Kardiostimulátory aneb Aby srdce bilo ve správném rytmu
Poprvé voperovali lékaři pacientovi kardiostimulátor v tehdejším Československu v roce 1962. V České republice je každoročně ve 38 kardiostimulačních centrech zavedeno přes šest tisíc kardiostimulátorů.
Na celém světě bylo doposud implantováno více než dva miliony kardiostimulátorů.
Kardiostimulátor – co je to?
Kardiostimulátor je přístroj, který sleduje srdeční činnost. Při nepravidelném srdečním rytmu vyšle elektrický impuls, díky kterému dojde ke stahu srdečního svalstva. Impulsy jsou dostatečně silné, aby vyvolaly srdeční stah, ale zároveň tak slabé, že je pacient necítí.
První komerčně vyráběný přístroj na elektrostimulaci srdce se objevil ve 30. letech 20. století pod názvem Hymanotor. Jméno získal podle svého vynálezce, amerického lékaře Alfreda Hymana. Přístroj, i přes velká rizika spojená s jeho zavedením, zachránil život několika desítkám osob.
Předchůdce dnešních kardiostimulátorů se objevil v roce 1958. Přenosný přístroj vážil několik kilogramů a umožňoval pohyb pouze po chodbách nemocnice. Ve stejném roce se objevila i menší varianta přístroje, která se dala nosit na opasku. Další miniaturizaci stimulátoru, více než cílený výzkum, pomohla vlastně náhoda.
Kardiostimulátor, tak jak ho vlastně známe dnes, byl vlastně chybně vytvořený doplněk k osciloskopu pro zkoumání srdečních šelestů. Záměnou jednoho rezistoru začal přístroj šířit pulsy s prodlevou 1 minuty. Za tři týdny už byl vyroben prototyp a testován jako kardiostimulátor. Na rozdíl od současných přístrojů měly kardiostimulátory nízkou životnost a šířily „stálý tep“. Životnost vyřešilo používání lithiových článků.
V polovině 70. let minulého století se objevily první programovatelné kardiostimulátory. Ty umožňovaly z vnějšku měnit jejich program podle potřeby jednotlivých pacientů.
Současné kardiostimulátory pracují jako malé mikropočítače. Jsou schopné se přizpůsobovat proměnlivým potřebám srdce a organismu každého pacienta. Kardiostimulátor svojí činností nahrazuje chybějící impulzy srdce a stabilizuje frekvenci srdečního rytmu.
Vyrábějí se z ušlechtilých kovů a váží asi
Dostanu kardiostimulátor?
Zavedení kardiostimulátoru je jedním z možných způsobů léčby tzv. převodního systému srdce, kdy srdce pacienta nedostává potřebný podnět ke stahu. Buď nevysílá potřebné signály, nebo se vyslané signály nedostanou až k srdečnímu svalu.
Jak bije vaše srdce? Otestujte se!
· Cítíte rychlé nepravidelné bušení srdce?
· Máte pocit, že vám srdce občas „vynechá“?
· Máte nepravidelný tep?
· Cítíte se unavení a slabí?
Jak probíhá operace?
Operace, při které je pacientovi voperován kardiostimulátor, není příliš náročná. Trvá maximálně půl hodiny a provádí se v lokální anestezii. Operatér umístí kardiostimulátor pod klíční kost. Elektrody přenášející impulsy do srdce zavede do žilního řečiště v nitru srdce, kde se připevní. Pod rentgenem zkontroluje jejich správné umístění. O správné poloze elektrod se přesvědčí také pomocí elektrické stimulace. Nakonec připojí samotný kardiostimulátor.
Doba rekonvalescence je relativně krátká. Trvá 4 až 6 týdnů. Pacient by neměl prudce pohybovat pažemi, především na straně, kde se nachází kardiostimulátor. Také by neměl zvedat předměty těžší než pět kilogramů nebo sportovat.
Mám kardiostimulátor – můžu žít jako dřív?
Pacienti, kterým byl voperován kardiostimulátor, mají šanci dožít se v plné síle vysokého věku. Musí se však vyhýbat některým činnostem a vyšetřením.
Ohrožuje je silné magnetické pole a elektrické napětí. Ty by mohly přístroj nenávratně poškodit a především ohrozit život pacienta. Pokud chtějí pacienti například sportovat nebo založit rodinu, měli by se raději poradit se svým ošetřujícím kardiologem.
Několik rad pro život s kardiostimulátorem:
- Mobilní telefon nenoste v náprsní kapse a přikládejte si jej k uchu na opačné straně, než máte umístěný kardiostimulátor.
- Vždy s sebou noste průkazku nositele kardiostimulátoru.
- Neměli byste podstoupit vyšetření magnetickou rezonancí, elektroléčbu apod. Počítačová tomografie nebo-li CT váš kardiostimulátor neohrožuje.
- Vliv mikrovlnné trouby i dalších běžných domácích spotřebičů neovlivňuje činnost vašeho kardiostimulátoru.
- Nemusíte se omezovat při cestování letadlem.
- Nesmíte svářet elektrickým obloukem či být v blízkosti.
- Pozor na blízkost silných elektromotorů (např. vlak).
Jak je tento úkon hrazen?
Vše je hrazeno pojišťovnou. Cena Pacemakeru + 2 elektrody je cca 120-130 tis. Kč, cena defibrilátoru je cca 700-850 tis. Kč
Kompletní léčba včetně pobytu v nemocnici je cca 1 mil. Kč
II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK
II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK je komplexním pracovištěm zaměřeným na kardiovaskulární onemocnění. Pracoviště je spolu s II. chirurgickou klinikou kardiovaskulární chirurgie a klinikou KARIM součástí Kardiocentra VFN.
Na klinice je mimo vysoce specializované intenzivní péče poskytována i léčba nemocným s chronickými formami ischemické choroby srdeční, s poruchami srdečního rytmu (včetně programu implantací kardiostimulátorů, implantabilních defibrilátorů a radiofrekvenčních ablací), nemocné s chronickými onemocněními dolních končetin (včetně programu implantací stentgraftů pro výdutě břišní aorty). Rozvíjen je program pro vzácnější onemocnění, jakými jsou kardiomyopatie a myokarditidy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
