Jen málo akademických pracovišť se může pochlubit tak exkluzivním sídlem, jaké má Ústav státu a práva AV ČR, který se nachází v prvorepublikové budově někdejší pojišťovny na Národní třídě. Tam ho navštívila početná delegace vedení Akademie věd: předsedkyně Eva Zažímalová, místopředsedové Pavel Baran a Jan Řídký i členky Akademické rady Taťána Petrasová a Markéta Pravdová. Další členka Lenka Vostrá tu tentokrát byla v roli hostitelky - je zástupkyní ředitele Jána Matejky.
Ústav vznikl v polovině 50. let a jeho původní název zněl Ústav práva, což v tehdejších dobových podmínkách mohlo působit paradoxně. „I přes kontrolu komunistické strany se ústav ani v této době nestal ideologickým slouhou režimu. A později v 60. letech naopak patřil k oporám reformního hnutí. Dá se říci, že plán Pražského jara a řada souvisejících legislativních opatření vznikala v zasedací místnosti tady nad námi,” říká ředitel Ján Matejka.
Ředitel Ján Matejka a členka Akademické rady Lenka Vostrá, která byla jako zástupkyně ředitele v roli hostitelky.
Úspěchy i nedostatky
Ústav státu a práva patří k menším ústavům akademické soustavy, má 61 zaměstnanců, z nichž je 42 vědců. „Navzdory tomu, že je nás tady tak málo, náš ústav intenzivně žije: každý týden je tu nějaký workshop, jednou za čtrnáct dní konference, pořádáme letní školy, pravidelně přednášíme i pro asistenty a soudce Ústavního soudu...,” říká ředitel Matejka, jehož slova potvrzoval i fakt, že během návštěvy vedení Akademie věd se o patro výše konala mezinárodní konference o antinatalismu. O životaschopnosti ústavu svědčí i to, že se zapojuje hned do osmi projektů Strategie AV 21, což je v rámci Akademie věd velmi nadprůměrné číslo. To však neznamená, že se ústav nepotýká i s některými problémy – k těm nejzásadnějším patří nedostatek mladých badatelů, zejména doktorandů, což bohužel odráží platové podmínky na ústavu. „Ve velmi konkurenčním právnickém prostředí je pro nás čím dál obtížnější získávat kvalitní vědce,” říká ředitel, který se snaží situaci řešit i přípravou nového doktorského studijního programu ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, který by měl být realizován v příštím roce.
Ředitel v diskusi s členkou Akademické rady Markétou Pravdovou. V ruce drží výtisk časopisu Právník, který vychází od roku 1861.
Čtrnáct tisíc předpisů
Úkolem ústavu je nejenom vytvářet kvalitní vědecké publikace a studie, případně odborná stanoviska, ale především kultivovat právní prostředí v Česku, jakož i nabízet nástroje pro práci s právním textem (databáze), a tím příspívat ke kvalitě soudního rozhodování, což podle ředitele Matejky není triviální záležitost: „Svým studentům často pokládám jednoduchou otázku: Víte, kolik tu máme právních předpisů? Protože to číslo je stěží uvěřitelné: čtrnáct tisíc, navíc toto číslo stále narůstá, neboť počet rušených zákonů je vždy nižší než počet nově přijímaných.”
Ve skutečnosti toto číslo nikdo přesně nezná, situaci totiž komplikuje i dědictví 70. a 80. let, kdy si zákonodárci usnadňovali práci tím, že u nového předpisu bylo v závěrečných ustanoveních uvedeno, že se ruší všechny předpisy, které jsou s tímto v rozporu - aniž by se někdo namáhat dotyčné předpisy konkretizovat. „Tím pádem se z toho stává otázka interpretace, tedy výkladu, zda předpis platí či nikoliv,” říká ředitel. Touto „legislativní informatikou”, zaměřenou na kvantitativní analýzy, se na ústavu zabývá oddělení teorie práva a právní filozofie, které pravidelně publikuje i přesné statistiky.
Největší oddělení na ústavu je to, které se zabývá soukromým právem, zejména pak vztahy vyplývajícími z nového Občanského zákoníku. „Troufám si říci, že co se týká jeho interpretace, tak udáváme směr,” říká vedoucí oddělení Tomáš Doležal. Soukromé právo se podle něj velmi proměňuje: „Máme tu jak klasické konzervativní civilisty, tak lidi, kteří tíhnou k interdisciplinárním otázkám.” V současnosti vědci řeší významný a mnoha ohledech nadčasový projekt týkající se právních otázek ochrany biometrických údajů, a to včetně osobních údajů na sociálních sitích, tj. stejných dat, které byly jako výsledek profilování zneužity v rámci tzv. kauzy Cambridge Analytica aj.
Předsedkyně Eva Zažímalová si prohlédla celou budovu na Národní třídě, zde před lístkovým katalogem.
Eutanázie i autonomní vozidla
Na ústavu se také velmi úspěšně rozvíjí čtyřčlenný kabinet zdravotnického práva a bioetiky, který vznikl před šesti lety. I v něm se vědci snaží propojovat různé oblasti výzkumu, a to jak právnického, tak například filozofického. Mezi zkoumaná témata patří eutanázie, trest smrti nebo etika provozu autonomních vozidel. „V oblasti kybernetické bezpečnosti je Česká republika ve světě jedničkou a my se snažíme, abychom tento náskok udrželi i v dalších oblastech, jako je třeba umělá inteligence,” říká ředitel Ján Matejka.
Místopředseda AV ČR Pavel Baran.
Neopominutelné zastoupení má na ústavu veřejné právo. „Spadají tam lidská práva, ústavní právo i právo životního prostředí. Podílíme se na pracovních komisích legislativní rady vlády, ale řešíme i témata hromadných žalob či třeba přírodní hrozby: ohrožení českých lesů či sesuvy půdy,” říká vedoucí oddělení Hana Müllerová.
Malé, avšak v mnoha ohledech specifické mezinárodní oddělení CeLaPA (Centre for Law and Public Affairs) se pak zaměřuje výhradně na celoevropská témata a interdisciplinární zkoumání práva v kontextu dalších společensko-vědních disciplín (zejména sociologie, politoligie, filozofie a politická ekonomie). Primární orientace výzkumu na celoevropská témata, jakož i zvolená publikační strategie a výstupy odráží orientaci na prestižních evropská nakladatelstvích, jako je Routledge či Oxford University Press, kde se pracovníkům CeLaPA daří dlouhodobě publikovat.
Tradice od K. J. Erbena
Součástí ústavu je i knihovna, která obsahuje 40 000 specializovaných knižních titulů a disponuje vlastní databází citací, v současnosti se v rámci projektu Národní právní dědictví (v rámci NAKI II.) podílí na rozsáhlé digitalizaci prvorepublikové právnické literatury, včetně právnických slovníků, monografií, sbírek soudních rozhodnutí a většiny periodických publikací té doby. „Máme tu databáze a fondy, které nikdo jiný nemá,” říká vedoucí knihovny Jarmila Čermáková.
Závěrečná diskuse s vedením AV ČR.
Kromě toho ústav vydává i tři periodika, z nichž vlajkovou lodí je časopis Právník s více než stopadesátiletou tradicí. V roce 1861 ho spoluzakládali spisovatel Karel Jaromír Erben a kníže Thurn-Taxis k „pěstování právní vědy v českém jazyce.” Časopis dnes ztělesňuje tradici českého právního bádání.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
