Rada měla na programu pět bodů – z toho:
Schválila:
- návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
Neschválila:
- návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o statusu veřejné prospěšnosti)
Přerušila:
- návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech,
- návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích,
- návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.
Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o statusu veřejné prospěšnosti):
Návrh zákona především zakotvuje podrobné podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti, zejména ohledně jejího předmětu činnosti, obsahu jejího zakladatelského jednání a způsobu nakládání se ziskem. Současně stanoví povinnosti zaručující transparentnost hospodaření, jež musí právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti plnit, nemá-li jí být status odňat. Návrh zákona upravuje i některé další otázky související se statusem veřejné prospěšnosti, zejména s jeho odnětím.
Cílem návrhu zákona je skrze zavedení soukromoprávního institutu statusu veřejné prospěšnosti zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru, jakož i jeho větší atraktivnost a přístupnost. Účelem návrhu je též lepší a funkčnější provázání právních předpisů upravujících danou problematiku. Status veřejné prospěšnosti by měl sloužit jako veřejně seznatelná záruka, že příslušná právnická osoba splňuje dostatečné podmínky ohledně své činnosti, osob ji ovlivňujících a svého hospodaření, aby reálně sloužila veřejně prospěšnému účelu. Status by měl být zejména jakousi známkou kvality, stvrzením veřejně prospěšné právnické osoby pro potřeby soukromoprávního styku. Získání statusu je postaveno na principu dobrovolnosti ze strany jeho potenciálních nositelů. Předkládaný návrh počítá s variantou, kdy o zápisu stejně jako o odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodují soudy.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSp).
LRV doporučila vládě tento návrh zákona nechválit.
Návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech:
Cílem předkládaného návrhu zákona je především stabilizace a zkvalitnění výkonu znalecké činnosti. V souladu s právem Evropské unie se zavádí právní nárok na zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů po splnění předem stanovených kritérií. Stanovení jednoznačných kvalifikačních požadavků by mělo vést k personálnímu zkvalitnění výkonu této profese, protože ji budou moci vykonávat pouze takové osoby, které splní určitý minimální standard, jenž lze po osobě vykonávající znaleckou činnost vyžadovat.
Znaleckou činnost budou i nadále vykonávat znalci, a to samostatně nebo jako zaměstnanci, společníci či členové znalecké kanceláře. Znalecká kancelář bude právnickou osobou, která vykonává znaleckou činnost prostřednictvím svých znalců. Zároveň bude zachován institut znaleckých ústavů; návrh však počítá pouze s těmi znaleckými ústavy, které jsou vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi a jinými obdobnými odbornými pracovišti.
Dále se navrhuje zakotvit širší možnost přezkoumávání znaleckých posudků a kontrolu jejich formální i věcné správnosti. Upravují se opatření směřující k posílení dohledu nad osobami vykonávajícími znaleckou činnost a související zpřísnění a zefektivnění sankcí. Předpokládá se rovněž zavedení určitých metodologických či jiných standardů, postupů a pravidel pro obory a odvětví, u kterých je takový postup možný a zároveň žádoucí.
Pozitivní opatření, které by mělo vést k větší motivaci znalců, lze pak spatřovat v celkové revizi systému odměňování, tedy nejenom navýšení samotné odměny, ale i v rozšíření okruhu nákladů, které jsou znalci hrazeny, a zakotvení možnosti dalších náhrad, např. za ztrátu času (v bezprostřední souvislosti s úkony nutnými pro vypracování znaleckého posudku).
Předpokládá se rovněž změna týkající se seznamu oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Sjednocuje se systém pro všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost a jednotlivé položky seznamu se přizpůsobují reálným potřebám. Předpokládá se, že seznam bude k disposici v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. Návrhem se rovněž zavádí elektronická evidence znaleckých deníků namísto současných papírových.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSp).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.
Návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích:
Cílem předkládaného návrhu zákona je především stabilizace a zkvalitnění výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti. V této souvislosti dochází rovněž k tomu, že tlumočnická činnost je vyčleněna do samostatného zákona (dříve součástí zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů) a je rozdělena na tlumočnickou a překladatelskou činnost.
V souladu s právem Evropské unie se zavádí právní nárok na zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů po splnění předem stanovených kritérií. Stanovení jednoznačných kvalifikačních požadavků by mělo vést k personálnímu zkvalitnění výkonu této profese, protože ji budou moci vykonávat pouze takové osoby, které splní určitý minimální standard, jenž lze po osobě vykonávající tlumočnickou nebo překladatelskou činnost vyžadovat.
S touto problematikou souvisí zdůraznění úlohy soudního tlumočníka a soudního překladatele jako osoby vykonávající službu ve veřejném zájmu v tom smyslu, že soudní tlumočníci ani soudní překladatelé nebudou moci bezdůvodně odmítat zadavatele z řad orgánů veřejné moci.
Pozitivní opatření, které by mělo vést k větší motivaci soudních tlumočníků a soudních překladatelů vykonávat tuto činnost, lze pak spatřovat v celkové revizi systému odměňování, tedy nejenom v navýšení samotné odměny, ale i v rozšíření okruhu nákladů a náhrad.
Návrhem se rovněž zavádí elektronická evidence tlumočnických a překladatelských úkonů a dochází tedy k nahrazení současných papírových deníků.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSp).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích:
Cílem předkládaného návrhu zákona je především v návaznosti na shora uvedené návrhy zákonů upravit i další související předpisy tak, aby nemohlo docházet k výkladovým nejasnostem a byla zachována vysoká míra právní jistoty.
Tento návrh novelizuje především předpisy trestního práva, jako je trestní zákoník, trestní řád či zákon o obětech trestných činů. Dále obsahuje novelizaci zákona o elektronických dokumentech a autorizované konverzi dokumentů, do kterého se promítá povinné zřízení datových schránek znalcům, soudním tlumočníkům a soudním překladatelům. V návaznosti na zavedení povinnosti složit vstupní zkoušku musí být novelizován i zákon o správních poplatcích. Legislativně technická právní úprava musí být učiněna i v živnostenském zákoně, z jehož působnosti jsou znalci, soudní tlumočníci i soudní překladatelé i dnes vyloučeni. V neposlední řadě pak zkvalitňování znalecké činnosti, zvyšování důvěry veřejnosti ve znalce a znalecké posudky a zefektivnění soudního řízení souvisí i s novelizací občanského soudního řádu.
Tento návrh zákona by měl nabýt účinnosti společně s návrhem zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a návrhem zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, tedy dne 1. ledna 2018, s výjimkou části týkající se informačního systému datových schránek, u které bude s ohledem na nutnost provedení nezbytných technických úprav účinnost odsunuta na 1. července 2018.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSp).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.
Návrh zákona o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě):
Cílem předkládaného návrhu zákona je přijmout potřebnou právní úpravu zahraniční služby a vytvořit základní předpoklady pro optimální výkon zahraniční služby. Přijetí zákona umožní nastavit stabilní podmínky pro řádné fungování zahraniční služby a povede k vyšší míře právní jistoty a možnosti profesionálního růstu státních zaměstnanců a zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí.
Předkládaný návrh zákona zachovává zásadní rysy stávajícího systému fungování zahraniční služby. V mnoha ohledech významně přispívá ke zvyšování odbornosti a profesionality státní správy a rovněž napomáhá slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců a zaměstnanců s výkonem zahraniční služby.
Účelem návrhu zákona je rovněž poskytnout přehled konzulárních činností, které Ministerstvo zahraničních věcí a jeho zastupitelské úřady vykonávají, a tím občanům usnadnit orientaci v rozsahu výkonu konzulární služby. Vymezení konzulární ochrany, dosud v žádném právním předpise neupravené, stanovuje podmínky, za kterých lze konzulární ochranu poskytnout. Návrh zákona současně upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie.
Zákon předkládá Ministerstvo zahraničních věcí (MZV).
LRV doporučila návrh zákona schválit ve znění jejího stanoviska.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
