Příběh „ztracených“ archiválií začal v roce 1940, kdy byl na nátlak okupační správy penzionován ředitel pražského městského archivu Václav Vojtíšek. Nahrazen byl Rudolfem Schreiberem, který měl za úkol přetvořit archiv na německý ústav. Součástí tohoto procesu bylo i vyčlenění desítek archiválií vztahujících se k území říše, které byly následně přepraveny do německých a rakouských archivů na základě vládního nařízení z března 1941.

Stopy po této válečné akci ovšem po roce 1945 téměř zmizely, jelikož na samém sklonku světového konfliktu byla spisovna Archivu hl. m. Prahy, která o ní uchovávala doklady, zničena při požáru Staroměstské radnice. Povědomí o přesunu archiválií ožilo v únoru roku 1946, kdy se zjistilo, že ve letech 1942 až 1943 bylo z Archivu hl. města Prahy vyvezeno do zahraničních archivů přibližně 100 cenných listin. V dalších letech však z různých důvodů (politických, globálních či například kvůli nedostatku informací) nebyl osud těchto písemností řešen.

„Návrat historických dokumentů je nejen důležitým krokem v procesu restituce cenných historických artefaktů, ale i potvrzením významu a hodnoty archivních sbírek pro současnou a budoucí generaci. Tento výjimečný návrat archiválií opět připomíná důležitost péče o kulturní dědictví a archivní materiály, které jsou klíčové pro porozumění našim dějinám. Velmi mě těší, že můžeme tyto vzácné dokumenty vrátit na jejich původní místo a nabídnout je odborníkům ke studiu,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.