MUDr. Jaroslav Feyfar vášni pro fotografování propadl počátkem 20. století. Pořídil si několik přístrojů a užíval formátů 13 × 18, 18 × 24, 9 × 18 a občas také 30 × 40 cm (!). Mohutný fotoaparát a těžké skleněné desky ho pak provázely snad na všech cestách. Zůstal sice fotoamatérem, ale dokázal zastínit i mnohé profesionály. Měl znamenitý smysl pro kompozici, dobře vycítil jedinečnost okamžiku, či naopak zevšeobecňující význam určitého pohledu. Zachytil jilemnické náměstí v plné parádě slavností, interiér kostela, Zvědavou uličku s povozem taženým kravami, senoseč na Kozinci, horské chalupy (zpravidla s figurami), nádheru horských údolí stejně jako malebné křivky horských velikánů. Snímek jilemnické Zvědavé uličky patří spolu s řadou dalších ke klenotům české fotografie přelomu 19. a 20. století.

Pan doktor měl nespornou výhodu – na rozdíl od místních profesionálních fotografů se nemusel ohlížet na komerční zájmy, a fotografoval tak místa i scény, jež by se na trhu jen stěží uplatnily. Čas přidal snímkům další neobyčejně cennou hodnotu – hodnotu skvělého historického dokumentu. Feyfarova fotografická vášeň vytrvala zhruba pět let, pak musela ustoupit jiným zálibám. Ale i tak dokázala krátká perioda vytvořit dílo, před nímž se dodnes s úžasem skláníme.