Hrozivá nezaměstnanost: Známá ekonomka přidává nepříjemné hodnocení

11.02.2014 13:13

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo v pondělí statistiky týkající se lednové nezaměstnanosti. A ty nepotěšily. Ukázaly, že počet lidí bez práce v tomto prvním měsíci roku dosáhl u nás hrozivého čísla 629 274 lidí. Tím jsme historicky v době trvání České republiky poprvé překročili hranici 600 tisíc nezaměstnaných. Jejich počet byl vyšší dokonce o 32 441 než v prosinci loňského roku.

Hrozivá nezaměstnanost: Známá ekonomka přidává nepříjemné hodnocení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

„Za hrozivým stavem na trhu práce stojí hned dva faktory,“ říká ředitelka Nex tFinance Markéta Šichtařová. Podle ní tím prvním je to, že byla ukončena drtivá většina loňských sezonních prací a ty nové se dosud nerozběhly. A pak také to, že na konci roku lidem skončily dočasné pracovní úvazky.

Pokud by se to tedy vyjádřilo procenty, podíl nezaměstnaných osob stoupl z prosincových 8,2 na 8,6 procent.

Abychom však nebyli pouze posly špatných zpráv, dobrou zprávou by mohlo být snad to, že začátkem roku vzniklo o něco více nových pracovních míst než vloni v téže době. Nebylo jich však zdaleka tolik, aby pokryla nárůst počtu nezaměstnaných.

Pokles nezaměstnanosti - spíše kosmetického rázu...

„Dlouhodobě se nezaměstnanost u nás začne zlepšovat, pokud je HDP někde kolem tří procent, a to se zatím neděje a v tomto roce dít nebude. Proto se dá očekávat, že výkyvy v nezaměstnanosti budou spíše kosmetického rázu,“ konstatovala pro ParlamentníListy.cz dále Šichtařová.

Připomíná pak to, že o jedno pracovní místo se ucházelo v Česku v prosinci v průměru 17 žadatelů, v lednu to je již 17,3 lidí. Není tajemstvím, že v některých regionech je vše ale ještě daleko drastičtější. „Například v okrese Jeseník musí uchazeč o zaměstnání překonat 80 konkurentů, aby ho získal,“ poznamenala finanční analytička Šichtařová.

V mezinárodním srovnání, které zpracovává Eurostat, je na tom ČR stále tedy ale relativně dobře, protože naše míra nezaměstnanosti leží 3,9 bodu pod průměrem Evropské unie (EU).

„Jenže toto porovnání je málo vypovídající. Průměrnou nezaměstnanost EU totiž silně nadsazují jižní státy eurozóny s nezaměstnaností blížící se 30 procentům," uvedla Šichtařová. Poukázala pak na to, že se česká ekonomika přece jen již odlepila ode dna. Trh práce to zatím nezaznamenal proto, že nárůst nových zakázek ještě není takový, aby byly firmy nucené pořádat velké náborové akce. „Stále se setkáváme spíše s tím, že zaměstnavatel raději přetíží stávající zaměstnance,“ podotkla.

Kdyby zůstala stará metodika, je v ČR nyní nezaměstnanost mezi 10 až 11 procenty

Podle ní tedy částečný pokles nezaměstnanosti můžeme čekat s nástupem jara, kdy by nezaměstnanost měla klesnout pod osm procent. Na podzim však opět začne růst, takže se i v závěru tohoto roku setkáme s tím, že zase povyskočí nad hranici 8 procent. A i tato hranice je značně diskutabilní. Hlavně kvůli různým metodikám, jež určují, kdo skutečně je nezaměstnaný, byť pocitově se může za nezaměstnané (tedy lidi, kteří by pracovat chtěli, ale nemohou, poněvadž nemají uplatnění) pokládat podstatně vyšší počet Čechů a Moravanů, než současné statistiky uvádějí.

„Pokud bychom zůstali u stejné metodiky, jaká se používala někdy v roce 2008, s vysokou pravděpodobností by v současné době byla nezaměstnanost v ČR mezi 10 až 11 procenty. Omezení s výpočtem a uváděním počtu nezaměstnaných však vznikají mimo jiné i proto, aby ne každý, kdo je bez práce, získal podporu od státu,“ upřesnila Šichtařová dál pro ParlamentníListy.cz.

V tom, že je situace navzdory různým výsledkům různých metodik výpočtu stavu nezaměstnanosti v Česku žalostná, se shoduje i s hlavním ekonomem Next Finance Vladimírem Pikorou.

Pikora: Český žalostný rekord, neřešený politiky

Ten upozorňuje na to, že je počet nezaměstnaných přesahující 600 tisíc novým českým rekordem. (I vloni v této době však již byla překročena hranice 600 tisíc lidí bez práce. Letos je však ještě vyšší, pozn. red.)

„A politici tento problém přitom vůbec neřeší, protože je to pro ně komplikované téma. I když vlastně řešení, a to velmi elegantní, přece jen našli. Když minulé vládě rekordně vyskočila nezaměstnanost, vymysleli změnu metodiky výpočtu. A tak míra nezaměstnanosti poklesla o zhruba dva procentní body. Jen díky tomu jsme se dostali pod 10 procent a číslo se nezdálo tím pádem tak alarmující. Nyní jsme i přesto opět na 8,6 %, což není málo. A tak MPSV veřejnosti zase už nyní servíruje, že podle přepočtu evropské metodiky je vlastně nezaměstnanost ‚jen‘ 6,8 procenta. Nedívejme se tedy na metodiky, ale na tvrdá čísla,“ doporučuje Pikora. A dodává srovnání. „Počet nezaměstnaných je dnes dvojnásobný než v září roku 2008. Počet uchazečů o jedno místo (17,3) je též dvojnásobně vyšší než tomu bylo v dubnu roku 2009.“

Připomíná pak i to, že za těchto podmínek nemohou ani výrazněji růst mzdy. Nebýt odborů, nerostly by vůbec, právě kvůli převisu nabídky nad poptávkou po nových zaměstnancích.

Pikora pak poukazuje též na to, jaká je nyní struktura nezaměstnanosti. Podle věku se ukazuje, že nejvíce nezaměstnaných je překvapivě nyní mezi lidmi ve věku 20 až 24 let.

Poprvé je u nás více nezaměstnaných mladých než lidí před důchodem

„Je jich dokonce víc než ve skupině, která je obecně považována za nejrizikovější – tedy lidí krátce před důchodem. Těchto mladých nezaměstnaných je téměř 78 tisíc, lidí ve skupině 55 až 59 let je o 1500 méně. Mladí mají problém s nedostatkem praxe, lidé před důchodem zase s tím, že neovládají moderní technologie a navíc požadují obvykle vyšší mzdu než mladí lidé,“ shrnul Pikora.

Z pohledu vzdělání je nejvíce nezaměstnaných mezi lidmi se středním odborným vzděláním s výučním listem (bezmála čtvrt milionu). Je jich dokonce víc než lidí, kteří mají pouze základní vzdělání – těch je bez práce ovšem i tak více než 160 tisíc. Jak Pikora podotýká, stále ale platí to, že obranou před nezaměstnaností je vyšší vzdělání.   

Znepokojení nad smutným rekordem na českém trhu práce přitom vyjádřila i Hospodářská komora ČR.

Hospodářská komora volá po změně - i mezi vysokoškoláky

„Rekordní nezaměstnanost v České republice v novodobých dějinách naší země nepřináší žádný optimismus. Dlouhodobě sledujeme trend tzv. nezaměstnávání, kdy systémově nevznikají nová místa. Tato skutečnost je pochopitelná, a to vzhledem k dlouhodobé stagnaci ekonomiky, která nepřináší dostatečně velké finanční prostředky především do služeb, ve kterých podnikatelé začínají hojně využívat systém krátkodobého zaměstnávání, tedy brigádníků. V neposlední řadě nesmíme opomenout ani mnoho měsíců sdělovaný fakt velkého propadu stavebnictví. Jednou z problematických skupin jsou bezesporu vysokoškoláci. Hospodářská komora navrhuje změnit situaci v oblasti vysokoškolsky orientovaných mladých lidí, kteří by měli mnohem větší uplatnění v technických oborech než v oborech humanitních, což je z důvodu technické orientace ČR pochopitelné,“ uvedl prezident HK ČR Petr Kužel.

Shrnul pak, že právě Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje na to, že je nutné pokusit se nastavit celou změnu systému zaměstnávání jak mladých lidí, tak i lidí ve věku 50+. „Právě to je úkol, který si HK ČR dává s novou ministryní práce a sociálních věcí ČR a dalšími členy vlády. Stěžejní je pak i spolupráce HK ČR s Úřadem práce jak na centrální, tak i regionální úrovni. I nadále společně usilujeme o to, aby zaměstnavatelé hlásili nové pracovní pozice a tím docházelo k tolik důležitému propojování informací,“ shrnul Kužel.

Tři autobusy na jedno jediné pracovní místo - to už zažilo Česko vloni

Tři autobusy plné lidí, které se přijedou na již zmiňovaném Jesenicku ucházet o jediné pracovní místo - to byla realita dnů již vloni touto dobou. V minulosti prý bylo u nás hůř snad prý už jen v letech 1933-34.

I proto padala před rokem přirovnání k Velké hospodářské krizi. Tehdy podle historických údajů počet nezaměstnaných lidí v naší zemi přesáhl cca 730 tisíc. Dají se najít nějaké společné jevy? Nebo jsme na tom přece jen nyní o něco lépe?

K odpovědím na tyto otázky ParlamentníListy.cz zalistovaly knihou Michaela Morrise s názvem Co nesmíte vědět. Autor tam v první řadě upozornil na to, že s krizí byla velmi úzce spjata také hyperinflace, a ta měla start již několik let před tím. To, jaké síly dosahovala, si můžeme v současnosti připsat tedy jako bod v tom, že nyní jsme na tom přece jen „o něco lépe“.

„Ve 20. letech koloval vtip, že je lepší si objednat hned dvě piva najednou, protože riziko, že to druhé dřív zteplá než to, že za půl hodiny bude dvakrát dražší, je nižší,“ připomněl historii Morris v knize, která se stala světovým bestsellerem. Jak dodal, v tehdejších letech činila míra inflace v Německu a Rakousku měsíčně až 30 tisíc procent! Bylo to tím, že v Evropě panoval po 1. světové válce chaos. Německo s Rakouskem si rozdělily vítězné mocnosti a oba státy byly nucené platit obrovské sumy jako takzvané reparační platby. Vládla nezaměstnanost, hlad, bída – i proto, že po válce zůstalo hodně vdov a sirotků (v té době ženy do práce, i kdyby byla, většinou nechodily).  

Hospodářská krize v české kotlině dle učebnic dějepisu

Nijak odlišně se neměli tehdy ani Češi. Neměli šanci se dopadům Velké hospodářské krize, jež u nás začala v roce 1930 a vyvrcholila o tři až čtyři roky později, vyhnout. Jak uvádí učebnice dějepisu, krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo zaměstnáno 60 procent obyvatel. Nejvíce postihla drobné rolníky, u kterých rostla zadluženost jejich hospodářství. Významnou a největší hrozbu i tenkrát představovali exekutoři a exekuce na východě republiky. Krize vedla ale logicky i k poklesu poptávky po průmyslovém zboží až o 40 procent. Ten souvisel s exportním charakterem československého průmyslu, který se však ani po překonání krize Československu nepodařilo obnovit na původní míru.

Vláda se ale snažila tehdy nenechat lidi na holičkách"

Zajímavé ale je, jakým způsobem pomáhala občanům tehdejší vláda. Jak uvádějí dějepisné údaje, pokoušela se krizi řešit státními půjčkami, organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo, což představovalo podporu v nezaměstnanosti, která se vztahovala na odborově organizované dělníky. Podporu vyplácely odbory, ovšem z příspěvků, které obdržely od státu. Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce, dostávali také poukázky na jídlo (známe je možná spíše jako „žebračenky“).

Dopad na nezaměstnanost byl přesto evidentní. Oficiálně bylo v roce 1934 bez práce dokonce 920 tisíc občanů, ve skutečnosti i tehdy však bylo toto číslo zpochybňováno a hovořilo se až o 1 300 000 nezaměstnaných. I těm zaměstnaným však byly mnohdy sníženy pracovní úvazky, či pracovali jen spíše nárazově, navíc jejich mzdy poklesly o 17 až 20 procent. Zasaženi byli citelně i živnostníci, kteří ve velkém zanikali kvůli zchudnutí středních vrstev a stávali se taktéž námezdními silami.

Živnostníci krachovali ve velkém, jejich služby přestala chtít zchudlá střední třída

Dobová literatura také připomíná, že v průběhu krize zkrachovalo v tehdejším Československu například 50 tisíc ševců a 30 tisíc krejčích. Postižení byli i úředníci a státní zaměstnanci, kteří byli buď propouštěni, byly jim sníženy platy anebo byli předčasně penzionováni (za méně peněz). Nezaměstnanost pocítila i takzvaná inteligence, o práci v té době z této skupiny obyvatelstva přišlo téměř 50 tisíc lidí, lépe na tom nebyli ani absolventi škol. Ani s dobrou kvalifikací totiž nenacházeli práci a patřičné uplatnění.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …