Současný energetický zákon, který je účinný od roku 2000, prošel od doby svého vzniku zhruba 25 novelizacemi. „Norma se tak stala pro všechny hráče na energetickém trhu značně nepřehlednou a v některých případech i neaktuální. Na Hospodářské komoře proto vítáme přístup státu, který se dívá dopředu a chce se připravit na energetické výzvy budoucnosti. Česká energetika je pro naši zemi klíčovým odvětvím, které se velmi rychle mění,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Harmonogram pro případnou aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou dnes kabinet také projednává, by měl akcentovat aktuální potřeby českého trhu jak s ohledem na ekologická hlediska, tak na udržitelnou podobu energetického mixu a efektivní zapojení jaderných a obnovitelných zdrojů v ČR s výhledem do roku 2045. Nová koncepce by měla v budoucnu podle Komory zajistit dostatečné množství energie, která bude pro odběratele ekonomicky dostupná.
Obnovitelné zdroje se v ČR podle dat Eurostatu podílí na celkové spotřebě elektřiny zhruba 15 %. Plánem ČR s ohledem na evropské závazky je do roku 2030 tento podíl zvýšit na 20,8 %. Ambiciózní plán rozšiřování OZE musí kromě ekologizace naší energetiky zajistit také plynulé dodávky energie. Není tedy možné z plánovaného energetického mixu vyloučit další rozvoj jaderné energetiky v ČR.
Podle předloženého materiálu by v příštím roce měla vláda vyhodnotit a případně dále aktualizovat Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který kabinet přijal v roce 2015. Tehdy schválený dokument počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Rozšíření jaderných elektráren ale není podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost reálné dříve než za dvacet let. „Opakovaně proto varuji před názory, že v tuzemsku v tomto mezidobí rychle odstavíme uhelné elektrárny a jejich výkon plnohodnotně nahradíme obnovitelnými nestabilními zdroji. Pro udržitelnou a soběstačnou energetiku musíme zachovat podíl vyrobené energie z uhlí a výkony tepelných elektráren snižovat postupně a s rozumem tak, aby byla zajištěna požadovaná dodávka energie koncovým odběratelům. Jinak ČR hrozí ztráta jedinečné pozice vývozce elektřiny a možné snížení konkurenceschopnosti našeho průmyslu.“ dodává Dlouhý.
Hospodářská komora nicméně poukazuje na to, že výroba elektřiny ze slunce, větru či přečerpávacích elektráren má v energetickém mixu ČR své nezastupitelné místo, a to i s ohledem na závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 2005 o 14 %. Rozumné zapojování obnovitelných zdrojů do aktualizované legislativy i jejich rozvoj ve Státní energetické koncepci jsou vzhledem k technologickému pokroku nezbytné. Hospodářská komora je proto v příštích měsících připravena ministerstvu průmyslu a obchodu nabídnout odbornou součinnost při dosahování stanovených cílů a udržení energetické soběstačnosti ČR i v dalších desetiletích.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
