NPÚ: Příprava nové expozice památky UNESCO

09.05.2021 15:21

Na konci roku 2020 získal zámek Kynžvart od MK ČR rozhodnutí o přidělení dotace na vybudování nové expozice pro tuto památku světového formátu a již se připravují první kroky k její realizaci.

NPÚ: Příprava nové expozice památky UNESCO
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav
reklama

Expozice zámku Kynžvart se bude rozkládat téměř na 700 m2 a představí tuto exkluzivní předchůdkyni fotografie v kontextu velmi cenných uměleckých děl z dochovaných knížecích sbírek rodu Metternichů. Kynžvartská daguerrotypie je jedna z mála dochovaných prvních daguerrotypií na světě. Z důvodů její celosvětově vysoké historické i technické hodnoty, bude její vystavení vyžadovat speciální podmínky pro zajištění její ochrany před poškozením a oxidací. Prezentována bude ve speciální vitríně s dusíkatou atmosférou, která spolehlivě zpomalí přirozený proces degradace citlivého materiálu.

Tento pomyslný zlatý hřeb budou doplňovat díla například od Bertela Thorvaldsena, Bernarda Strigela, egyptské mumie, část Starého Zákona z 8. století, ale například i píšťala zvaná cink, jediný historický cink dochovaný na území České republiky.

V této chvíli probíhá příprava zadávací dokumentace pro vypsání výběrového řízení na dodavatele výstavní části expozice a také příprava podkladů k zadání restaurátorských prací. Na zámek se sjíždějí restaurátoři různých oborů a zpracovávají návrhy na konzervaci jednotlivých exponátů nové expozice. Posuzují současný stav, provádí neinvazivní průzkumy materiálů, dokumentují poškození a navrhují technologii oprav.

Mezi prvními dorazila MgA. Eva Machalová, akademická sochařka a restaurátorka, která se zabývala exponáty z alabastru a mramoru. Cenné deskové obrazy posoudil přední odborník MgA. Libor Kocanda, který je nasnímal v ultrafialovém světle. Dnes probíhá posouzení orientálních památek MgA. Barborou Bartyzalovou, specialistkou restaurování papíru a souvisejících materiálů uměleckých děl asijské provenience.

Národní kulturní památka a první UNESCO památka v Karlovarském kraji

Kynžvartská daguerrotypie, která od roku 2006 nese status národní kulturní památky, se v roce 2017 dostala na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Tím se stala první památkou UNESCO v Karlovarském kraji.

Co je to daguerrotypie?

Daguerrotypie jako taková je první v praxi používaná fotografická technika. Jedná se tedy o předchůdce klasických fotografií a zároveň technický poklad. Nese jméno svého tvůrce Louise Jacquese Mandé Daguerra (1787–1851), francouzského malíře a vědce. Jako první úspěšný fotografický proces v historii fotografie byla 7. ledna 1839 představena na setkání Académie des sciences v Paříži.

Při daguerrotypování je nejdůležitější vysoce vyleštěná kovová deska. Nejčastěji se jedná o měděnou desku s tenkou vrstvou stříbra. Oproti fotografickému papíru tedy není daguerrotypie ohebná a pružná. Výjimečnost této techniky spočívá v dokonalém prokreslení obrazu, který dobový tisk popsal jako: "Přesný, ostrý a detailní". Nejen ostrost, ale též bohatství detailů vyvolávalo v divácích dojem, že hledí na scény, které skutečně existují. Potřeba skutečnost vidět a požadavek zobrazit ji byly nejsilnější v zemích znatelně ovlivněných průmyslovou revolucí.

Čím je ta kynžvartská zajímavá?

Oceněná památka zobrazuje "umělcův ateliér" a je významná hned z několika hledisek. Je to jedna ze zcela prvních daguerrotypií. Dále byla osobně věnována Luisem Daguerrem kancléři Metternichovi roku 1839 ještě před zveřejněním patentu, jak se dočteme v dedikaci na zadní straně pasparty, což potvrzuje také dochovaná korespondence.

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích. Nejznámějším představitelem je kníže Klement Václav Lothar Metternich-Winneburg, kancléř císařů Františka I. a Ferdinanda I. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekce antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8. sto-letí). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit. Součástí sbírek je movitá národní kulturní památka Kyn-žvartská daguerrotypie, která je zapsána mezi movité památky UNESCO do registru Paměť světa.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČVUT si připomene 70 let od založení Fakulty elektrotechnické výstavou

13:02 ČVUT si připomene 70 let od založení Fakulty elektrotechnické výstavou

Studovat elektrotechniku na samostatné fakultě lze již sedmdesát let. Fakulta elektrotechnická (FEL)…