„Základem této konference jsou diskuse. Místo klasické akademické kritiky dáváme přednost postřehům, otázkám a vyjádření toho, co vám to přineslo,“ řekl na úvod moderátor Petr Urban z Filosofického ústavu AV ČR, který společně s Alicí Koubovou konferenci více než rok připravoval. Na posluchače v sále se pak obrátil s hravou výzvou: „Let´s play it different!“ (Hrajme to jinak).

Ve věku všeobecné nespokojenosti

Delegáti a delegátky, kteří do Prahy přijeli z pěti kontinentů a jejich zaměření sahá od filozofie přes psychologii až po pedagogiku, si pak vyslechli projev hlavního přednášejícího Tonyho Fishera z Londýnské univerzity na velmi aktuální téma. Rezonovaly v něm totiž problémy současné demokracie, v níž má každý názor – včetně těch populistických – pomyslně stejnou váhu. Tony Fisher s odkazem na Platóna, Freuda i Schillera rozebíral patologie demokratických společností, které se opírají o v podstatě nenaplnitelný koncept lidského „štěstí“ a s tím spojených frustrací. „Slibuje se štěstí všem, a končí to většinou nešťastných,“ uvedl Fisher s tím, že potíž je už v lidských očekáváních a neschopnosti rozlišovat mezi nutnými a nadbytečnými potřebami.

Jako průvodní jevy tohoto „věku všeobecné nespokojenosti“ konkrétně označil sklony k urážkám, hrubosti a antagonismu, které jsou už v lidské podstatě. Se zkušeným manipulátorem potom tyto „nálady publika“ nabývají na síle a demokracie, která měla být otevřená všem, naopak vyčleňuje některé skupiny obyvatelstva.