Druhý ze série kulatých stolů o společenské odpovědnosti se zaměří na aktuální situaci a bude se věnovat roli vysokých škol při propuknutí celospolečenské krize. Diskutující se dotknou i toho, jak pandemie pomohla urychlit změny a postupy na školách nebo jak se dotkla procesu internacionalizace a vzdělávání na univerzitách.

„Většina lidí se domnívá, že pandemie nepřinesla nic dobrého. Když se však podíváme na její vývoj, ukázala, že v kritických chvílích se každá země může spoléhat jen sama na sebe. Ani univerzity nečekaly,“ podotýká rektor Českého vysokého učení technického v Praze a jeden z diskutujících doc. Vojtěch Petráček. Připomíná například urychlený návrh funkčních modelů ochranných masek a štítů pro 3D tiskárny, výrobu dezinfekce, využití kapacit při testování na koronavirus nebo aktivaci dobrovolníků a další formy pomoci.

Management vysokých škol bude reprezentovat i rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která se také intenzivně zapojila do výzkumu souvisejícího s koronavirem a jeho rychlého přenosu do praxe, prof. Vladimír Sedlařík. O své zkušenosti z doby krize se podělí prorektor pro mezinárodní vztahy České zemědělské univerzity v Praze Michal Lošťák a děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Jana Holá.

Vysoké školy se kromě výzkumu a technických otázek věnovaly i problematice výuky v době celoplošné karantény. Hledaly nejen řešení pro své vlastní studenty, ale pomáhaly také dalším stupňům škol. „Vysoké školy měly strukturu pro e-learning a online výuku poměrně dobře připravenou, pro základní a střední školy však byl a je přechod na distanční učení náročný. Nejsou na to nachystané,“ říká další z diskutujících Lucie Rohlíková, která se na Západočeské univerzitě v Plzni věnuje celoživotnímu a distančnímu vzdělávání.

Kulatý stůl se zaměří i na média, jejich fungování v době krize a prostor, který věnovala odborníkům a aktivitám vysokých škol. K tomuto tématu má co říct novinář Martin Rychlík, který aktuálně působí v redakci médií Univerzity Karlovy.