Poslední varování profesorky: Začněte vládnout, jinak promluví ulice

V ČR se za posledních několik měsíců vytvořila řada občanských iniciativ s programem protestovat proti vládě Petra Nečase a jejím údajně asociálním reformám. Aktivní jsou i na sociální síti Facebook, za ty nejvýraznější jmenujme Alternativu zdola či ProAlt. Jde podle Vás o spontánní činnost občanů či iniciativu levicových stran, zakládajících tato hnutí účelově?

Profesorka k nahrávce: Myslí si, že jsou lidé mentálně postižení

Démonizace levicových stran a jejich činnosti skrz tato hnutí, to patří hlavně do rétoriky vlády, oni říkají, že za tím či oním stojí opozice. Popravdě řečeno, pokud lidé nadmíru naštvaní nejsou, tak nic takového podporovat nebudou. Naše katedra na VŠE již dva měsíce ve spolupráci s iniciativou Vyměňte politiky připravuje konferenci, kde chceme komunikovat o problémech společnosti na úrovni akademické.

Budou hovořit vědci, podnikatelé, zástupci různých občanských iniciativ. Chceme vést dialog nikoliv proto, že by nás někdo zakládal ale z toho důvodu, že občany už nebaví poslouchat další nahrávky, informace zda na určitém resortu zasedne ten či onen nebo kdy se začne dělat reforma zdravotnictví.

Tady se totiž jasně neřekne, proč se neudělá audit předražených nákupů přístrojů pro nemocnice. Lidé mají pocit, že je nesmysl bavit se o nějakých reformách v době, kdy tu normálně nefunguje stát jako takový. Tady ani nejde o příchod nové vlády nebo nástup nové politické strany, občané vnímají spíš to, že je třeba systémové změny, aby stát začal fungovat, pak se teprve můžeme začít bavit o levici a pravici.

Psali jsme:
Jandák slyšel hlas lidu, hlas Boží. Ať už jdou do hajzlu všichni
Francouzský dopisovatel: Česká politika je opravdový hnus
Vláda hnije jako červavé maso. Na Primě to bylo vidět

Uvidíme na vaší konferenci i velká politická jména?

Politiky zvát vůbec nebudeme, ať se baví klidně mezi sebou. To není platforma pro politiky, aby s námi přišli diskutovat proč se hádají mezi sebou. Ta platforma má sloužit lidem, aby si řekli, co je možné a především nutné jako občané dělat, protože politická scéna vám tu potřebnou diagnózu zjevně neudělá. Když se má bojovat proti korupci, je třeba zákon o státní službě, na čemž se předvolbami shodli všichni. To, co se nyní předkládá, je posilováním korupčního prostředí uvnitř státní správy.

Vůbec to nesměřuje k naplnění záměru přijmout nějaký zákon o státní službě. Nemá cenu se hádat o tom, zda hlasování k Zákonu o veřejných zakázkách spojit s hlasováním o důvěře vládě. Mě jde především o to, jaký ten zákon bude, jestli náhodou nějakými dílčími a nenápadnými změnami legislativy dále nevytvoří další prostor pro korupci. Chceme si také říci, co lidi štve a jakým způsobem vytvořit tlak na politickou sféru.

Dokážou různé iniciativy a občanská hnutí ten tlak zespoda na politickou scénu vůbec vytvořit? Zvláště v situaci, kdy vládě převaha 115 či 118 hlasů ve sněmovně umožní takový tlak zespoda ignorovat?

Ignorovat jej mohou vždycky, ale pak si také musí uvědomit, že někdy budou volby. Tisíce lidí na náměstích neznamenají pro vládu signál, že to či ono musí přijmout, je to signál, že lidé ty věci opravdu chtějí. Rozhodnutí zda k tomu či onomu kroku přistoupit je věcí rozhodnutí politiků. Demokracie funguje proto, že máme svobodu slova a shromažďování a politici tak mají signály, co si lidé o jejich práci myslí. A mohou podle toho jednat, proto se demokracie jako taková udrží.

Nevýhodou totalitních systémů je právě neexistence těchto institucí a především komunikace vládnoucích struktur s lidmi, která je nahrazena ideologickými bláboly. Vláda tak není, co se děje ve společnosti, nemůže na problémy reagovat a následně je řešit. Pokud tato vláda bude číst situaci tak, že nejde o hlas společnosti, ale výkřiky pár jedinců, pak začne společnost hledat cestu, jak takovou vládu příště nezvolit. Přitom ten hlas, to poselství posledních voleb bylo naprosto jasné, byl to požadavek boje proti korupci a výměny politiků. Lidé, co se dostali do sněmovny, byli často zakroužkováni a měli by mít vůli poselství občanů politikům naplnit. Jak na to zareagovali politici? Mají jakési fráze, ale v reálu udělali hrozně málo. Proto je zde tendence vytvářet ona občanská hnutí. Scházejí se v nich lidé levicoví i pravicoví, protože my musíme napřed vytvořit normálně fungující státní správu, a až pak se bavit o tom, zda reformy mají být levicové nebo praviccové. My musíme primárně zabránit tomu, aby byl stát kompletně zprivatizován.

SLEDUJEME téma: Nahrávka VV

Nahrávaný poslanec Paggio: Snad to ještě zachráníme
Konsternovaní odborníci: Věci veřejné? Mrtvá strana. Amatéři
Bárta útočí. Kočí vše natočí a obskočí. V režii Topolánka a Dalíka
Proč si mě Bárta bere do úst? diví se Dalík. Kočí prý nikdy neviděl

Dokáže současná hluboká krize současných politických stran vést ke vzniku nového politického subjektu tvořeného právě těmi nespokojenými občany, mám na mysli stranu lidí napříč politickým spektrem, fungující jako protestní alternativa podobná bývalému OF?

Možné jsou samozřejmě všechny alternativy vývoje občanského protestu proti stávající politické reprezentaci. Já osobně nejsem příznivcem širokých všeobčanských hnutí přebírajících moc, protože pak se velmi obtížně definuje co konkrétně dělat. V prvních fázích nátlaku na změnu systému taková hnutí fungují, ale velice rychle se rozpadají tváří v tvář konkrétním úkolům typu podoby reforem. Je špatně říkat, že všichni politici jsou špatní. Současné politické strany, respektive jejich členská základna, by si měla uvědomit, že je třeba začít na situaci reagovat a zkoušet dát některé věci dohromady. Dokážu si představit vícestranické návrhy z dílny právě těch dokroužkovaných, nových poslanců, řešící naše základní problémy. Třeba Zákon o státní službě, omezení financí na volební kampaně, klíčová změna financování politických stran. Problém ale spočívá v tom, že i samotné vedení hlavních politických stran je pod strašlivým tlakem regionálních lídrů a kmotrů a politický prostor k zásadním změnám je tak velmi omezený.

Poslední z demokratických politických stran, která za sebou nemá volební sjezd, jsou Věci Veřejné. Tato událost je čeká koncem května v Hradci Králové. Budou zde zastoupeny regiony, odkud čas od času zní skepse z kroků vedení VV. Dokážou tito lidé vyvinout nějaký zásadní tlak na vedení a přimět ho k jinému postupu v rámci koalice?

Vzhledem k situaci VV se nedá čekat, že by v té straně někdo chtěl předčasné volby. Oni mohou jít do opozice a podporovat pouze určité kroky vlády a tlačit na přijetí některých svých návrhů protikorupčního charakteru.

Vrátilo by jim to ztracenou přízeň voličů v této situaci?

To se odhadnout nedá, nicméně každá zbrusu nová strana, která šla do vlády, tam vstoupila stejně jako do Poslanecké sněmovny poprvé a naposled. Zda to dokáží VV prolomit, je pro mě velkou neznámou.

Před branou PSP nicméně čeká strana, která byla mnoho let stranou sněmovní s výjimkou posledního období. Tou je KDU-ČSL. Dokáže ze své mimosněmovní přestávky těžit, i s ohledem na to, že nové vedení v čele s Pavlem Bělobrádkem reformy Nečasova kabinetu tvrdě ostřeluje? Pavel Bělobrádek například tvrdí, že jim pobyt mimo sněmovnu prospěl.

Mám pocit, že každé straně, která je nyní mimo sněmovnu, rostou preference. Lidovci jsou nyní v hluboké ilegalitě, neslyšela jsem o nich, co pamatuji, přesto jim znatelně roste popularita. Je to poměrně zvláštní cesta pomocí tichosti popularitu získávat, ale ukazuje se, že oni skutečně mají solidní voličskou základnu. Navíc to vypadá, že se dávají vnitřně dohromady, uvnitř strany si vyříkávají určité věci, nejsou pod tlakem médií, takže si mohou jisté věci vyjasnit a mohou se i vyprofilovat. Oni se do sněmovny opravdu vrátit mohou.

Dále čtěte:
Profesorka Dvořáková má strach: Lidé vyjdou do ulic. A bude to zlé
Televizní profesorka: Zemi řídí mafie, je to Titanic
Mafie a Titanik? Nováček ve sněmovně přiznává: Také jsem znechucen
Slova o mafii a Titaniku se potvrzují. Češi jsou znechuceni z politiků

Prahu čeká 21. května velká odborářská demonstrace. Překročí počet jejích účastníků to, na co jsme od odborů běžně zvyklí?

Záleží jak se odborům podaří lidi zorganizovat a zda se k tomu někdo připojí. Ale odbory jsou jasně profilované, jejich akce přiláká určitě lidi, kteří chápou současnou politiku jako otázku v sociálním rozměru, jejich akce zřejmě nepřiláká lidi, které v první řadě trápí to, o čem jsem hovořila, tedy nenaplnění volebních slibů v oblasti boje proti korupci a výměny starých politiků za nové schopné tváře. Všeobecně lze ale říci, že míra naštvání občanů je v té fázi, kdy to bouchnout kdykoliv může, ale také nemusí. Záleží, zda lidé budou mít pocit, že s tím lze něco normální cestou udělat.

Byla jsem jednou z prvních, která začala říkat, že se společnost začíná radikalizovat, šlo mi o to, varovat politiky. Oni si konečně musí uvědomit, s čím si zahrávají. Já se dlouhodobě jako politolog zabývám tím, jak ty demokracie končí. Konec demokracie je vždy signalizován nedůvěrou v politiku jako takovou, ne tím, že se mi nelíbí levicové či pravicové reformy. A já osobně nejsem příznivcem revolucí, neboť kam ve finále vyústí, je nesmírně těžké odhadnout. Zpravidla ale revoluce končí násilím a bojem o moc mezi různými hochštaplery, kteří radikalizace společnosti využívají. Proto jako konzervativní člověk vnímající toto rostoucí nebezpečí říkám: Proboha politici, dělejte už konečně něco. Protože pokud nebudou řešit politici, začne řešit ulice. A to bude hodně špatné.

Psali jsme:
John rozpálil ODS do běla: John se zbláznil. Véčka zavřít do ústavu
John šokoval: Kočí dostala 120 milionů od ODS. Modří: John se zbláznil

SLEDUJEME témata vládní krize a peníze za mlčení ve VV