Skupina zdůrazňuje, že vzhledem k rychlosti šíření varianty omikron je důležité nastavit takové procesy krizového řízení a rozhodování, které mají odpovídající rychlost a flexibilitu, a považuje za nutné prodloužení nouzového stavu. Z praktických opatření skupina doporučuje maximálně urychlit podání třetích dávek vakcín, testovat ve firmách i školách 2x týdně a to i očkované, distribuovat lidem kvalitní antigenní testy zdarma, a spustit kampaň vysvětlující nutnost dodržovat levná opatření, jako nošení respirátorů. 

Stanovisko podrobně odpovídá na otázky ohledně vážnosti nákazy variantou omikron a možnosti reinfekcí. Vysvětluje, že imunita u lidí, kteří jsou očkovaní, nebo už dříve onemocnění prodělali, pravděpodobně částečně chrání před vážným průběhem. Současný výzkum podle MeSES ukazuje, že i když se omikron umí vyhýbat protilátkám, další linie obrany v podobě takzvané buněčné imunity funguje pořád dobře, a nejspíš brání mnoha těžkým průběhům. Zrádnost interpretace dat z jiných zemí vysvětluje člen skupiny Jan Kulveit, který se zabývá matematickým modelováním epidemií: „Když se omikron šíří v populaci, kde velká většina nakažených nějakou předchozí imunitu má, dá se čekat mnoho mírných případů, zvlášť pokud je to populace mladá. Bohužel z toho nic neplyne pro závažnost onemocnění u někoho z rizikové skupiny, kdo se ani neočkoval, ani nemoc neprodělal.” Varuje před tím, aby spekulace o mírných průbězích nevedly lidi k odkládání očkování: „Pokud se dnes v Česku třeba neočkovaný šedesátník s nadváhou uklidňuje tím, že v Africe u třicátníků, kteří dříve prodělali betu, je to mírná nemoc, tak to není správná úvaha. Všichni bychom rádi aby nebezpečnost viru poklesla, a covidu máme plné zuby, ale to že si to přejeme neznamená, že to tak je,” dodává Kulveit.