Spojené státy v noci ze soboty na neděli podnikly vojenskou operaci proti íránskému jadernému programu. Použily přitom speciální typ bomb, které jako jediné na světě dokážou proniknout do extrémně hluboko uložených a opevněných cílů – jako je například zařízení Fordo v Íránu.
Donald Trump sice veřejně prohlašoval, že o případném útoku na Írán bude uvažovat ještě dva týdny, a nechával tak Teheránu prostor pro diplomatické vyjednávání, ale nakonec se Spojené státy rozhodly jednat dřív. Operace s názvem Půlnoční kladivo podle amerického ministerstva obrany vážně zasáhla infrastrukturu íránského jaderného programu.
„Určitě to nebylo pro Donalda Trumpa lehké rozhodování, protože má svoji ideologii, svoji strategii, která se zakládá na zdůrazňování potřeby americké vnitřní politiky,“ podotkl Žantovský. Připomněl, že náznaky chystané operace byly patrné již dříve – například ze změn v rozmístění amerického letectva nebo z evakuace amerických státních příslušníků z regionu.
Podle něj hraje roli i Trumpova nepředvídatelnost, která může být ve válečných konfliktech výhodou i problémem. „Nepředvídatelnost chování Donalda Trumpa je dlouhodobým jevem, který dělá všem analytikům bolení hlavy, zvyšuje nestabilitu ve světě. V zahraniční politice, když nepřítel neví, co uděláte, je to pro vás na jednu stranu výhoda, ale když to nevědí ani přátelé, tak to může být na druhé straně trošku problém,“ uvedl Žantovský pro Český rozhlas.
K náletům Spojených států se kriticky vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. Označil útok na íránské jaderné provozy za přímou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost a stabilitu.
Michael Žantovský k tomu dodává, že postoj Guterrese odráží diplomatický standard, ale nelze ho brát jako univerzální řešení. „Vojenské řešení neexistuje, jediné řešení je diplomatické. To je mantra, kterou opakují diplomaté, zejména na úrovni generálního tajemníka Guterrese. V řadě případů tomu tak je, v některých případech tomu tak není, v některých případech naopak lze situace řešit jenom vojensky,“ upozornil.
„V dialektice mezinárodní politiky také platí, že ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatická řešení. Jinými slovy, přinutí tu stranu, která je problematická, k tomu, aby zanechala toho, co dělá, a nějak se dohodla,“ pokračoval bývalý velvyslanec v Izraeli a v USA.
Připomněl, že Írán je formálně signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. V posledních letech však Teherán opakovaně ztěžoval přístup Mezinárodní agentury pro atomovou energii a podle jejích zjištění porušoval své závazky.
Írán může vyvolat ekonomický otřes
Po útoku Spojených států Teherán zvažuje, zda v odvetě neuzavře Hormuzský průliv – klíčovou námořní trasu pro export ropy z Perského zálivu. Světové trhy na tuto hrozbu reagují růstem cen ropy a zvýšenou nervozitou investorů. „Ta akce musí mít nějaké následky, musí být nějaké pokračování. V těchto chvílích a hodinách se rozhoduje vlastně o tom, jestli se Írán pokusí uzavřít Hormuzský průliv, čímž by vyvolal velký ekonomický otřes a úplně novou situaci.“
Žantovský upozorňuje, že situace může mít mnohem širší dopady – ať už v podobě ekonomických následků, nebo možného zapojení dalších aktérů v regionu. „Jestli existuje v Íránu síla, která chápe, že situace, do které ajatolláhové zemi dovedli, je bezvýchodná, pokusí se o vnitropolitickou změnu. Jestli se do situace zapojí Rusko nebo některé jiné arabské země, v každé takové variantě budou velmi vážné důsledky a ne všechny můžou být pozitivní,“ varoval.
Podle Žantovského má Rusko strategický zájem na tom, aby Írán zůstal silný – a to nejen kvůli spolupráci v regionu, ale i kvůli probíhající válce na Ukrajině. „Jak zareaguje Rusko, to se asi brzy dozvíme. Íránský ministr zahraničí se vypravil do Moskvy. Bude tam jednat. Rusko pochopitelně nemá zájem na oslabení Íránu. Írán je jeho partner a do jisté míry spojenec ve válce proti Ukrajině. Dodává drony a jiný vojenský materiál Rusku a tak dále.“
Zároveň zmínil, že ruská ekonomika je v obtížné situaci a právě případné uzavření Hormuzského průlivu by mohlo Rusku ekonomicky pomoct. „Na druhé straně se v poslední době objevuje řada zpráv o velmi neutěšené hospodářské situaci v Rusku. O tom, že Rusku začínají docházet peníze. A to ale souvisí zejména s poklesem cen ropy na světových trzích, který Rusku velmi škodí. V případě, že by došlo k uzavření té Hormuzské úžiny, cena ropy vystřelí nahoru. Odhaduje se až na 130 dolarů za barel – z momentálních asi 70. A na tom by i Rusko strašně vydělalo.“
V eskalující situaci kolem Íránu hrají roli nejen Spojené státy a Rusko, ale také Čína. Ta dováží přibližně 30 % své ropy právě přes oblast Perského zálivu a jakýkoli výpadek by pro její ekonomiku znamenal značný otřes. Podle Michala Žantovského tak může nastat soupeření mezi Moskvou a Pekingem o to, kdo má na Írán větší vliv. „To zase může docela vyhovovat Spojeným státům,“ uzavřel Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že vojenský zásah USA otevře cestu diplomacii?
autor: Natálie Brožovská
