Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra vystoupil na Konzervativním kempu s projevem, v němž zhodnotil vývoj svobody slova v uplynulém roce. Připomněl udílení cen SOSP a varoval, že místo očekávaného zklidnění po amerických volbách se situace zhoršila. „V uplynulém novém roce bylo jednou z našich stěžejních akcí udílení cen za svobodu projevu. Tam jsem na závěr řekl, že jsem zvědav, protože bylo krátce po amerických volbách, jestli bude ty ceny ještě udílet za co i příští rok. Bylo to v atmosféře, kdy se zdálo, že přichází změna kurzu a události v Americe vezmou vítr z plachet i tomu omezování svobod a progresivcům, kteří to prosazují v EU a u nás. Což by znamenalo, že bychom se mohli hibernovat a ceny by nebylo udílet komu, protože by nebylo za co.“ uvedl Vávra, že v té chvíli doufali, že se společenský tlak na svobodu projevu zmírní natolik, že nebude třeba oceňovat odvahu v této oblasti. 

To se ale rychle ukázalo jako iluze. „To mi ale nedošlo, co bude následovat. Po chvilkovém zmatku se stal ve skutečnosti pravý opak – a možná v hrůze z toho, že by se něco takového jako v USA mohlo stát i tady, nabral boj s dezinformacemi poměrně intenzivní rozměry. Naše obavy se začaly naplňovat ještě horším způsobem,“ pokračoval ve svém projevu.

Vrátil se ještě k samotnému vzniku organizace. Připomněl, že hlavní impulz k jejímu založení v roce 2021 bylo tehdy sílící mazání příspěvků a rušení účtů na sociálních sítích, které se později ukázalo jako předzvěst hlubšího problému. „Připomněl bych, proč my jsme vlastně SOSP zakládali. Bylo to v roce 2021 a naším hlavním impulzem tehdy bylo něco, co se dnes může zdát zcela banální. A to byla stupňující se cenzura uživatelů ze strany sociálních sítí, kde si ještě všichni pamatujete, že byl vymazán úřadující americký prezident. Za zmínky některých témat nebo kontroverzních jmen se dokonce rušily účty. Médiím se špatnými názory se zcela rušily účty,“ uvedl.

Varoval, že umlčování jedné části názorového spektra a naopak zesilování jiné pomocí algoritmů mohlo mít přímý dopad na demokracii. „My jsme se obávali, že by to mohlo vést k ovlivňování voleb – když se jednu straně podaří dost výrazně umlčet a druhou naopak pomocí algoritmu zveličovat a zesilovat její hlas. To by samozřejmě mohlo ovlivnit volby.“

Původně se podle něj zdálo, že jde o osobní ideologické postoje manažerů technologických firem. Postupně se však ukázalo, že zásahy do svobody projevu mají i politické a bezpečnostní pozadí. „Tehdy jsme si mysleli, že je to jen osobní iniciativa těch woke majitelů nebo zaměstnanců těch korporátů. Na naše obavy se nám dostávalo odpovědi, že je to úplná hloupost a že jestli se nám to nelíbí, máme si založit vlastní sociální síť. Že to přece není žádná cenzura,“ pokračoval Vávra.

„V těchto letech se ale ukázalo, že situace je mnohem horší. Nejenom že jsme měli ve všem pravdu – že se to stalo – ale ještě se ukázalo, že to nebylo kvůli tomu, že woke manažeři prosazovali své osobní politické názory, ale že do toho tlačily vlády a tajné služby.“

Skutečné pozadí cenzurních praktik technologických platforem začalo vyplouvat na povrch až po převzetí Twitteru Elonem Muskem. Právě tehdy se podle něj začalo potvrzovat, že zásahy do svobody projevu byly koordinované a často iniciované zvenčí. „Nejdřív to celé vyplulo na povrch díky Twitter Files, když to Musk koupil, tak mu okamžitě všichni začali vyhrožovat, že ho budou cenzurovat a že si tam rozhodně nemůžeme říkat, co chceme.“

Výrazně vystoupil také šéf Facebooku Mark Zuckerberg. „Přiznal přímo, naprosto explicitně, šéf Facebooku Zuckerberg, že do toho byli tlačeni vládou a tajnými službami.“ 

Vávra se v této souvislosti vrátil i ke kauze tzv. „laptopu Huntera Bidena“, o které před prezidentskými volbami 2020 informoval deník New York Post. V říjnu 2020, krátce před prezidentskými volbami, zveřejnil deník New York Post článek založený na údajích z notebooku, který měl patřit Hunteru Bidenovi, synovi tehdejšího kandidáta Joea Bidena. Podle Postu se v laptopu nacházely: e-maily naznačující, že Hunter Biden zprostředkovával kontakty mezi svým otcem (tehdejším viceprezidentem USA) a představiteli ukrajinské firmy Burisma, kde Hunter působil; kompromitující fotografie a osobní materiály a náznaky potenciálního střetu zájmů a zneužití politického postavení.

Twitter i Facebook zprávu okamžitě blokovaly a omezovaly její šíření, označovaly ji za „možnou dezinformaci“. Twitter dokonce zablokoval účet New York Postu a zabraňoval sdílení odkazu na článek. „Když se ukázalo, že masivní cenzura skandálních zpráv o laptopu Huntera Bidena, o čemž napsal deník New York Post, skutečně měla potenciál změnit výsledek voleb a že skutečně byla potlačena zase s tajnými službami a poměrně velkým komplotem – když se to označovalo za dezinformaci, New York Postu byl zrušen Twitter účet a podobně,“ dodal Vávra.

Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu také připomněl, že se začínají potvrzovat i další varování, na která SOSP dlouhodobě upozorňuje. Jedním z hlavních témat je podle něj tzv. BSA – Bezpečnostní strategie proti dezinformacím, proti které organizace opakovaně vystupovala. „Podobně se teď naplňuje celá řada našich dalších obav, na které jsme upozorňovali jako na dezinformace, jako třeba BSA, proti kterému my jsme výrazně protestovali. Vystupovali jsme k tomu v Poslanecké sněmovně,“ zmínil Vávra.

Hovořil také o Rumunsku, kde došlo k bezprecedentnímu zrušení prezidentských voleb, které se konaly loni na podzim. Ústavní soud anuloval výsledky prvního kola voleb 6. prosince 2024, pouhé dva dny před plánovaným druhým kolem. Důvodem byly obavy z ruského vměšování do volebního procesu, včetně kybernetických útoků a dezinformačních kampaní na podporu kandidáta Călina Georgesca, který v prvním kole překvapivě zvítězil. 

Evropská komise naplňuje to, před čím jsme varovali

„Teď zase vyplývá na povrch, že Evropská komise vydala informativní materiál o boji proti hybridním hrozbám vyplývajícím ze zneužívání migrace jako zbraně, o posilování bezpečnosti na vnějších hranicích EU, a bude se řešit online účelové zneužívání migrantů. Protože cíl Evropské komise je bojovat proti škodlivému obsahu, který polarizuje společnost – a bude tak činit pomocí Digital Services Act. A bude tlačit na provozovatele sociálních sítí a dalších platforem. Což je přesně to, před čím jsme varovali a přesně to, o čem nám všichni říkali, že se to rozhodně nikdy nestane,“ pokračoval Vávra.

„Tento nátlak můžeme pozorovat, jak už jsem říkal, i v tom, když Muskovi a síti X (dříve Twitteru) bylo vyhrožováno, že pokud bude porušovat Digital Services Act, tak tady v Evropě bude zakázán nebo bude platit naprosto likvidační pokuty.“

Před volbami se opakují praktiky, které v minulosti bořily vlády

A k tomu dodal: „Bohužel se zdá, že ceny za svobodu projevu bude v tomto roce udílet stále za co. Bohužel to ale není vše, protože máme před volbami a v poslední době můžeme pozorovat podivuhodné praktiky, které nejsou možná přímo cenzura, ale úzce souvisí. Média třeba vytahují naprosto něčím nepodložené konspirační teorie proti novým a opozičním stranám, pocházející z krajně podezřelých úniků z tajných služeb. Účastní se toho veřejnoprávní média. A z minulosti víme, že stejné metody byly příčinou pádu většiny našich vlád a doprovodným jevem bylo, že prakticky nikdy se nijak nepotvrdily,“ sdělil.

Zasahují tajné služby do politiky? Vláda mlčí

„To buď znamená, že tajné služby aktivně zasahují do politického boje, nebo jsou k tomu zneužívány dezinformace odvolávající se na ně – a vláda, vnitro ani tajné služby se k tomu nevyjadřují, nevyšetřují to, alespoň navenek, nedementují ty konspirace. Evidentně se zdá, že jim to vyhovuje,“ uvedl Vávra.

Poukázal na problémy týkající médií, kdy podle dat Media Research Center bylo mediální pokrytí Donalda Trumpa v prvních 100 dnech jeho mandátu výrazně negativnější než u Joea Bidena, jehož zprávy byly ve srovnání s Trumpem podstatně vstřícnější. Podle průzkumu agentury Gallup z roku 2024 pouze 31 % Američanů vyjádřilo „velkou“ nebo „poměrně velkou“ důvěru v masová média, jako jsou noviny, televize a rozhlas, pokud jde o jejich schopnost „plně, přesně a spravedlivě“ informovat o zprávách. „Podobné průzkumy z České republiky nemáme, ale každý, kdo čte mainstreamová média, zvláště ta veřejnoprávní, tak ví, že to u nás negativní pokrytí, co se týče minimálně amerického prezidenta, ještě horší,“

„Pokud by chtěl někdo namítnout, že prezident Trump neudělal nikdy nic pozitivního, tak jsem přesvědčen, že udělal. Kupříkladu zastavil nelegální migraci, dělá brutální škrty v rozpočtu, a i ty jeho kontroverzní cla – se zdá – že vygenerují 1,3 % HDP na příjmech státu,“ upozornil.

Dezinformace může být i systémová. Když média rezignují na pravdu

Vávra pak varoval, že nebezpečí pro veřejnou debatu nepředstavuje pouze cenzura, ale i opačný extrém – naprosto jednostranné informování, které podle něj ovládlo většinu mainstreamových médií. Tvrdí, že jde o systémový problém s obdobnými důsledky jako umlčování jiných názorů. „Tento způsob dezinformování nebo naprostého zkreslování reality, kde téměř 100 % mainstreamových médií přináší naprosto jednotně zcela jednostranné a často nepravdivé informace, je přitom stejně závažný problém jako cenzura, protože má stejný záměr a stejný důsledek.

Novináři zcela rezignovali na ověřování informací, pokud považují vyznění zprávy za kýžený cíl. Vím to, protože jsem se fact-checkováním zpráv konkrétně o Trumpovi v posledních měsících intenzivně věnoval. Prakticky každý den. Každý den jsem v těch článcích našel naprosto explicitní nepravdy, My tak žijeme ve zcela alternativní mediální realitě, kdy média, jejich názorové rozložení naprosto neodpovídá názorovému rozložení populace. Neinformují o tom, co se děje, ale tom, co chtějí, aby se dělo, a co chtějí, aby si lidé mysleli,“ doplnil Daniel Vávra s tím, že stále platí že stokrát opakovaná lež se stává pravdou.

Sebecenzura, kriminalizace opozice a rušení voleb nejsou fikcí

Podle Daniela Vávry je volební soutěž v alternativní mediální realitě čím dál méně férová. Ti, kdo stojí proti establishmentu, čelí masivnímu znevýhodnění – od mediální zaujatosti přes dehonestaci až po cenzuru a právní tlak. Společnost se tím dále polarizuje: jedna část vnímá dvojí metr a propadá frustraci, druhá se naopak v uměle vytvořeném obrazu světa utvrzuje. To vše podle něj vytváří prostor pro autocenzuru i snahy umlčovat nepohodlné názory, třeba i skrze zmíněnou legislativu typu Digital Services Act.

A pokud se opozici i navzdory těmto překážkám podaří přiblížit k volebnímu vítězství, dochází dnes už i ke krokům jako je kriminalizace oponentů nebo rušení voleb.

„Ani ve snu by mě nenapadlo v roce 2021, když jsme Společnost pro obranu svobody projevu zakládali, že něčeho takovému budeme svědky. My jsme si opravdu mysleli, že bude stačit donutit Facebook, aby nám nemazal příspěvky. Což je poměrně smutná situace – a doufáme, že se to snad zlepší. A doufáme, že k tomu snad trochu přispějeme,“ zakončil svou řeč Daniel Vávra.