlil Horton, zdůrazňujíc roli Íránu jako klíčového hráče na Blízkém východě od 20. století. Kořeny napětí mezi USA a Íránem vystopoval až k převratu organizovanému CIA v roce 1953, který svrhl demokraticky zvoleného premiéra Mohammada Mossadegha, což vyvolalo hlubokou nedůvěru. „Převrat CIA v roce 1953 připravil půdu pro vše, co následovalo. Nešlo jen o ropu, ale o kontrolu,“ prohlásil Horton a zdůraznil, jak USA dosadily šáha, jehož autoritářská vláda podnítila protiamerické nálady a připravila cestu pro islámskou revoluci v roce 1979.

 

Carlson ho přerušil a tázal se na důsledky: „Takže říkáte, že jsme vytvořili podmínky pro revoluci, která přivedla k moci Chomejního?“ Horton přikývl a odpověděl: „Přesně tak. Podporovali jsme diktátora, a když se lidé vzbouřili, neodmítli jen šáha, odmítli nás."

 

Rozhovor se přesunul do 80. let, kdy Horton podrobně popsal dopad Carterovy doktríny, která označila Perský záliv za životně důležitý zájem USA. „Carterova doktrína, oznámená v roce 1980, v podstatě říkala: ‚Budeme válčit, abychom chránili náš přístup k ropě na Blízkém východě.‘ Nastavila precedens pro intervence,“ poznamenal Horton Tato politika podle něj vtáhla USA do brutální íránsko-irácké války (1980–1988), kde USA podporovaly Saddáma Husajna z Iráku navzdory jeho použití chemických zbraní proti Íránu. „Vyzbrojovali jsme Saddáma, zatímco Írán vykrvácel. Ta válka zabila milion lidí a Írán nikdy nezapomněl na naši roli,“ řekl Horton.

 

Carlson, viditelně ohromen rozsahem konfliktu, se zeptal: „Jak to formuje íránský pohled na nás dnes?“ Horton odpověděl: „Vidí nás jako mocnost, která podporuje jejich nepřátele a destabilizuje region. Proto jsou tak defenzivní, pokud jde o jejich suverenitu.“

 

Horton argumentoval, že agresivní politiky za prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy eskalovaly napětí s Íránem. Poukázal na válku v Iráku v roce 2003 jako na klíčovou chybu. „První válka v Iráku byla obrovskou chybou, ale ta druhá v roce 2003 byla katastrofická. Odstranila Saddáma, hlavního rivala Íránu, a posílila vliv Íránu,“ vysvětlil Horton. Kritizoval neokonzervativní strategii „Čistého zlomu“, která obhajovala změnu režimu na Blízkém východě, včetně Íránu, aby zajistila zájmy Izraele a USA. „Neokonzervativci chtěli přetvořit Blízký východ, ale vše, co udělali, bylo vytvoření chaosu,“ řekl Horton.

 

Carlson zpochybnil narativ kolem íránského jaderného programu, klíčového ospravedlnění pro současné nepřátelství. „Média pořád říkají, že Írán je na pokraji získání jaderné zbraně. Je to pravda?“ zeptal se. Horton tento názor vyvrátil a prohlásil: „Íránský jaderný program je pod intenzivním dohledem už desetiletí. Nejsou blízko k bombě a MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) to potvrzuje."

 

Rozhovor se dotkl i rostoucího rozkolu v hnutí MAGA ohledně zapojení USA do íránského konfliktu. Carlson, hlasitý izolacionista, se veřejně střetl s jestřábími republikány, jako je senátor Ted Cruz, kteří obhajují agresivní akci proti Íránu. V předchozím rozhovoru Carlson Cruzovi vyčetl: „Nevíte o Íránu vůbec nic!“ když Cruz nedokázal uvést základní demografická fakta o zemi. Horton podpořil Carlsonovy obavy a varoval, že připojení se k izraelské válce by zradilo Trumpovy principy „Amerika na prvním místě“. „Základna MAGA nechce další válku na Blízkém východě, ale jestřábi tlačí na Trumpa, aby jednal,“ řekl Horton.

 

Carlson vyjádřil frustraci z republikánského establishmentu a prohlásil: „Stejní lidé, kteří nás dostali do Iráku, teď tleskají válce s Íránem. To je šílenství.“ Horton souhlasil a poznamenal: „Neokonzervativci se nikdy nepoučí. Myslí si, že změna režimu v Íránu bude snadná, ale bude to další Irák nebo ještě horší.“ Na závěr dodal, že normalizaci vztahů s Íránem považuje za nepravděpodobnou, pokud se nezmění vedení ve Washingtonu.