Akademie věd: Čestné oborové medaile získali čtyři význační vědci

02.07.2019 7:34

Předsedkyně Eva Zažímalová předala v pondělí 1. července čestné oborové medaile čtveřici vynikajících vědeckých osobností.

Akademie věd: Čestné oborové medaile získali čtyři význační vědci
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu obdržela Ilona Müllerová. Oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách převzali biolog Jan Kirschner a ekolog Marcel Rejmánek. Fyziolog František Kolář byl oceněn Čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc. (nar. 1954) je dlouhodobou pracovnicí Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kde nyní působí v druhém funkčním období jako ředitelka. Na vývojových pracích se zde podílela již po dobu svého studia na Vysokém učení technickém v Brně. Poté se zabývala návrhem a realizací elektronických obvodů pro elektronově optické systémy elektronových mikroskopů.
„Pokud se v technických vědách, silně mužském prostředí, objeví žena, nezřídka to bývá velmi silná a výrazná osobnost. A to je přesně příklad paní doktorky Müllerové,“ uvedl při laudatiu kolega laureátky a člen Akademické rady AV ČR Josef Lazar.

Počátkem 90. let 20. století vytvořila Ilona Müllerová koncepci zcela nového nekonvenčního principu v elektronové mikroskopii: zobrazování tzv. pomalými elektrony. Tato metoda má řadu unikátních výhod – zejména, ale nejen pro uživatele z oblasti medicíny a věd o živé přírodě. Nový typ mikroskopu vyvinutý dr. Müllerovou se postupně prosadil u všech předních světových výrobců elektronových mikroskopů. Dnes je standardní součástí jejich nabídky. „Ústav přístrojové techniky je tak přímo ztělesněním konceptu socioekonomické relevance výzkumu,“ upozornil Josef Lazar. „Ze zdejšího výzkumu na poli elektronové optiky vzešly tři velmi úspěšné firmy, které jsou světovými lídry. Řada lidí, kteří jsou zde na vedoucích pozicích, jsou její staří kamarádi, bývalí kolegové a přátelé,“ sdělil Lazar.

Ilona Müllerová vyjádřila po převzetí Čestné oborové medaile Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu hrdost na to, že pracuje v Akademii věd již od roku 1973. „Akademie věd je skutečně nadstandardní instituce. Vždy, když jsem tady šla po těch schodech nahoru, jsem byla pyšná, že jsem zde zaměstnaná,“ zavzpomínala laureátka.

Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc. (nar. 1955) je jedním z čelných představitelů české taxonomické školy. Jeho hluboký zájem o rostliny z čeledi sítinovitých, který se datuje již od diplomové práce, se později rozvinul ve vedení širokého mezinárodního kolektivu při zpracování čeledi pro dílo Flora of the World, publikované ve třech dílech v letech 2002–2003.

Druhým okruhem rostlin, kterému se Jan Kirschner – ve spolupráci s Janem Štěpánkem – věnuje, jsou pampelišky (Taraxacum), a to včetně skupin např. z Kavkazu, Himálají, Střední Asie či z Číny. Otisk jejich bádání, ať už z terénu, herbáře, nebo jako výsledky kultivací a experimentů, je součástí většiny moderních flór či klíčů v Eurasii.

Kirschnerovu práci na dvou monografiích a jeho celkový přínos ve výzkumu diverzity v rámci celého světa vyzdvihl v laudatiu Zdeněk Kaplan, kolega z Botanického ústavu AV ČR, kde Jan Kirschner pracuje od roku 1979 a v letech 2003 až 2012 byl jeho ředitelem. „Práce na monografii trvá mnoho let, někdy i celý profesní život. Potom jsou ale takové monografie velmi ceněné a používané po desetiletí,“ zdůraznil Zdeněk Kaplan.

Jan Kirschner má na svém kontě objev a popis přibližně 240 druhů nebo jiných taxonů a podílel se i na zpracování celé řady rodů v Květeně ČR a v Klíči ke květeně ČR. „Poznání rostlin České republiky – to je práce, kterou za nás nikdo na světě neudělá,“ komentoval tuto rozsáhlou část Kischnerovy práce laudátor.

Jan Kirschner obdržel Oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách. Při přebírání připomněl výročí 150 let od publikace Mendelovy práce o jestřábnících. „Mendel při pokusech s jestřábníky zjistil, že tady jeho pravidla univerzálně nefungují. Ale oproti obecnému přesvědčení, že byl zkrušen, z jeho dopisů vyplývá, že tím byl naopak nadšen. A to je inspirace pro nás: když naše pravidla nefungují, je to skvělé, máme nad čím bádat,“ pousmál se ve svém proslovu oceněný vědec.

Prof. RNDr. František Kolář, CSc. (nar. 1952) je předním odborníkem v oblasti fyziologie a patofyziologie kardiovaskulárního systému. Po nástupu do Fyziologického ústavu AV ČR, od nějž v loňském roce uplynulo 35 let, se intenzivně zabýval zejména vývojovou kardiologií a jeho práce významně pomohly charakterizovat úlohu humorální regulace v časném postnatálním vývoji vápníkové homeostázy a kontraktilní funkce srdce.

Laudátor, špičkový experimentální kardiolog Bohuslav Ošťádal, představil Františka Koláře jako „druhdy žáka, později kolegu, nyní vlídného nadřízeného a především vzácného přítele.“

Prof. Kolář absolvoval četné dlouhodobé stáže v Kanadě, Skotsku a Belgii. V posledních desetiletích se zabývá především molekulárními mechanismy, které podmiňují odolnost chronicky hypoxického srdce k poškození vyvolanému akutní okluzí koronární arterie.

„Na Františkovi jsem si vždycky vážil vynikajících odborných znalostí a dále schopnosti integrovaného pohledu na sledovanou problematiku – skutečně od molekuly až k lůžku pacienta,“ vykreslil obrazně výjimečné schopnosti oslavence laudátor.

Od roku 2005 je František Kolář vedoucím oddělení Vývojové kardiologie FGÚ AV ČR. Dlouhodobě také působil a působí v odborných společnostech na mezinárodní úrovni (ISHR, IACS). Od r. 2006 je editorem kardiovaskulární sekce prestižního časopisu Acta Physiologica a členem redakčních rad Experimental Biology and Medicine a Physiological Research.

„Je nepochybné, že profesor Kolář patří v současné době k několika málo experimentálním kardiologům, kteří důstojně reprezentují českou vědu v zahraničí,“ shrnul Bohuslav Ošťádal.

„Medaile se jménem Jana Evangelisty Purkyně je velikým oceněním pro každého fyziologa,“ uvedl skromně František Kolář, laureát Čestné oborové medaile Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

RNDr. Marcel Rejmánek (nar. 1946) je klíčovouo mezi českými ekology. To, že Česká republika obsazuje přední místa na světě v počtu publikací v rostlinné ekologii, je i jeho zásluha. Většina autorů těchto publikací jsou totiž buď „Markovi“ žáci – jak Rejmánkovi čeští a američtí kolegové vždy říkali – nebo badatelé jeho působením ovlivnění. Jak uvedl laudátor, botanik František Krahulec, „nejméně tři Markem silně ovlivnění jsme přímo tady v sále.“

Jméno Marcela Rejmánka je nejvíce spojeno s ekologií invazí. Zde jako jeden z úplně prvních použil kvantitativní komparativní přístup k dávné otázce invazní ekologie, totiž predikci invazního potenciálu cizorodých druhů.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, v době normalizační stagnace, dr. Rejmánek na katedře botaniky UK v Praze a v Entomologickém ústavu v Českých Budějovicích vytvořil ostrůvky svobodného a kritického myšlení, diskuse a důkladného studia moderní kvantitativní ekologie. České vědce, jejichž nadšení pro tento interdisciplinární obor probudil, pak podporoval i z Kalifornské univerzity v Davisu, kam v druhé polovině osmdesátých let odešel. „Jsem rád, že mohu Markovi nejen za sebe, ale i za ostatní vděčné takto veřejně za vše poděkovat,“ řekl František Krahulec, kterého s laureátem Oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách, Marcelem alias „Markem“ Rejmánkem pojí těsné přátelství v délce úctyhodných 55 let.

„Je to pro mě velká pocta a vůbec si to nezasloužím, protože zkoušku z genetiky u docenta Nečáska jsem tehdy udělal – jak se říká – s odřeným hřbetem,“ vzpomínal s pověstným humorem oceněný výzkumník. „Když jsem včera příbuzným vysvětloval, co mě dnes v Akademii věd čeká, dostal jsem od švagrové knihu Mendelův trpaslík, zřejmě abych se to tedy konečně doučil,“ vtipkoval s odkazem na Mawerův bestseller doktor Rejmánek.

„Nemám nejmenších pochyb, že medaile jsou v dobrých rukou,“ podotkla při gratulaci oceněným předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a popřála všem čtyřem laureátům štěstí, zdraví a radost z další práce. „Jak říkal s nadsázkou pan místopředseda Havlas, jde o ´juniorský diplom´ a do období ´zrání´ Vám přeji také radost ze života a hlavně zdraví, “ uzavřela slavnostní ceremoniál předsedkyně Zažímalová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

CzechInvest: Vzdělávací program od Facebooku pro malé a střední podniky míří do regionů

16:27 CzechInvest: Vzdělávací program od Facebooku pro malé a střední podniky míří do regionů

Boost with Facebook letos proškolí přes 400 účastníků v Jihomoravském a Plzeňském kraji.