Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až září dosáhlo -326,3 miliardy korun

01.10.2021 16:09 | Tisková zpráva

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 326,3 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 325,0 mld. Kč.

Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až září dosáhlo -326,3 miliardy korun
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 73,6 mld. Kč za tři čtvrtiny roku.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách ZDE.

graf

Příjmy státního rozpočtu na konci září mírně zrychlily tempo růstu na 2,0 % (+20,8 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení (+12,0 %). Daňové příjmy bez pojistného ještě na konci července meziročně rostly o 0,8 %. Jejich aktuální pokles o 2,2 % (-11,6 mld. Kč) ovlivnila mimo jiné opatření, která v loňském roce posunula splatnosti některých daní a která vedla k mimořádnému inkasu v srpnu 2020. Na vývoj daňových příjmů státního rozpočtu také výrazně dopadá nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu již o 19,5 mld. Kč. Příjmy byly letos v únoru vylepšeny mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 12,0 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,9 %, -34,0 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Na inkaso měly naopak pozitivní vliv výplaty mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání.

Anketa

Je podle vás Viktor Orbán diktátor?

6%
82%
hlasovalo: 29335 lidí

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+30,6 %, +24,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,7 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020, které snížilo srovnávací základnu. V průběhu září se do inkasa pozitivně promítla splatnost čtvrtletní zálohy na daň.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziroční vývoj inkasa (+12,0 %, +47,3 mld. Kč) je také ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných v minulém roce a výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání v tomto roce.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+2,3 %, +4,8 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Dynamiku daně rovněž zkresluje propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19. Čistě za měsíc září bylo inkaso pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-5,6 %, -6,3 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno situací související s pandemií nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce a jejich rozvolnění projevují v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-6,1 %, -3,4 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně již lze na vývoji inkasa pozorovat oživování ekonomiky. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-7,8 %, -3,4 mld. Kč), kde se odráží tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, ale také výraznější omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížila inkaso spotřební daně z piva (-7,5 %, -0,3 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+9,5 %, +0,5 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.

graf

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 7,2 % (+94,4 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+8,4 %, +100,6 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 5,9 % (-6,3 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit vlády, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+15,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+21,0 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,6 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,1 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,6 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,3 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,6 mld. Kč) a příspěvek na živobytí (+0,2 mld. Kč), naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-2,1 mld. Kč) a podpor v nezaměstnanosti (-0,2 mld. Kč).

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+33,1 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,6 mld. Kč (+7,8 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (1,1 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci později vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 13,6 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,9 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 25,7 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+12,6 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+14,8 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit v průměru o 9 %, resp. o 4,3 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+6,2 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny 4,6 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,1 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů v loňském roce.

Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 2,5 mld. Kč, nicméně jejich úroveň je stále výrazně pod alikvotou rozpočtu.

Objem platů včetně pojistných (+1,9 mld. Kč) byl v průběhu září rozhodnutím vlády navýšen o 1,2 mld. Kč, které byly určeny na mimořádné odměny policistům, vojákům a zaměstnancům Vězeňské služby.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně mírně rostly (+0,3 mld. Kč) i přesto, že byly v loňském roce zatíženy oddlužením vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč. Navýšení v letošním roce přineslo mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,8 mld. Kč) a také vyšší transfery vysokým školám (+0,5 mld. Kč) či zřízeným příspěvkovým organizacím (+0,9 mld. Kč) na jejich činnost.

Naopak z běžných výdajů klesly neinvestiční nákupy a související výdaje (-0,9 mld. Kč - bez výdajů na obsluhu státního dluhu), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji na nákup vakcín v objemu 5,0 mld. Kč.

Kapitálové výdaje dosáhly 99,6 mld. Kč. I přes meziroční pokles o 6,8 mld. Kč představovaly druhý nejlepší zářijový výsledek. Nejvýznamnější složku tvoří transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které svým objemem 40,9 mld. Kč již téměř dosáhly úrovně minulého roku. Důvodem jejich mírného poklesu jsou vyšší vlastní příjmy například z mýtného, které prozatím snížily nárok na transfer ze státního rozpočtu. Dalšími faktory jsou investice územních rozpočtů, na něž bylo vydáno o 2,2 mld. méně, loňské mimořádné dotace na investice sportovních oddílů a tělovýchovných jednot v objemu 1,6 mld. Kč, navýšení základního kapitálu akciové společnosti Prisko o 1,3 mld. Kč v minulém roce a prozatím nižší požadavky Státního zemědělského intervenčního fondu na financování investiční části Programu rozvoje venkova o 0,9 mld. Kč.

graf

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Finanční správa: Změna podmínek u osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a „bytu“

16:09 Finanční správa: Změna podmínek u osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a „bytu“

Od zdaňovacího období roku 2021 došlo novelou zákona o daních z příjmů ke změně (zpřísnění) podmínek…