Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně nad průměrem Evropské unie. Přesto investice nepřinášejí očekávané dopady a v řadě oblastí zůstávají plánované strategické cíle nenaplněné. Vysoké emise, nedostatečná recyklace i znečištěné ovzduší tak nadále zůstávají zásadními problémy. Vyplývá to z celkem 11 kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které se v letech 2018 až 2024 zaměřily na klíčové oblasti environmentální politiky a jejichž výsledky NKÚ shrnul v „Souhrnné zprávě z kontrol NKÚ v oblasti životního prostředí“.
Z kontrol NKÚ vyplývá, že v praxi existuje řada faktorů, které snižují efektivitu podpory v oblasti životního prostředí – od nedostatků ve strategickém řízení přes pomalou administraci projektů a nedostatečné zacílení podpory až po nekvalitní monitoring dopadů, nízkou motivaci příjemců, legislativní překážky a nevymáhání pravidel. Situaci ale komplikují také resortní spory mezi jednotlivými agendami.
Do oblasti životního prostředí přitom směřují značné veřejné prostředky. Jen z operačního programu „Životní prostředí“, který byl jedním z nejvýznamnějších nástrojů financování environmentálních opatření, bylo v období 2014–2020 poskytnuto téměř 72 miliard korun. Z toho 66 miliard korun směřovalo přímo do oblastí kontrolovaných NKÚ – například na energetické úspory, vodní a odpadové hospodářství, ochranu přírody a krajiny či zlepšování kvality ovzduší. Celkové výdaje jsou pak podle dat Českého statistického úřadu ještě významnější – jen v roce 2023 směřovalo do ochrany životního prostředí více než 130 miliard korun.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
Navzdory významným investicím zůstává Česká republika v mezinárodním srovnání na chvostu. Stav životního prostředí v roce 2024 odpovídal 6. nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky[1]. Podobnou příčku Česko obsadilo i ve dvou předchozích letech – a to navzdory skutečnosti, že na životní prostředí vynakládá jeden z nejvyšších podílů HDP v celé Evropské unii – ten jen v roce 2021 činil 0,6 % HDP. Mezinárodní srovnání zároveň ukazuje, kde konkrétně má Česko největší rezervy – a ty potvrzují i konkrétní zjištění NKÚ.
Například v oblasti recyklace komunálního odpadu Česko recykluje pouze 38,3 %, přestože cílem je dosáhnout 60 % do roku 2030. Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná. V mezinárodním srovnání je Česko v recyklaci na 12. místě v EU.
Zůstávají ale také vysoké emise skleníkových plynů – 10,16 tuny CO2e na obyvatele nás řadí na 6. místo v EU. Významným zdrojem znečištění ovzduší je stále vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách. Znečištěné ovzduší má přímý dopad na zdraví obyvatel: V roce 2021 zemřelo v Česku na následky expozice částicím PM2,5 přibližně 81 lidí na 100 tisíc obyvatel, což je 8. nejvyšší hodnota v EU1.
Navzdory současným problémům nelze přehlédnout, že se v některých oblastech podařilo dosáhnout pokroku. Oproti 90. letům se znatelně zlepšily emise oxidu siřičitého, které klesly téměř o 95 %. Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a rozšiřování kanalizační sítě. V roce 1995 bylo na kanalizaci napojeno pouze 56 % obyvatel, zatímco v roce 2023 jejich počet stoupl na téměř 87 %.
Kontrolní závěry NKÚ, použité jako zdroje informací:
- 18/27 – Opatření realizovaná v resortech zemědělství a životního prostředí z důvodu zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody
- 19/04 – Podpora protipovodňových opatření
- 20/04 – Intervence k zajištění udržitelné jakosti vod
- 20/05 – Podpora energetických úspor u veřejných budov
- 20/19 – Opatření ke snížení energetické náročnosti bytových domů podporovaná z Integrovaného regionálního operačního programu a z programu Nová zelená úsporám
- 21/06 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na realizaci opatření v oblasti nakládání s odpady
- 21/09 – Peněžní prostředky vynakládané na projekty návštěvnické infrastruktury související s ochranou přírody
- 22/09 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu opatření na ochranu a péči o přírodu a krajinu
- 22/24 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na výstavbu kanalizačních stok
- 23/01 – Peněžní prostředky státu určené na odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací
- 23/07 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na zlepšování kvality ovzduší
Poznámka:
[1] zdroj ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
