Znalci: Havel umřel, politika zůstane úplně stejná. Bohužel

Reakce mohou některé exprezidentovy příznivce zklamat a odpůrce naopak potěšit. Pokud by prý nejvýraznější zastánci Havlova myšlenkového proudu chtěli nějak politicky zaktivizovat, udělali by tak podle většiny námi oslovených politologů už dávno, protože exprezident se veřejného politického života přímo už dlouhá léta neúčastnil.

Havel nestvořil žádný politický směr, který by sliboval budoucnost

Podle politologa Zdeňka Zbořila se s Havlem vytratí poslední symbol odporu proti komunistickému režimu, symbolika bude oslabená a lidé budou o to rychleji zapomínat. „Nemyslím si ani, že by jeho skon mohl zmobilizovat nějaký okruh jeho věrných k tomu, aby se více veřejně aktivizovali. Jak postupně nabývala jeho popularita v zahraničí, tak ztrácel u nás doma a když pominu ty šílence, kteří komentují jeho smrt s pocitem zadostiučinění, tak on prostě nevytvořil žádný nový politický směr, který by mohl slibovat nějakou budoucnost. On byl skutečně symbolem a řekněme aktivním účastníkem odporu proti bývalému režimu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Zbořil.

„Může se stát, že by přišel někdo, kdo by do jisté míry převzal jako vůdčí typ prosazování jeho životních postojů a myšlenek, takoví lidé existují. On, i když se tak netvářil, tak byl produktem té proměny, k níž docházelo v šedesátých letech a vlastně to, že ho bývalý režim perzekvoval, přispívalo k jeho proslulosti, a i když nebyl vnímán jako vynikající autor divadelních her, tak rozhodně byl vynikajícím autorem politických esejů, které rezonovaly v určité konkrétní době. Takže on je dítětem své doby, ve které sehrál významnou roli, ale že by se dalo mluvit o nějakém jeho pokračovateli, tak toho široko daleko nevidím,“ odhaduje politolog.

Vše k tématu skon Václava Havla

Bude podle jeho soudu jako každý symbol vystaven nebezpečí nactiutrhání tak, jak se vlastně stává těm velkým osobnostem, když odejdou. „Tak jsou na jedné straně nepřiměřeně adorovány a na druhé straně hanobeny. To hrubé a vulgární psaní, které se nyní objevilo, mě utvrzuje v tom, že tu naděje na nějakou výraznou změnu není. I když jsem vůči němu byl velmi kritický, tak ta vlna nenávisti, co se objevila, mě opravdu hodně zaskočila,“ dodal Zdeněk Zbořil.

Chod politiky jeho skon nezmění, byl dlouho stranou

Zda se po Havlově smrti něco výrazněji změní, jsou podle dalšího námi osloveného politologa Jana Bureše jen spekulace. „Změní se asi to, že na něho budou lidé hodně vzpomínat, budou ho citovat, politici si možná na chvilku uvědomí jeho odkaz a přínos pro vybudování demokracie,“ domnívá se.

„Nemyslím si ale, že tohle jsou u nás okamžiky, které výrazně změní chod politiky, mimo jiné i proto, že Václav Havel už dlouho aktivním politikem nebyl. Byla tady samozřejmě jiná situace, když zemřel Josef Lux, který byl do poslední chvíle předsedou lidové strany a jedním z hlavních politiků a nějakým způsobem tu politiku přímo ovlivňoval. Na rozdíl od Havla, který ji poslední dobou ovlivňoval už jen nepřímo občasnými komentáři nebo názory, ale myslím si, že samozřejmě nechci, aby to vypadalo, že se nezmění nic. Minimálně nám budou chybět jeho komentáře a jeho pohledy na to, jak by se společnost měla vyvíjet,“ říká serveru ParlamentníListy.cz politolog Bureš.

„Myslím si, že spousta lidí si asi až teď teprve vezme do ruky jeho knížky, přečte si jeho projevy nebo divadelní hry a možná si uvědomí, že jsme ztratili člověka, který byl nejenom symbolem, ale který i intelektuálně patřil k tomu nejlepšímu, co česká společnost za celé dvacáté století měla,“ pokračuje v hodnocení.

Jeho příznivci se politicky angažovat nebudou, mohli to udělat dávno

Bureš si ale určitě nemyslí, že by jeho odchod podnítil určité skupiny, které ho podporovaly k nějak výraznému angažování se v politice, protože kdyby to chtěli udělat, tak by to učinili už dávno. „Tady už asi nelze očekávat nějaké změny. Spíš půjde o změny, které se odehrávají uvnitř těch politických stran nebo budou snahy zakládat nějaké strany nové, ale spíš to bude klasická reakce na soudobé problémy české politiky, ať už korupce nebo podobné věci. Tady já neočekávám, že by to vedlo k nějaké zásadnější změně politických poměrů,“ předpovídá pro ParlamentníListy.cz dále politolog Bureš.

Spíše to podle něho do určité míry na nějaký čas může sjednotit národ a trošku i politiky v tom, že si snad uvědomí, že existují i vyšší hodnoty, které by měly být více vidět a slyšet než jen sledovat třeba dobré ratingy a podobné věci. „Domnívám se ale, že jeho myšlenky budou spíše žít dál hlavně mezi intelektuály a snad se dočkáme i nějakého odborného zhodnocení jeho politického života, ale prostě na politické filosofii nikdy nelze stavět reálnou politiku, i když Havel se o to pokoušel, ale svým způsobem v tom byl do jisté míry outsiderem a stávající politická elita to vnímala jako něco nestandardního,“ připomíná Jan Bureš.

Politolog z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš je podobného názoru v tom. Neočekává, že by se vlivem toho, jak byl Havel dlouhou dobu mimo hlavní politické dění, mohlo něco zásadního změnit. „Pro ten proud nepolitické politiky v českém prostředí může hrát silnou roli i po smrti ve smyslu tím, že se budou hlásit k jeho jménu a odkazu a pro Havlovy odpůrce si myslím, že také nebude jeho skon znamenat bezprostřední změnu hodnocení jeho působení v politice. Myslím, že budeme svědky důstojného pohřbu a ten týden bude Havel z různých směrů hodnocen, ale v delší časové perspektivě se to vrátí k těm kontroverzím, které s ním byly spjaty,“ je přesvědčen Mareš.

Havlem se mohou začít zaštiťovat neomarxisté i komunizující spolky

„Nějaký zásadnější odkaz díky tomu, že umřel, mít nebude, on vlastně svůj odkaz vykonal svým životem a činy a to budou někteří hodnotit tak a jiní onak. Mohou se s ním začít zaštiťovat různé iniciativy a budou se k němu hlásit různé ideové proudy, ať už nějaké středové nebo levicové. Myslím si, že právě to spíš umožní, že se k němu bude hlásit řada lidí, kteří budou protestovat proti politice, která je spjatá s Václavem Klausem a lidmi z jeho okolí,“ předvídá možné střety politolog.

To, že vznikne nějaká 'Havlova' iniciativa za čistší politiku, se podle jeho slov samozřejmě vyloučit nedá. „Mohla by se s ním začít zaštiťovat nějaká hodně alternativní krajní levice. Havel se sice pohyboval v takovém tom liberálním středu, ale dovedu si představit, že se k němu začnou hlásit lidé z takových komunizujících struktur, ale samozřejmě ne navázaných na KSČM nebo nějaké neomarxistické směry, ty by se jím ohánět mohly,“ dodal pro redakci ParlamentníchListů.cz Miroslav Mareš.

Přehnaná adorace se vyloučit nedá, je to jako u TGM

Podle socioložky Jiřiny Šiklové si lidé najednou uvědomí, že to byla velká osobnost nejen naše, ale i evropská a světová. „Doufám, že alespoň na čas zmlknou takoví ti lidé, kteří opravdu nejsou schopni ho nejen pochopit, ale i uvažovat jinak, než v invektivách a nadávkách,“ řekla redakci Šiklová.

„Vyloučit se pochopitelně nedá ani nějaká nepřiměřená adorace. V tomhle mají lidé vždycky tendenci, když někdo zemře, tak ho začnou uctívat. Tady má Havel úplně stejný osud, jako měl třeba Tomáš Garrigue Masaryk. Většina lidí není schopna vyjmenovat ani tři jeho díla a přesto se na něj odvolávají. Myslím, že u Václava Havla je to úplně stejné už dneska,“ porovnává socioložka.

Zda by mohl přijít někdo, kdo by pokračoval jako jakási hlavní osoba v šíření jeho postojů a myšlenek? „Já momentálně nikoho adekvátního v naší politice, který by odpovídal významu Václava Havla, neznám a nevidím, to tedy určitě ne. Jeho myšlenky by se mohly začít prosazovat poněkud více, ale obávám se, že to zase skončí jen s několika frázemi a že takoví ti lidé, co si z něho stále dělají legraci, tak že teďka na chvilku přestanou, protože to budou považovat za nevkusné, ale asi se k tomu po čase vrátí,“ uzavírá ve vyjádření pro redakci ParlamentníchListů.cz Jiřina Šiklová.