A to je situace v Krkonoších oproti jiným částem naší republiky relativně dobrá. Za tím se ovšem skrývá neskutečná dennodenní práce a úsilí zdejších lesníků i ostatních pracovníků v lesnictví.
Přestože je lýkožrout smrkový přirozenou součástí lesních ekosystémů, jeho přemnožení může způsobit rozsáhlý rozpad porostů. Jednou z povinností vlastníka lesa je proto vyhledávat a odstraňovat napadené stromy a včas je asanovat. Na území Krkonošského národního parku již více než dvacet let měníme postupně druhovou a prostorovou strukturu porostů, které byly v minulosti uměle založené s převahou smrku. Při rychlém rozpadu starších porostů, které jsou ve stadiu přestavby, by tato práce byla znehodnocená. Proto je i snaha našich lesníků o hlídání kůrovce maximální.
Podzimní a zimní vichřice letošní situaci zkomplikovaly. V jejich důsledku došlo ke zvýšení podílu nahodilé těžby dříví. Souhrou rychlého nástupu jara, nedostatkem pracovních sil a problémy s odbytem na trhu se dřívím, způsobeným zejména plošnou kalamitou v jiných částech republiky, se v Krkonoších zvyšuje i podíl dříví napadeného kůrovci.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



