Nedošlo k sjednocení systému péče pod jeden resort a nebyly vytvořeny všechny potřebné standardy kvality náhradní rodinné i ústavní péče. Nebyl přijat ani mnoho let plánovaný zákon o ochraně dětí. MPSV také pro pracovníky sociálně-právní ochrany dětí nezajistilo zákonem požadovaný informační systém, což jim znesnadňuje práci a zatěžuje je nadbytečnou administrativou. Ukázala to kontrola NKÚ zaměřená právě na tuto problematiku.

Za uplynulých 12 let bylo prostřednictvím projektů EU poskytnuto na podporu transformace systému péče o ohrožené děti celkem 701 mil. Kč. Projekty MPSV za 498,4 mil. Kč nepřinesly významný posun ve snižování počtu dětí v ústavech ani v podpoře náhradní rodinné péče. A v projektech za 202,9 mil. Kč, které realizovali především poskytovatelé sociálních služeb, vytvářeli příjemci dotací opakovaně obdobné, vzájemně přenositelné analýzy a metodiky. Navíc v období, kdy MPSV tvořilo vlastní, celorepublikově využitelné materiály. Účelnost takto vynaložených peněžních prostředků tím byla významně snížena.

V porovnání let 2015 a 2023 klesl počet dětí v ústavní péči z 8 434 na 7 341, tedy o 1 093. Počet dětí u pěstounů se zvýšil o 2 050 z 10 923 na 12 973. Přemisťovat ohrožené děti z ústavní do pěstounské péče se daří jen pozvolna. Na pěstounskou péči, provoz ústavů a na agendu sociálně-právní ochrany dětí vynaložily resorty v průběhu uvedených let ze státního rozpočtu celkem 86,75 mld. Kč. Celkové roční výdaje se v průběhu tohoto období zvýšily o 61 %.