Agrární komora ČR
Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.
prezident
V Praze dne 2. března 2020
č.j. 21/2020
Vážený pán předseda Evropského parlamentu,
jako jediná profesionální zemědělská organizace zřízená zákonem (zákon č. 301/1992 Sb.), zastupující zemědělce v České republice, Vás musíme upozornit, že posledních dnech byly na několika zpravodajských webech publikovány osobní názory předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP Moniky Hohlmeier (CSU/EPP-ED) související s vyšetřováním údajného střetu zájmů premiéra ČR Andreje Babiše. Paní europoslankyně v rozhovorech, které s ní byly publikovány, tvrdí, že chce ke kontrolní misi přistupovat nestranně, její prohlášení a skutky však hovoří o zásadním porušení základních zásad objektivity a profesionality.
Z našeho pohledu je nejzávadnější skutečnost, že se předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP a vedoucí kontrolní mise otevřeně přiznává k sympatiím vůči některým nevládním organizacím a politickým hnutím. Hohlmeier se totiž nesetkala se všemi zástupci zemědělské veřejnosti, ale pouze s Asociací soukromého zemědělství ČR (na což má samozřejmě plné právo, pokud by se setkala i s dalšími organizacemi), přičemž si z této schůzky odnesla nepravdivou informaci, že české zemědělství dělí na soukromé zemědělce, kteří jsou utlačováni druhou stranou spektra, tedy velkými holdingy a jejich akcionáři. Nic mezi tím nejspíš podle paní Hohlmeier neexistuje.
Jakožto zástupci zemědělských podnikatelů všech velikostí a právní formy s tímto zavádějícím až lživým výrokem nemůžeme souhlasit. Podobné výroky a přesvědčení jsou dokladem chybějící snahy o komplexní pohled a objektivitu. České zemědělce totiž v současné zastupují tři hlavní nevládní zemědělské organizace. Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ) zastupuje menší zemědělce hospodařící podle deklarace této organizace zhruba na 10 % zemědělské půdy. Na druhé straně spektra je Zemědělský Svaz České republiky (ZSC ČR), který zastupuje větší zemědělské podniky hospodařící zhruba na 30 % zemědělské půdy. Největší nevládání organizací zastupující zemědělce je Agrární komora České republiky (AK ČR), jejíž členskou základnu tvoří na jedné straně menší fyzické osoby podnikající v zemědělství, tak větší právnické osoby. Část členů Agrární komory ČR je zároveň členy ASZ, další část je navíc členem ZS ČR. Členové AK hospodaří na 70% zemědělské půdy. Pokud by někdo chtěl nestraně diskutovat o českém zemědělství, měl by se sejít buď s AK ČR, která reprezentuje podniky napříč celým spektrem, nebo ze všemi třemi organizacemi, aby to bylo vyvážené. Jak to udělala mise paní europoslankyně? Sešla se pouze s ASZ, která kromě toho, že zastupuje pouze úzkou skupinu zemědělců je i politicky dlouhodobě aktivní a nejen z tohoto důvodu rozhodně není nestranná. Členové jejího vedení opakovaně kandidovali za různé politické strany ve volbách a pravidelně se zúčastňují demonstrací s podporou politických stran. Jestliže setkáním pouze ze zástupci soukromých zemědělců projevila paní europoslankyně nedostatek smyslu pro komplexní pohled na věc a názorovou pluralitu, setkání s nevládními organizacemi s napojením na politické subjekty demonstruje snahu o politizaci celé situace.
Problematická není jen názorová a politická nestrannost paní europoslankyně, ale také nepravdivá tvrzení, která o tuzemském zemědělství uvádí. V rozhovoru například uvedla, že v ČR jsou více podporovaní větší zemědělci, než ti menší, a že u nás převládá průmyslové zemědělství. Ve skutečnosti je tomu naopak. V tomto období, jehož pravidla připravovalo Ministerstvo zemědělství pod vedením KDU ČSL, který v EP působí ve stejné frakci, jako paní Hohlmeier, se uplatňuje řada je zvýhodnění pro menší zemědělce. V prvním pilíři (přímé platby) jsou dotace větším podnikům kráceny o předepsanou degresivitu 5 % stejně jako v druhém pilíři (Program rozvoje venkova), kde u podpor pro méně příznivé oblasti dochází u větších podniků ke krácení plateb až o 30%. U investičních dotací bylo zavedeno rozdělení alokace podle velikosti zemědělců a projektů. U projektů do 1 mil. byli podpořeni prakticky všichni zemědělci, kteří si podali žádost, a u projektů do 5 mil. byla úspěšnost v průměru kolem 70% . U projektů s vyšším celkovým rozpočtem (nad 5 mil.) byla úspěšnost naopak výrazně pod 50 %.
Co se týče průmyslového zemědělství, měla by paní poslankyně začít s kritikou a nápravou raději doma v Německu a v dalších západních zemí. Německo totiž vykazuje až dvojnásobnou spotřebu průmyslových hnojiv a pesticidů na hektar v porovnání s Českou republikou. Zatímco v České republice po vstupu do EU zemědělská produkce vytrvale klesá, v Německu je tomu i s využitím tuzemského trhu jako odbytiště pro přebytkové zboží, které je navíc českým zákazníkům připravováno z horších surovin (tzv. dvojí kvalita), přesně naopak.
V Německu tak v současné době „průmyslově“ produkují 5,3x více vepřového na hektar, 3,4x více hovězího a 2,3x více mléka na hektar než České republice.
Zdroj: Eurostat, údaje o nákupu a spotřebě umělých hnojiv za rok 2018
Zdroj: Eurostat, údaje o nákupu a spotřebě pesticidů za rok 2018
Trváme na tom, aby se paní předsedkyně omluvila českým zemědělcům za nepravdivé výroky a svou neprofesionalitu. Během našich diskusí a jednání s poslanci Evropského parlamentu jsme se setkali s řadou vysoce vzdělaných lidí se skutečným zájmem o evropské zemědělství a jeho budoucnost a prosperitu v celé EU, tvrzení paní Hohlmeierové bohužel dokazují, že nesdílí tenhle zájem, což je ostuda pro někoho, kdo byl pověřen tak důležitým úkolem.
S pozdravem
Agrární komora ČR
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
