ČVUT: Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a jaderku rekordní počet středoškolaček

19.02.2022 8:41 | Tisková zpráva

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, připomněly dvě fakulty ČVUT v Praze organizací akce Staň se na den vědkyní. Na celodenní událost, simulující vědeckou konferenci, se přihlásil z celé republiky rekordní počet osmdesáti středoškolských studentek.

ČVUT: Akce Staň se na den vědkyní přilákala na FEL a jaderku rekordní počet středoškolaček
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Svoji práci jim skrze přednášky, panelovou diskusi a praktické workshopy v laboratořích představily vědkyně i studentky Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Středoškolačky na podobné akce vyrážejí i kvůli ujištění, že ve studiu techniky a přírodních věd nebudou samy.

„Snažíme se dívkám ukázat, že ani přírodní, technické a matematické vědy nejsou oblastí předurčenou pro muže. A těší mě, že podíl žen mezi našimi studenty stále roste,“ říká docentka Jana Bielčíková z Katedry fyziky FJFI, panelistka diskuze s vědkyněmi. Jaroslava Óbertová, jedna z hlavních organizátorek akce a současně vědecká pracovnice FJFI, dodává: „Velmi nás překvapil zájem o akci, kvůli kapacitě jsme museli registrace ukončit o den dříve. V minulých letech jsme se pohybovali na polovičních počtech účastnic. Staň se na den vědkyní pořádáme na FJFI už šestým rokem, letos poprvé se připojila i Fakulta elektrotechnická. Ze zpětné vazby vyplývá, že právě tato posila pomohla rozšířit povědomí a zájem mezi více studentek. Příští rok bychom rádi využili tento potenciál, navýšili kapacitu a pozvali středoškolských studentek ještě více.“

Středoškolské studentky oceňovaly především samotnou existenci akce, program, zapojené vědkyně a vysokou úroveň organizace. Důležitou součástí byla i závěrečná slavnostní večeře v restauraci na Petříně, kterou účastnice i vědkyně využily k networkingu. Inspirace a podpora totiž mohou být pro středoškolské studentky klíčové v motivaci ke studiu technických a přírodovědných oborů: „Když mě okolí od studia odrazuje, nejvíc mi pomáhá kolektiv lidí, kteří se scházejí na podobných akcích. Ať už to jsou letní školy, víkendovky nebo tato akce, kde se potkávají lidé se stejným zájmem, se kterými se můžu bavit. Zjišťujeme od sebe různé informace a pomáhá mi to utvrzovat se v tom, že nejsem jediná a mám šanci něco takového dělat. Ve třídě jsme jediné dvě dívky, které se zajímáme o přírodní vědy a techniku. Když někomu řeknu, že plánuju studovat techniku, často se mě okolí ptá, proč to chci studovat. Myslí si, že je to moc těžké, že jsou tam samí kluci a nebude mě to bavit. Jestli bych se jako holka prý nechtěla věnovat raději něčemu jinému,“ přiznala jedna z účastnic, která na akci Staň se na den vědkyní dorazila z kroměřížského gymnázia.

Anketa

Vyčítáte Okamurově SPD, že obstrukcemi blokuje pandemický zákon?

hlasovalo: 34129 lidí

V průběhu akce se účastnice zapojily také do anonymního online šetření, které zkoumalo, jak často přítomné dívky slýchají, že se k nim technika nehodí. Na škále od jedné do deseti byl hlasovací průměr 6,1. Poznámky o nevhodnosti určitých oborů tedy přítomné středoškolačky stále slýchají poměrně často.

„Věřím ale, že situace se zlepšuje i díky takové akci jako je Staň se na den vědkyní. Je důležité si neustále rozšiřovat obzory, hledat vzory a ptát se ostatních. To nám může významně pomoci se v budoucnu rozhodnout,“ doplňuje studentka gymnázia v Uničově.

Silnou potřebu být součástí komunity studentek s podobným zájmem a sdílet s nimi svoje zkušenosti, poznatky a problémy, vnímala i doktorka Michaela Valentová, vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze: „Zároveň mi jako velmi přínosné přišlo sdílení rozmanitých zkušeností z různých etap vědecké kariéry. Vědecká kariéra není monolit, přístupů i cest je mnoho a doufám, že i studentky se tak budou moci lépe rozhodovat podle svých skutečných cílů.“

Že byla akce vedle vědeckých přednášek a praktických cvičení důležitá hlavně z pohledu motivace a inspirace dokládá také zpětná vazba, o kterou se účastnice podělily po skončení akce: „Úžasná byla panelová diskuse. Stále nevím, kam chci jít na školu, ale to, že vědkyně změnily vysokou školu a vůbec to nevadilo jejich kariéře, mě uklidnilo. Takhle jsem se dozvěděla, že i vědci a vědkyně jsou normální lidé. Akce pro mě byla velmi přínosná a motivující pro mé rozhodování o budoucím vzdělání i výběru studijního oboru.“

Michaela Valentová z FEL také s uznáním podotýká, že bylo skvělé vidět tolik chytrých a aktivních studentek s velkým potenciálem posunout nejen vědecké poznání, ale i vnímání vědecké sféry. „Jednoduše v rozmanitosti je síla,“ uzavírá doktorka Valentová.

O akci Staň se na den vědkyní

Přestože počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v České republice roste, podíl žen se snižuje. Zatímco v roce 2000 bylo žen v této oblasti 36 procent, v roce 2019 už jenom 30 procent. Změnit tento trend se snaží připomínka Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě, která se slaví vždy 11. února už od roku 2015, kdy ho Valné shromáždění OSN poprvé vyhlásilo. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) před sedmi lety začala v tento den pořádat akci Staň se na den vědkyní se snahou ukázat zejména studentkám středních škol, jak práce vědkyň vypadá. Letos se k této akci připojila také Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze (FEL).

Wwebové stránky akce najdete ZDE.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více najdete ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

11:27 Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 byly vyhlášeny výsledky patnáctého ročníku ankety Zákon roku. Na druhém mí…