Ministerstvo financí: Státní rozpočet dosáhl koncem září přebytku 17,4 miliardy korun

2. 10. 2017 16:04

K 30. 9. 2017 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 940,1 mld. Kč, celkové výdaje 922,7 mld. Kč a přebytek hospodaření 17,4 mld. Kč (v září 2016 vykázán přebytek 82,3 mld. Kč). Meziročně výsledek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za 9 měsíců roku 2017 nižší o 83,6 mld. Kč.

Ministerstvo financí: Státní rozpočet dosáhl koncem září přebytku 17,4 miliardy korun
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Hospodaření státního rozpočtu v letošním roce očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo přebytkem ve výši 1,0 mld. Kč (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 7,2 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 55,9 mld. Kč, tj. o 7,1 %, což je o 3,2 procentní body více než předpokládá rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 25,1 mld. Kč, tj. o 2,6 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 190,3 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které vzrostlo meziročně o 26,1 mld. Kč, tj. o 10,6 %, což je o 4,6 procentního bodu více, než předpokládá rozpočet na rok 2017. Za devět měsíců letošního roku je celostátní rozpočet DPH plněn na 73,6 %, což je o 3,7 procentní body více než ve stejném období minulého roku.

Za posledních šest měsíců roste inkaso DPH soustavně dvouciferným tempem, a to i přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností, které zásadně ovlivňují vývoj inkasa DPH, se pohybuje mírně pod 6 %. Rozdíl mezi vyšším tempem růstu inkasa DPH a odhadovaným tempem růstu konečné spotřeby je důsledkem hlavně pozitivních rozpočtových dopadů opatření zavedených v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení - a také vlivem zavedení elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH za období leden až srpen 2017 na úrovni veřejných rozpočtů dosáhl 2,7 mld. Kč. Celoroční plán zvýšení inkasa v důsledku EET byl v dokumentaci ke státnímu rozpočtu pro letošní rok predikován na 4,3 mld. Kč. Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč. Tento odhad reflektuje skutečnost, že zbývající měsíce roku jsou z fiskálního hlediska jedny z nejsilnějších. Odhad naopak nezohledňuje účtenkovou loterii zavedenou od 1. října, která může celoroční pozitivní dopad EET ještě dále zvýšit.

Na inkasu se negativně projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET. Bez tohoto vlivu by byl přínos EET na inkaso ještě vyšší. Dalším faktorem, který měl negativní dopad na inkaso, bylo také snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů od začátku měsíce března.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 113,6 mld. Kč, což je o 3,3 mld. Kč, tj. o 3,0 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 59,0 mld. Kč, při meziročním růstu o 1,7 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 je očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začal se v inkasu daně projevovat již od měsíce května. Dosavadní vývoj inkasa nasvědčuje tomu, že ve srovnání se skutečností roku 2016 bude inkaso za rok 2017 oproti původním předpokladům dokonce vyšší. Převážil zde tedy pozitivní efekt ve formě růstu ekonomiky nad negativním efektem vracení daně.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 41,4 mld. Kč, což je meziročně o 1,1 mld. Kč, tj. o 2,8 %, více. Po poklesu, který byl patrný hlavně v druhém čtvrtletí roku (byl způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení vyšší sazby daně), začalo inkaso od července opět meziročně růst. Rozpočet této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016, očekávaný růst je způsoben zejména zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2017. Bude však patrně utlumen negativními rozpočtovými dopady souvisejícími s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci při meziročním růstu o 9,1 mld. Kč, tj. o 12,9 %, dosáhlo výše 80,1 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa je zčásti ovlivňován také díky vyšší úrovni minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč a nepřímo také zavedením EET. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde bylo EET zavedeno, rostla průměrná mzda meziročně za první pololetí roku nejrychleji ze všech odvětví a to o 13,7 %, čímž převýšila i dynamiku růstu minimální mzdy. Dopad těchto vlivů od sebe nelze přesně oddělit, je však zřejmé, že EET i růst minimální mzdy se podílejí na snižování šedé ekonomiky a přispívají k řádnému zdaňování skutečně vyplácených mezd.

Naopak negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky dosáhlo 3,2 mld. Kč, což představuje 62,0 % rozpočtu a meziroční růst o 1,5 mld. Kč, tj. o 84,4 %. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 p. b., a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které je účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč). Pozitivní dopady z EET se v inkasu této daně projeví až v příštím roce.

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,2 mld. Kč zatím dosáhlo 8,3 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 9 měsíců roku 88,2 mld. Kč, tj. 77,2 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně kleslo o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,7 %, nicméně na úrovni veřejných rozpočtů vzrostlo o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,2 %. Rozpočtovaná výše této daně na rok 2017 je o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. Inkaso daně v samotném měsíci září činilo 21,5 mld. Kč, zatímco v září 2016 to bylo 23,0 mld. Kč (k 15. září byla splatnost čtvrtletní zálohy na daň). Výběr této daně v roce 2017 neovlivňují žádné výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 9,1 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 25,8 mld. Kč, tj. o 8,1 %, dosáhly 343,7 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak vyšší růst zaměstnanosti, tak především vyšší růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 95,5 mld. Kč (meziroční pokles o 81,0 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 61,5 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 83,6 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 922,7 mld. Kč čerpané ke konci září 2017 byly o 39,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 50,1 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 13,9 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 10,3 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 10,2 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 51,4 mld. Kč, což je o 10,2 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 30. 9. 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 396,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 13,9 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 12,3 mld. Kč, tj. o 4,1 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 111,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,3 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 82,5 mld. Kč. Šlo o 5 záloh regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 78,7 mld. Kč (v září 2016 to bylo 72,9 mld. Kč) a 3 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,8 mld. Kč (v září 2016 to bylo 3,4 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016 a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 49,1 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,3 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 41,4 mld. Kč, což je o 10,2 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. Za leden až září 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 11,1 mld. Kč, za stejné období roku 2017 tyto výdaje výrazně vzrostly na 19,7 mld. Kč.

V průběhu 3. čtvrtletí roku lze pozorovat zvýšenou aktivitu čerpání kapitálových výdajů. Za toto období dosáhly investice 21,0 mld. Kč, což je více než za celou první polovinu roku a také o 8,6 mld. Kč více než ve třetím čtvrtletí roku 2016.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září 2017 přebytkem ve výši 17,4 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 64,9 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky prostředků z EU a FM (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních 9 měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 16,4 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 89,5 mld. Kč, tj. o 73,1 mld. Kč více. Po očištění příjmové i výdajové strany o prostředky z rozpočtu EU a FM by hospodaření státního rozpočtu vykázalo meziročně lepší výsledek o 8,2 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném září skončilo přebytkem ve výši 1,8 mld. Kč (v září 2016 přebytkem ve výši 1,1 mld. Kč), když příjmy činily 112,9 mld. Kč (v září 2016 to bylo 105,9 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 111,2 mld. Kč (v září 2016 to bylo 104,8 mld. Kč). Na vyšší příjmy v samotném září o 7,1 mld. Kč měly vliv zejména o 2,7 mld. Kč vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a o 2,2 mld. Kč vyšší inkaso DPH.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až září 2017 jsou patrny z tabulkové přílohy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti: Evropská komise vyhlásila výběrové řízení na místo evropského nejvyššího žalobce

22:28 Ministerstvo spravedlnosti: Evropská komise vyhlásila výběrové řízení na místo evropského nejvyššího žalobce

Úřad evropského veřejného žalobce bude nezávislé evropské státní zastupitelství, které bude odpovída…