Zlatá léta chřipková
K největšímu „boomu“ chřipky došlo v 19.století s rozvojem dopravy, cestování a růstem měst. Ruská chřipka, jejímž ohniskem byl Petrohrad, propukla v zimě 1889 a během pár měsíců skolila po celém světě přes milión lidí. Nejhorší pandemie chřipky však začala v roce 1918. Jako první o ní podrobněji informovala španělská média, odtud také pramení její název – Španělská chřipka. Šlo o jednu z nejničivějších nákaz v lidské historii vůbec – vyžádala si 50–100 milionů životů a v počtu mrtvých tak překonala i dosavadní rekord morové epidemie ze 14. století či počet obětí 1. světové války.[12]
Rok 1957 přinesl další pandemii chřipky, podle kolébky svého vzniku se označuje jako chřipka Asijská. Ačkoli byla nemoc rychle identifikována a nasazeny vakcíny, přesto připravila o život miliony lidí a nakazila polovinu planety. Poslední opravdu velká chřipková pandemie, tzv. Hongkongská chřipka, zaútočila v roce 1968. Podlehl jí téměř milion lidí na celém světě a nevyhnula se ani tehdejšímu Československu. V roce 1970 jí u nás onemocnělo kolem 4 milionů lidí a počet mrtvých se počítal na tisíce.[12]
Zrodila se vakcína
Do objevu vakcíny proti chřipce umíraly na chřipku miliony lidí. Dokonce ještě na počátku 20. století byly infekční choroby, včetně chřipky, příčinou více než poloviny lidských úmrtí.[13] V roce 1933 vědci přišli na to, že příčinou chřipky je virus – do té doby žili v domnění, že jde o bakteriální onemocnění. Šlo o převratné zjištění, díky němuž o pět let později vyvinuli vědci první vakcínu proti chřipce. První vakcíny nebyly dokonalé a měly řadu vedlejších účinků, nicméně přinesly kýžený efekt. S dalším vývojem vakcín proti chřipce se zvyšovala i jejich kvalita a účinnost a dnešní moderní vakcíny jsou již s těmi „historickými“ z hlediska své účinnosti a minima vedlejších účinků nesrovnatelné.[5]
Složení současných vakcín proti chřipce je každý rok na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pozměněno tak, aby obsahovalo co nejpřesnější mutace chřipkového viru a zajistilo co nejúčinnější ochranu. V České republice byly dosud užívány především třívalentní vakcíny, účinné proti třem různým typům chřipkového viru.[5] Od loňského roku se však u nás očkuje už i čtyřvalentní vakcínou, která zajišťuje ještě širší ochranu – proti čtyřem typům viru.
Chřipka – podceňovaný zabiják
Ani staletí zkušeností s chřipkou lidstvo nepoučilo. Ačkoli i v 21. století představuje chřipka závažný zdravotnický, sociální a ekonomický problém, je často bagatelizována. Lidé ji mnohdy zaměňují s běžným nachlazením či jinými virovými infekcemi a neuvědomují si její rizika. Chřipka je přitom v porovnání s běžnými virózami smrtelně nebezpečná – podle Světové zdravotnické organizace způsobí každý rok celosvětově až 500 000 úmrtí.[5] V České republice na následky chřipky zemře každoročně přibližně 1 500- 2 000 lidí, což je 3x více než v důsledku dopravních nehod.
Přesto je u nás preventivní očkování proti chřipce v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi stále nedostatečně využíváno – očkuje se celkové jen asi 5–6 % české populace.[2] Zodpovědnější přístup k očkování proti chřipce mají chronicky nemocní pacienti (kardiaci, astmatici, diabetici, lidé s onemocněním ledvin apod.) a senioři nad 65 let, u nichž se proočkovanost pohybuje kolem 20 %. Právě tyto rizikové skupiny jsou spolu s malými dětmi chřipkou ohroženy nejvíce. Chřipka u nich může zhoršit základní onemocnění, či dokonce způsobit smrt. Nejvhodnější doba na očkování proti chřipce je od září do prosince, tedy ještě před příchodem chřipkové sezóny. Rizikovým pacientům zdravotní pojišťovny na očkování proti chřipce přispívají (tj. asi 2,5 milionů české populace), ostatní mohou využít různé benefitní programy pojišťoven.
Ale i pro jinak zcela zdravého člověka má očkování proti chřipce svůj význam. Pomineme-li zdravotní benefity, je zde i nezanedbatelný ekonomický přínos. Náklady na jedno onemocnění chřipkou v ČR jsou totiž téměř 60 000 Kč (návštěvy lékaře, pracovní neschopnost apod.).[2] To představuje v porovnání s vakcínou, která stojí včetně aplikace 250–500 Kč, astronomický rozdíl.
Zdroje:
1. Zdravý zaměstnanec – základ prosperity každé firmy, energy.sk, dostupné zde.
2. Kynčl J. a kol., časopis Practicus 7/2012. Kolik stojí chřipka v ČR v roce 2012? Dostupné zde.
4. NN pojišťovna a penzijní společnost, Svaz průmyslu a dopravy ČR: Firmy sázejí na dlouhodobé benefity, zájem o stravenky stále klesá, dostupné zde.
6. Kynčl J., Havlíčková M.: Chřipka je preventabilní onemocnění. Dostupné zde.
7. Chlíbek R.: Prezentace na tiskové konferenci Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
9. Klinická farmacie II. Beran Chřipka.Dostupné zde.
14. Chlíbek R.: Chřipka – stále aktuální a nová. In: Interní Med. 2008; 10 (9): 388–391. Dostupné zde.
15. Kostiuk P.: Léčba chřipky a nemocí z nachlazení. Dostupné zde.
Více na www.stop-chripce.cz nebo na www.ockovaniprotichripce.cz
SPCZ.IFLU.17.06.0074
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
