„Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že zákonodárce ani regulátor nemá jiné než administrativní nástroje, jak výpadkům léčiv předcházet, a že příčiny výpadků jsou na straně výrobců. Taková argumentace ale je velmi zjednodušená, protože nezohledňuje další důvody, které výpadky léčiv na trhu způsobují. K výpadkům přitom nedochází z jednoho univerzálního důvodu a není v moci výrobce ani distributora ovlivnit všechny příčiny,“ vysvětlil předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb a člen představenstva Hospodářské komory Ivo Hlaváč.

Příčiny výpadků léčiv lze nalézt napříč celým dodavatelsko-distribučním řetězcem (od dodavatelů účinných látek, přes výrobce, distributory, lékárny až po samotné domácnosti). Některé faktory lze předvídat, jako např. plánované ukončení výroby, konsolidaci odvětví, omezenou výrobní kapacitu, nové složení nebo vypršení platnosti patentu. Jiné, jako jsou např. přírodní katastrofy, zvýšená poptávka, výpadek produktu konkurenta, nedostatek surovin nebo obalového materiálu či epidemie jsou zcela nepředvídatelné.

Na dodavatelské řetězce navíc dopadá globalizace, vliv mají i ekonomické faktory a politická rozhodnutí. „Mnohá politická rozhodnutí mají nezamýšlené vedlejší dopady na nabídku léčiv. Zmiňme například dlouholetý soustavný tlak na snižování ceny léčiv nebo mechanismus zadávání veřejných zakázek,“ vysvětluje Ivo Hlaváč, podle kterého mají vliv také odlišnosti v rámci regulatorního rámce v jednotlivých zemích EU.